Pravděpodobnost recese v Německu vzrostla na 60 procent. Naděje na obrat uvadá

ČTK ČTK
12. 9. 2019 15:05
Pravděpodobnost hospodářské recese v Německu vzrostla na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. Vyplývá to podle agentury Reuters z indexu, který sestavuje německý institut IMK. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka.
Déšť v Berlíně v srpnu 2019
Déšť v Berlíně v srpnu 2019 | Foto: ČTK

Hodnota indexu sledujícího riziko recese v Německu se výrazně zvýšila na 59,4 procenta ze srpnových 43 procent. "Čím dál víc uvadá naděje, že by domácí poptávka mohla zachránit Německo od recese," uvedl Sebastian Dullien z IMK. "To zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, aby přikročila k dalšímu uvolnění měnové politiky," dodal.

Německý hospodářský institut IfW ve středu předpověděl, že ekonomika země vstoupí do recese už v nynějším třetím čtvrtletí. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí podle údajů spolkového statistického úřadu snížil o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. IfW nyní předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Pokles ekonomiky ve třetím čtvrtletí ve čtvrtek předpověděl také německý institut Ifo, podle kterého se však HDP sníží pouze o 0,1 procenta. Ifo ve čtvrtek rovněž zhoršil odhad růstu německé ekonomiky pro celý letošní rok na 0,5 procenta z dříve předpokládaných 0,6 procenta. I v celoročním výhledu je tak o něco optimističtější než IfW, podle jehož prognózy by měl růst činit pouze 0,4 procenta.

Německé hospodářství se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

ECB bude o své měnové politice rozhodovat na dnešním zasedání. Banka signalizovala, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy