Praha - Ještě do konce roku se manažeři státních podniků nejspíš dozvědí, o kolik se jim sníží platy. Ministerstvo financí totiž připravuje návrh, jak jim seškrtat mzdy.
"Ministr (Eduard Janota) na tom intenzivně dělá v koordinaci s ministerstvem průmyslu. S materiálem pak seznámíme premiéra," řekl pro Aktuálně.cz mluvčí rezortu financí Ondřej Jakob. "Byli bychom rádi, kdyby byl materiál hotový do konce roku, pak ho představíme," dodal. Další podrobnosti ale uvést odmítl.
S myšlenkou poprvé přišel ministr financí Eduard Janota. "Snížení platů manažerům státních podniků není věcí rozpočtu, ale valných hromad. Určitě ale na vládě tuto diskusi otevřu," řekl ministr Janota v září.
Podle průzkumu Aktuálně.cz však podniky nápadem příliš nadšeny nejsou. Ať už ty ryze státní, nebo ty, kde má stát kontrolní většinu a může tak teoreticky platy podle Janotova receptu na valné hromadě snížit také. A třeba si pak o to víc vybrat na dividendách.
Státní firmy:
Základní platy manažerů
- Martin Roman - ČEZ
500 000 korun měsíčně - Petr Žaluda - České dráhy
500 000 korun měsíčně - Petr Sedláček - Česká pošta
250 000 korun měsíčně - Jiří Borovec - Čepro
300 000 korun měsíčně - Svatopluk Sýkora - Lesy ČR
250 000 korun měsíčně - Jaroslav Pantůček - MERO
200 000 korun měsíčně
(Zdroj: Hospodářské noviny)
ČEZ snížil, Budvar zmrazil
"ČEZ podle definice zákona není státním podnikem jako například Lesy ČR nebo Budvar, ale soukromou akciovou společností, kde má stát majoritu," vysvětluje mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Podnik navíc podle něj už mzdy snižoval. "Platy u manažerů v ČEZ jsou vázány na hospodářský výsledek společnosti a jelikož letos nedochází k plnění plánovaných výsledků, pak se to promítlo poklesem u všech manažerů.
"Vývoj platů u nás se neřídí nařízením vlády, ale především hospodářskými výsledky podniku a kolektivním vyjednáváním," tvrdí také mluvčí Budvaru Petr Samec.
I podle něj už se jeho podnik uskromnil dost. "Pro letošní rok u nás již došlo ke zmrazení platů ve všech pozicích a u všech zaměstnanců, nedošlo tedy k navýšení platů. Byl také zrušen institut 13. a 14. platu a byl nahrazen tak zvaným mimořádným platem, jehož vyplacení a výše bude záviset na splnění ekonomických a prodejních ukazatelů podniku," dodal Samec.
Manažeři berou, kolik zaslouží
Snižovat platy nechtějí ani Lesy České republiky. "Pokud bychom snížili mzdu u zaměstnanců, vyjadřovali bychom tím změnu složitosti, odpovědnosti nebo namáhavosti jimi vykonávaných prací," upozorňuje zase mluvčí Lesů ČR Michal Kačena. "Protože k takovéto situaci nedošlo, nepřistoupil podnik ani na plošné snížení platů."
Podobně jako ČEZ reaguje i Letiště Praha. "Společnost Letiště Praha není dotována ze státního rozpočtu, naopak se jedná o vysoce ziskovou společnost, která je jedním z největších plátců daní v České republice. Snižování platů tudíž nemá dopad na výši schodku státního rozpočtu," reagovala mluvčí společnosti Eva Krejčí. Také podle ní už společnost prošla úspornými opatřeními.
"Česká pošta nedostává od státu žádné dotace, je samostatným ekonomickým subjektem, který nečerpá z daní obyvatel ani korunu," vidí věc stejně i mluvčí pošty Ivo Mravinac.
"Společnost MERO ČR, a.s. je akciovou společností, která vytváří zisk, odvádí státu daně a platí dividendu. Není tedy rozpočtovou, příspěvkovou nebo jinou státní institucí napojenou na státní rozpočet a od státu žádné peníze nedostává," souhlasí i mluvčí Mera Jan Šmejcká.
Ke snížení platů tak byly zatím donuceny jen vysoce ztrátové ČSA. Zaměstnanci se na něm dohodli už s bývalým šéfem aerolinek Radomírem Lašákem. Piloti podle něj souhlasili se snížením platů o 15 procent, palubní personál o 10 procent a ostatní zaměstnanci o 5 procent.
