Praha – Dražší elektronika či počítače, ale zároveň více peněz pro některé české exportéry. To mohou být nejrychleji viditelné dopady výrazného oslabení eura k dolaru. Zatímco ještě v květnu přišel dolar na 0,718 eura, počátkem tohoto "zdražil" až na 0,841 eura.
Od intervence České národní banky z listopadu 2013 je přitom česká koruna fixovaná nad úroveň 27 korun za euro, vůči dolaru tedy oslabuje i ona. Na většinu českých domácností a podnikatelů ale propad eura zatím nijak výrazný vliv mít nebude, tvrdí tuzemští experti oslovení online deníkem Aktuálně.cz.
Oslabování eura způsobily neustálá hrozba deflace a možný odchod Řecka z měnové unie – eurozóny. Společná měna sice oslabuje už od července, na začátku tohoto týdne se ale propadla na nejnižší úroveň od roku 2006.
Euro se přitom podle ekonomů ještě zdaleka nedostalo na své dno. Největšímu napětí bude čelit „až“ koncem ledna, kdy se rozhodne o dalším působení Řecka v eurozóně. Současně má Evropská centrální banka (ECB) říci, jak na současné potíže zareaguje – toto očekávání je pro investory rovněž zdrojem nejistoty.
Pomoc exportérům, ale...
Padající euro by mohlo pomoct evropským vývozcům, jejichž produkce bude pro zákazníky z USA levnější. Podle odborníků ale na tuto výhodu dosáhnou jen některé země EU.
"Slabší euro pomůže hlavně tam, kde existuje konkurenceschopný exportní průmysl. Vedle Německa se jedná třeba o Španělsko nebo Irsko," říká analytik Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. "Obávám se ale, že slabším evropským zemím oslabení eura výrazněji nepomůže," souhlasí i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Z posílení exportu v eurozóně by každopádně měly těžit i české firmy. "Značná část vývozu do Německa jsou subdodávky pro německé exporty," připomíná analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.
"Pro firmy bude spíše důležitý vývoj situace v ostatních zemích, přes které exportuje, případně jaká bude poptávka po tuzemském zboží v zahraničí," říká analytik Home Credit Michal Kozub.
Podle Bureše bude navíc pro český trh důležitější, zda se eurozóna vyhne recesi. Pokud ano, měla by česká ekonomika (HDP) dále růst zhruba o dvě procenta. "V tomto ohledu je klíčové Německo, které je z velké části cílovým trhem pro české podniky," dodává Kozub.
Kozub také upozorňuje, že pozitivní efekt slabého eura se rozhodně nedostaví okamžitě. "Mohl by mít prodlevu i více než půl roku," říká.
Koruna je teď vázaná na euro
Vůči dolaru nyní oslabuje i koruna, protože česká měna je od intervence České národní banky z listopadu 2013 fixovaná nad 27 korun za euro.
Firmám se tedy bude sice lépe vyvážet přímo do Spojených států, což může nepřímo pomoci i jejich zaměstnancům, pro běžné spotřebitele je ale méně dobrou zprávou, že naopak některé zboží dovážené z USA (nebo i odjinud, pokud je placeno v dolarech) zdraží.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se zvýší hlavně ceny elektroniky a počítačů. To potvrzují i přímo obchodníci, ti očekávají růst cen až o 15 procent.
"Kurzové změny nejrychleji pocítíme u IT techniky. Takže stejně jako při intervenci ČNB v listopadu 2013 jako první zdraží mobilní telefony a notebooky," upřesňuje například mluvčí prodejen Euronics Bohuslav Komín. (Více o dopadech na trh s elektronikou a počítači čtěte v samostatné zprávě.)
Proč euro oslabuje
Kromě nejistoty, zda Řecko zůstane v eurozóně i po blížících se volbách, přispěla k oslabení eura i data o německé inflaci. Meziroční růst cen činil v prosinci 0,2 procenta, což je nejméně za posledních pět let. Nízkou inflaci nebo dokonce deflaci přitom považuje většina ekonomů za strašáka – věří totiž, že při poklesu cen začnou podniky i domácnosti odkládat nákupy a celá ekonomika se tak zadrhne.
Oba zmíněné důvody vyvolávají na trzích nejistotu, kvůli níž se investoři eur zbavují. Tím se zvyšuje jejich nabídka, což vede ke znehodnocení měny.
Další příčinou, proč dolary v Evropě zdražují, je stále lepší kondice americké ekonomiky. "Zatímco Spojeným státům se daří nad očekávání dobře a vylepšuje se situace na trhu práce, eurozóna roste stále pomalu, nezaměstnanost zůstává vysoká a inflace hluboko pod cílem ECB," připomíná Bureš, podle něhož tak dolar posiluje rychleji než euro.
Dosavadní nástroje nezabraly
Optimismu nepřispělo ani prohlášení prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho pro německý list Handelsblatt Draghi. Riziko, že se bance nepodaří udržet měnovou stabilitu, podle něj za posledního půl roku výrazně vzrostlo.
Dosavadní nástroje pro boj s deflací navíc příliš nezabraly. V červnu 2014 banka představila poprvé za svou historii zápornou depozitní sazbu. Loni na podzim pak odstartovala dvě kola programu TLTRO, v jehož rámci měly komerční banky získat výhodně úročené úvěry. Ani ten ovšem experti neoznačují za úspěch.
"Zájem bankovního sektoru o levné půjčky byl nižší, než ECB předpokládala," říká Novák. "Podařilo se udržet inflaci aspoň opticky nad nulou. Dlouhodobě ale situace není udržitelná," doplňuje Kozub. Pokud podle něj ECB nepřijde s dalšími nástroji, tak eurozóna velmi pravděpodobně spadne do deflace.
Uvolňování na obzoru
Z toho důvodu začíná být reálné, že se ECB po vzoru amerického Fedu nebo třeba Bank of Japan uchýlí k takzvanému kvantitativnímu uvolňování neboli výkupu problémových aktiv. V případě eurozóny by šlo buď o vládní dluhopisy členských zemí, případně o cenné papíry kryté aktivy.
Tímto krokem by ECB pumpovala do ekonomiky peníze – což má pomoct nastartovat růst, zvýšit spotřebu a následně přinést vytouženou inflaci. „Draghi by mohl oznámit tento krok už na nejbližším zasedání bankovní rady ECB, které je naplánované na 22. ledna,“ říká Mokráš.
"Pravděpodobnost se nyní pohybuje okolo čtyřiceti procent. ECB je pod velkým tlakem, ale počká si na nejnovější data z ekonomiky," předpokládá Kozub.
Podle Bureše dá však ECB ještě evropské ekonomice šanci. "Počká si minimálně na březnovou prognózu a rozuzlení politické detektivky v Řecku. I potom ale nebude spuštění klasického QE triviální – má řadu odpůrců uvnitř i mimo ECB," říká. Zároveň připouští, že pokud se bude inflace dál držet na "supernízkých" úrovních, tak hlasy volající po spuštění kvantitativního uvolňování nejspíše zesílí.
Boj s větrnými mlýny
Novák ale označuje snahy zabránit nízké inflaci – jedné z hlavních příčin oslabení eura – za boj s větrnými mlýny, který nelze vyhrát. "Eurozónu velmi pravděpodobně čeká japonský scénář s velmi nízkou inflací a pomalým růstem HDP," říká.
Evropa má podle něj problémy hlavně s nízkou produktivitou práce, zadlužením či stárnutím obyvatelstva, což měnová politika nemůže vyřešit. "Tyto potíže může ECB jenom zmírnit a poskytnout tak čas jednotlivým zemím, aby provedly vhodné reformy. V některých případech však nelze problémy řešit vůbec nebo jen velmi obtížně," dodává Novák.
