Uherské Hradiště - Dojem prohrané bitvy ta krev na čele jen stvrdila.
"Kurňa, motám vlajku a gecnu se do hlavy," směje se starší sukovitý traktorista. Pod zkrvaveným kapesníkem ukáže na hlavě hrozivou jizvu jak po ráně sudlicí.
V areálu drůbežárny Fyto naproti jarošovskému pivovaru u Uherského Hradiště právě skončila protestní jízda devíti traktorů celkem tří zemědělských firem z okolních vesnic. Řidiči balí praporky a seškrabují z oken plakáty s nápisem "Protestní akce".
"Bylo to k ničemu, teď hlásili, že už to schválili," usedá do křesla své kanceláře šéf společnosti Vítězslav Lapčík, jinak taky koordinátor této jízdy a člen představenstva okresní Agrární komory.
Zrušením zelené nafty, proti kterému jízda protestovala, přijde jeho firma napřesrok o víc než půl milionu korun. A pokud bude stejně mizerná úroda, jakou čekají letos, skončí ve ztrátě.
Plechová kavalérie vyráží na Synotland
Ráno před jízdou ale nikomu odhodlání nechybí.
"Vás je tu jak much," prohodí dobře naladěný účastník jízdy, který před devátou ráno právě přijel na seřadiště. "Plechová kavalérie," odpoví mu kolega. "To zas bude točení na čelo," odhadují naštvané reakce řidičů, kterým budou pomalou jízdou příští dvě hodiny komplikovat cestu.
Přesně v 9:12 zaburácí motory a české vlajky na předních blatnících traktorů si to zamíří branou ven. Tachometr vodícího auta kolony s majáčkem na kapotě ukazuje 20 km/h.
"Tady tomu říkáme Synotland," prohodí Lapčík od volantu, když kolona po necelém kilometru vjíždí do Uherského Hradiště a míjí sídlo hazardního impéria Ivo Valenty, které vloni vykázalo zisk 700 milionů korun.
Fyto mělo vloni zisk 1,23 milionu, vratky spotřební daně za zelenou naftu z toho činily 530 tisíc. O ty teď firma od roku 2013 přijde. Nedostane už nejspíš ani dotace na pojištění plodin a zvířat, na kterých vloni dostala 230 tisíc, ani dotace na likvidaci uhynulých zvířat za 23 tisíc.
"Vloni ale byla enormní úroda, letos jsou výnosy o 30 až 40 procent nižší," zdůrazňuje Lapčík. "Podívej se na to, je to řídké jak sviňa," shrnuje to gestem ruky směrem k suchému poli šedesátiletý řidič traktoru Jiří Sedlář. Servis obřího zeleného traktoru John Deere starého 17 let stál letos v únoru 200 tisíc.
Přitom právě rostlinná výroba je ta zisková část podnikání Fyta, která dotuje provoz drůbežárny, která dává práci větší části lidí ve firmě.
Další slupka stažená z venkova
Právě v tomhle vidí zemědělci problém vládních úspor. Zelená nafta je podle nich jen jednou z mnoha slupek, kterými se z českého a moravského venkova postupně a nenápadně odlupují pracovní místa.
"Kuřata už chytly systém prasat," shrnuje Lapčík za volantem auta s majáčkem na čele kolony fakt, že silná zemědělská lobby v Polsku si vyjednala možnost levnějšího a méně hygienického chlazení kuřecího masa vodou, zatímco zbytek EU včetně Česka musí chladit dražší technologií - vzduchem.
"Nejsme chráněni a maso se sem vesele dováží," vysvětluje, proč se obává, aby drůbežárny nepotkal osud vepřínů a kravínů, které z české a moravské zemědělské krajiny mizí jeden za druhým.
"Tady jsme mívali kravíny, celý ten areál byl náš," vzpomíná za volantem traktoru řidič Jiří, který "v družstvu" pracuje od vyučení roku 1969, kdy mu bylo 17 let. Teď tvoří třetinu areálu drůbežárna pro 85 tisíc brojlerů, třetinu prázdné budovy kravína a zbytek betonárka.
"Většina kravínů v okolí zmizela, tady ty jatka nemají kde brát prasata," ukazuje Lapčík na budovu u křižovatky nedaleko firmy. "A to jsem ještě slyšel, že mají skončit kvóty na mlíko. Pak to vybijem všechno a budem mlíko dovážet," obává se Lapčík.
Zemědělský venkov se tak ocitl v začarovaném kruhu. Z okolí vesnic mizí jedna plodina za druhou a hlavně živočišná výroba. Ubývá zaměstnanců a sektor ztrácí na váze. V konkurenci EU jej tak nakonec znevýhodňuje i jeho vlastní vláda, na kterou na rozdíl od jiných lobby nemá dost silné páky.
Příkladem toho je podle zemědělců právě zelená nafta. Její výhoda dosud spočívala v tom, že se zemědělcům vracelo asi 60 % spotřební daně z nafty, protože jízdou po poli neopotřebovávají silnice, na jejichž opravy je daň mimo jiné určena.
Paradox Kalouskova systému
"Je to paradox. Když chcete přidat, ministr vám řekne, že to je nesystémové. Když má ale někomu vzít, to už se na systémovost nikdo neptá," uvažuje Lapčík
Z celé EU je tak teď Česko jediná země, která tuto výhodu zrušila. Obnoví ji i Slovensko, které ji dříve zrušilo. Čeští a moravští zemědělci tak budou za palivo platit výrazně víc než jejich konkurence za hranicemi. Její zboží bude levnější a lidé po něm v supermarketu automaticky sáhnou.
To samé platí pro uvalení daně na tichá vína. „Jde o likvidaci českých farmářů v přímém přenosu a ohrožení potravinové soběstačnosti země," prohlásil ve středu jihomoravský hejtman Michal Hašek. Pravdou ale je, že vláda „rozpočtové odpovědnosti" nakonec přece jen zdanila i nedaleký, dlouho nezdanitelný hazard Ivo Valenty.
Podívejte se: Noční bitva kombajnu s mokrým obilím
Kolona devíti traktorů se zatím dál plouží dvacítkou horkým květnovým dnem, který po suchém podzimu a krutých zimních holomrazech nevěští nic dobrého. "Studený máj v stodole ráj," připomíná Lapčík pranostiku, které letošní počasí nepřálo.
"Vzadu vám to docela vázne, obvolejte si to, ať si zvětší rozestupy," zastaví v nedalekých Bílovicích policista vedoucí auto konvoje. Rozestupy mezi traktory umožní bezpečnější předjíždění, mimo špičku se ale velké kolony stejně netvoří. Za celou dobu zemědělce vytroubí jediné auto - spěchající dodávka firmy Toptrans.
"Už jsem toho zažil hodně, ale co se v zemědělství děje teď, to ještě ne," houpe se vitální řidič Jiří v křesle poskakujícího traktoru. "My se uškrtáme. Když ty peníze nebudem mít, tak je neutratíme," dostává se Lapčík až k národohospodářskému dilematu růst versus škrty, které právě řeší celá EU a eurozóna zvlášť.
"Nejradši bych byl, kdyby žádné dotace nebyly. Furt si připadáte jak žebrák, a ještě se na vás republika dívá, že žerete 40 procent rozpočtu EU. Tyhle akce nás nebaví, ale nějak se bránit musíme. Ať mají v Evropě všichni stejné podmínky," vysvětluje Lapčík důvod protestu.
