Žluté autobusy RegioJetu (dříve Student Agency) začaly před rokem bojovat se silnou konkurencí. Své první čistě vnitrostátní linky v Česku spustil německý dopravce FlixBus. Jeho zelené autobusy od té doby lákají na údajně pohodlnější a především výrazně levnější cestu.
FlixBus při startu české zákazníky podcenil, některé jeho nedostatky z loňského srpna působily až neuvěřitelně. Postupně se přizpůsobil tuzemskému standardu, který je i díky RegioJetu Radima Jančury vyšší než v zemích, které FlixBus ovládl dříve. V Česku si za rok sice ukrojil část trhu, ale jedničkou zůstávají žluté autobusy.
Oba dopravce jsme letos v červenci a srpnu několikrát vyzkoušeli. Dvacítku jízd jsme zaměřili hlavně na trasu mezi Prahou a Libercem, kde k autobusům neexistuje srovnatelná vlaková alternativa, a mezi Prahou a Plzní. Vyzkoušeli jsme ale i spojení do Brna, jižních Čech a Karlových Varů.
Výsledek? FlixBus se stal srovnatelnou konkurencí - zlepšil značení zastávek, možnosti objednávky i storna jízdenek či celkovou podporu v češtině.
U obou dopravců máte velkou naději, že odjedou včas; příjezd do cíle může zdržet situace na dálnici nebo v centru měst. Zelené autobusy zřejmě více zaujmou cestující, pro které jsou nejdůležitější cena nebo na dostatek místa pro nohy. RegioJet však nabízí celkově lepší servis (nejen uvnitř autobusu).
Rezervace spoje
Spoje RegioJetu mezi Prahou a Libercem nebo Prahou a Plzní lépe pokrývají celý den, jezdí pravidelně po hodině, ve špičkách i po půl hodině. FlixBus se zaměřuje hlavně na časy s největším zájmem cestujících, což je ranní cesta do Prahy a odpolední z Prahy. Například poslední spoj z Liberce během letních prázdnin nabízí FlixBus už v půl čtvrté odpoledne (RegioJet v osm večer), z Plzně ve tři odpoledne (RegioJet v šest).
Zatímco spoje RegioJetu z Liberce končí na pražském Černém Mostě a z Plzně na Zličíně, FlixBus tam sice také zastaví, ale pak pokračuje až na Florenc - a to bez příplatku, nerozlišuje tedy cestu na kraj Prahy nebo do centra. To může zaujmout hlavně cestující, kteří nechtějí utrácet 32 korun za jízdenku na metro. Na druhou stranu cesta metrem může být rychlejší, autobus zejména v dopravní špičce nabírá zpoždění.
U obou dopravců jsme si jízdenky rezervovali přes internet (počítač či mobilní aplikaci), protože je to levnější i rychlejší. Stránky FlixBusu už nepůsobí nedotaženě jako před rokem, kdy nás zaujala kostrbatá čeština, místní názvy v angličtině (Prague) nebo přecházení mezi vykáním a tykáním. I díky tomuto zlepšení nám teď přijdou oba systémy srovnatelné.
RegioJet přesto více myslí na detaily, které objednávku usnadňují. Pamatuje si třeba poslední vyhledávání, zatímco FlixBus na úvodní stránce pokaždé automaticky nabízí spojení Praha - Brno. Dokonce ani registrovaným uživatelům nejde FlixBus vstříc (jak jsme zvyklí z RegioJetu nebo třeba e-shopu Českých drah) - po přihlášení nám pokaždé nabízí spojení z Berlína do Mnichova.
FlixBus příliš nepočítá s nákupem více jízdenek pro různé spoje. Jakmile si objednáme jednu, nabízí nám jen možnost "přejít k platbě". Nenašli jsme jednoduchý způsob, jak si do košíku přidat další jízdenky. Web to sice umožňuje, ale musíme najít odvahu opustit nabízené schéma a kliknout si na logo firmy vlevo nahoře - pak se dostaneme k výběru dalších spojů.
Naopak u RegioJetu je pro nezkušeného uživatele těžké poznat, zda si objednává autobus s obsluhou (tedy bezplatným pitím, novinami a podobně), nebo bez - zvláště když cena bývá prakticky stejná. Symboly vypadají podobně a ne každý si na ně najede myší, aby se mu ukázalo vysvětlení.
Cena jízdenky
FlixBus před rokem přišel s pohyblivou cenou jízdenek, RegioJet se mu vzápětí přizpůsobil. Cena roste s očekávaným zájmem nebo skutečnou obsazeností - mimo špičky jsou tedy jízdenky levnější, může se vyplatit i včasný nákup.
Z cenového porovnání vychází jednoznačně lépe FlixBus. Z Prahy do Liberce nebo Plzně lze jet už od 49 korun, při nákupu zhruba deset dnů předem dokonce za 29 korun. Nejvytíženější časy momentálně přijdou na 69 až 89 korun. Ceny RegioJetu začínají na 69 korunách, obvyklejší jsou ale 79 nebo 89 korun (se zákaznickou kartou, jejíž pořízení je zdarma).
V ceně jízdenky do FlixBusu není teplý nápoj ani noviny nebo časopisy. Dražší než u RegioJetu je také drobné občerstvení, pokud ho vůbec v zelených autobusech poskytují (u tuzemských linek jsme na něj narazili jen na trase do Českého Krumlova, hodně využívané zahraničními turisty).
FlixBus (oproti standardu u RegioJetu nebo Českých drah) neumožňuje bezplatnou rezervaci konkrétního místa. Od letošního léta nicméně nabízí alespoň vybraná místa za příplatek devět korun u obyčejného sedadla. Jestliže chceme místo se stabilním (ne sklápěcím) stolkem, tedy jednu ze sedaček naproti sobě s držáky na pití ve spodní části patrových autobusů, zaplatíme navíc 19 korun. A za "panoramatické místo" - v první řadě horní části, tedy přímo nad řidičem, nebo přední řadě v jednopodlažním autobuse - si připlatíme dokonce 29 korun.
Přinejmenším nezvyklé zůstává u FlixBusu zaplacení jízdenky. Nedostaneme se totiž do formuláře 3D Secure, který je už v Česku standardem a zjednodušeně řečeno dává najevo, že jsme na zabezpečené stránce banky (prodávající čili obchodník se k citlivým údajům vůbec nedostane). U FlixBusu ale zůstáváme na jeho stránce - riziko, že data uložená u obchodníka někdo ukradne, je obecně vyšší než u bank.
FlixBus po nás navíc chce jméno majitele karty - i to je na české poměry nezvyklé. Bez vyplnění si jízdenku nekoupíme, jde o povinnou položku. Platba přitom projde, i když nakonec zadáme smyšlené jméno. Nejistotu pak ještě prohlubuje, když nás systém nepřesměruje na stránku pro zadání speciálního potvrzovacího kódu, který banka posílá formou SMS.
Zaplacenou jízdenku pak oba dopravci posílají e-mailem. Registrovaným uživatelům se zobrazuje i v jejich profilu, mají tak přehledný seznam všech nákupů
FlixBus už zrušil storno poplatek 25 korun, který si účtoval za změnu či zrušení jízdenky. Nyní - při zrušení do 15 minut před odjezdem - vrací plnou cenu, stejně jako RegioJet nebo České dráhy. Na rozdíl od konkurence však FlixBus nepošle peníze zpět na účet (platební kartu) ani do elektronické peněženky (na zákaznickou kartu), ale jen ve formě voucheru. Pro uplatnění slevy při některé z dalších objednávek je tak nutné vložit konkrétní kód.
Nástup do autobusu
Na jízdence FlixBusu nás zarazilo výrazné upozornění - je prý "velmi důležité", abychom byli na zastávce nejpozději 15 minut před plánovaným odjezdem. V praxi přitom u obou dopravců stačí přijít pár minut předem.
FlixBus zatím nenabízí nějakou formu zákaznické karty, která u RegioJetu či Českých drah výrazně usnadňuje odbavení (a funguje také jako elektronická peněženka). Při vstupu do zeleného autobusu tedy musíme ukázat QR kód nebo alespoň číslo jízdenky (stačí na mobilu), zatímco u konkurence se nic nestane, když podrobnosti ke konkrétní rezervaci zapomeneme.
Zelené ani žluté autobusy nelze při odjezdu z Liberce, Plzně nebo okraje Prahy přehlédnout, navíc stanoviště FlixBusu na autobusových nádražích jsou už označena lépe než před rokem.
Přivítání u autobusu i úvodní "instrukce" uvnitř jsou u RegioJetu obvykle informačně hodnotnější a profesionálnější než u FlixBusu - i díky tomu, že ve žlutých autobusech bývá na tento servis vyčleněn samostatný zaměstnanec (stevard/ka), zatímco v zelených se o vše stará řidič. Pokud však stevard chybí, což je na liberecké lince časté, jsou žluté i zelené autobusy v tomto bodě srovnatelné.
Přestože jsme si ve FlixBusu čtyřikrát rezervovali konkrétní místo (většinou s pevným stolkem a držákem na pití), ve všech případech už bylo - pět až deset minut před odjezdem - obsazené. Chybí totiž srozumitelné označení a nepomohl ani řidič, který cestujícím před námi řekl, že si mohou sednout kamkoliv - přestože by měl v systému vidět, jaká místa jsou rezervována. Navzdory téměř dvacetikorunovému příplatku jsme tak museli přesvědčovat jiné cestující, že opravdu máme rezervaci, případně po nich i uklízet stolek.
Podobné několikrát zklamal i RegioJet, když v autobuse chyběla slibovaná obsluha. Noviny si sice lze vzít u řidiče, ale chyběl teplý nápoj i další servis. Cestující se cítí ochuzen, protože zaplatil stejnou cenu, navíc právě obsluha je tím, co žlutý dopravce uvádí jako svou velkou konkurenční výhodu.
Během jízdy
Jako jednu ze svých hlavních předností d propaguje FlixBus prostornější sedačky, především více místa na nohy. Průměrně vysoký člověk sice nemá problémy ani ve žlutých autobusech, nicméně v zelených má před sebou víc prostoru, zejména v jednopodlažní variantě. Na šířku jsou sedačky zhruba stejně úzké. Ve žlutých i zelených autobusech zasahuje člověk průměrné postavy ramenem na tu vedlejší, pokud se nesnaží mít ruku nepřirozeně u sebe. Kožená sedačka ve žlutých autobusech nám přijde o trochu pohodlnější i snadněji omyvatelná.
V RegioJetu nám byly příjemnější i vysoké opěrky - u průměrné mužské postavy podepřou téměř celou hlavu. V jednopodlažním FlixBusu končí v její polovině a ve dvoupodlažním pokryjí maximálně krk.
Ze sedačky před námi můžeme v zelených i žlutých autobusech vyklopit malý stolek. Pro psaní na notebooku je ale téměř nepoužitelný, počítač si musíme dát na klín.
Specialitou patrových FlixBusů jsou dvě čtyřsedačky, tedy dvakrát dvě dvojice naproti sobě s poměrně prostornými stolky uprostřed. Velkým plusem je hned šest hlubokých držáků nápojů na každém stolku. Ani tohle luxusně vypadající místo ale není vhodné k psaní na notebooku. Při normálním sezení dosáhnou ruce jen na okraj stolku. Abychom dosáhli na klávesnici, musíme se hodně předklonit, po pár minutách tak bolí záda.
Nevýhodou patrového autobusu jsou nízké stropy. A prostor pro zavazadla nad sedačkami je opravdu hodně nízký, v dolní části autobusu se nám nad hlavu stěží vejde kufřík s notebookem. Tašku nebo batoh musíme mít na vedlejší sedačce - kdyby nebyla volná, tak je třeba je dát na podlahu nebo do zavazadlového prostoru pod autobusem, k němuž se během jízdy nedostaneme.
Proč s ním jezdí?
- Marek, 24 let, jezdí několikrát měsíčně s RegioJetem: Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit jezdit s FlixBusem, kterého považuji za nízkonákladového dopravce se vším, co k tomu patří. Kvůli práci potřebuji mít jistotu, že se dopravím včas, že se případné problémy hned vyřeší. RegioJet je sice dražší, ale až na výjimky nabízí stále stejný standard. Vyhovuje mi také snadná změna rezervace a to, že jezdí každou hodinu. FlixBus jsem vyzkoušel párkrát v prvních měsících a byly to spíš špatné zkušenosti.
- Petr, 35 let, jezdí několikrát týdně s FlixBusem: Potřebuji se prostě jenom dopravit a pokud při tom můžu pohodlně sedět, spát nebo si číst na mobilu, je mi celkem jedno, jak. Proč bych nevyužil možnost cestovat levněji? Ušetřené peníze pak radši zaplatím za pořádnou kávu - ta od RegioJetu pro mne není tak velkým bonusem, abych jel žlutým autobusem.
- Lenka, kolem šedesáti let, jezdí zhruba čtyřikrát měsíčně s RegioJetem: Od začátku fandím Jančurovi - pamatuji si, jak to tady vypadalo před ním. Taky je to česká firma, která rostla postupně. Líbí se mi servis v RegioJetu - noviny, káva, jejich časopis i možnost si něco koupit. Dát za to dvacet korun navíc mi nevadí.
- Dušan, asi 40 let, jezdí zhruba dvakrát měsíčně s FlixBusem: Za padesátikorunu můžu jet až do centra Prahy, tak proč utrácet nějakých osmdesát za autobus a ještě pak třicet za metro? Nevadí mi, že přijedu o pár minut později.
- Martina, zhruba 25 let, jezdí několikrát měsíčně s RegioJetem: Přijde mi to jednodušší, od objednávky, placení, změny rezervace. Mám ráda jistotu a na Student Agency jsem zvyklá. Fandím jim, aby se udrželi. FlixBus jsem párkrát vyzkoušela, není to špatné, ale nevidím tam žádné výhody kromě ceny. Jenže kvůli tomu, jak moc levné to je, jezdí FlixBusem i cestující, které zrovna nemusím mít blízko sebe, někdy jsem se i trochu bála. V RegioJetu si sice hůř vyberete, vedle koho budete sedět, ale aspoň je tam víc lidí a stevard, kdyby něco.
- Petr, zhruba 45 let, jede asi popáté s FlixBusem: Konkurence musí být. Fandil jsem Jančurovi, ale jsem rád, že přišel někdo nový, kdo ho trochu prožene. Měl jsem pocit, že kvalita těch autobusů se zhoršuje, zřejmě měl problém se zaměstnanci a jelo se bez stevardky, přestože ji slibovali. Ale nerad bych, kdyby to teď pro změnu celé ovládl FlixBus.
- Pavel, 55 let, jezdí několikrát týdně s RegioJetem: Pracuji ve Stodůlkách, takže to mám z Plzně blíž na Zličín. Ale od příštího roku má být vlak ještě rychlejší - pak se mi asi vyplatí jet s ním na Smíchov a vrátit se metrem. V autobuse si nemůžu pořádně rozložit počítač, navíc se tu mačkám se sousedem, často to s sebou škube a přijde mi, že zpoždění na dálnici je čím dál častější. A proč žlutým? Směrem do Prahy je mi to celkem jedno. Směrem z Prahy ale mám jistotu, že RegioJet v určenou dobu skutečně ze Zličína odjede. Zkoušel jsem i FlixBus, ale tím, jak jede z Florence, přijížděl na Zličín často o čtvrt hodiny později a nikdy jsem nevěděl, kdy a jestli vlastně vůbec přijede. Možná už je to teď lepší, ale nemám důvod měnit.
Obsazenost FlixBusu se sice oproti loňsku zvýšila, pořád je ale nižší než u RegioJetu. Zejména mimo špičku jsme tak měli k dispozici i sousední sedačku.
FlixBus měl při testech rychlejší wi-fi, ale v některých spojích blokuje streamovací služby, například Spotify. Na rozdíl od loňského roku už nechybí návod, jak se k síti připojit. Ve všech zelených i žlutých autobusech jsme našli i elektrické zásuvky na dobíjení notebooku nebo telefonu.
Stevard či stevardka ve žlutých autobusech nabízí k zapůjčení sluchátka, noviny a časopisy zdarma, zmíněné horké nápoje, za nízké ceny si lze koupit i vodu (12 korun), croissant (13 korun) a další drobné občerstvení. Zkontroluje také, zda jsou cestující připoutáni. Odpovídá na dotazy během cesty, řeší nečekané problémy (třeba se zmíněnou wi-fi nebo s navazujícím spojem při zpoždění), nabízí i zpáteční jízdenku nebo lístek na pražskou MHD. To všechno jsou věci, které si lze u řidiče za jízdy obtížně představit. Právě na liberecké lince ale RegioJet provozuje více než třetinu spojů bez obsluhy, cenově je přitom neodlišuje.
Výhodou RegioJetu může být i lepší multimediální systém. Menší vyklápěcí obrazovku s nabídkou hudby, filmů nebo her najdeme na sedadle před námi, v úrovni očí. Jeho ovládání nám ale přišlo těžkopádné; nenašli jsme ani způsob, jak ovládat zvuk. Ve FlixBusu jsme podobnou - obsahově trochu chudší - nabídku našli na úvodní stránce s připojením na wi-fi. Dívat se však můžeme na vlastním notebooku, tabletu či telefonu. Není je ale kam postavit, takže nezbývá než sklopit hlavu do notebooku na klíně.
Samotná cesta proběhla u obou společností bez větších problémů, zhruba ve třetině případů jsme ale dojeli s více než čtvrthodinovým zpožděním. Oba dopravci shodně bojovali s letními uzavírkami na dálnicích a s kolonami.
Přinejmenším při dvou jízdách telefonovali řidiči FlixBusu při řízení s mobilem u ucha, zatímco v RegioJetu používali hands-free. Za řidiči FlixBusu navíc během jízdy přicházejí cestující s různými dotazy a požadavky, například pro klíče od (jindy odemčené) toalety.
Vítězem je vlak
Náš test obou autobusových dopravců ukázal, že vítězem jejich souboje je vlak - tam, kde nabízí časově srovnatelnou alternativu. Tu bohužel nemají cestující mezi Prahou a Libercem, zatímco vlak mezi centrem Prahy a Brna nebo Prahy a Plzně je stejně rychlý jako autobus. Zpoždění nebývají delší ani častější než u autobusu.
Vlak jede plynuleji, bez prudkých brzdění, je v něm celkově více prostoru, mnoho vozů nabízí lepší podmínky pro práci na počítači než autobusy. Nechybějí zásuvky a občerstvení za přijatelné ceny, wi-fi je zatím bohužel jen v některých vozech. Vlak sice bývá mírně dražší než autobusy, u některých časů a vozů (zejména low-cost vagón RegioJetu na brněnské trati) se lze ale dostat i pod cenu FlixBusu.
