Brno - Může být vyplacení odměny za jednorázovou práci v podobě jídla a piva důvodem pro tvrdý zásah státu v rámci přísného boje proti nelegálnímu zaměstnávání?

Další zásadní spor o posuzování nelegální práce nyní řeší české soudy.

Na straně jedné je stát, konkrétně ministerstvo práce a sociálních věcí. To tvrdí, že i jednorázová výpomoc za jídlo a pivo může být práce načerno.

Na straně druhé je pak cizinec, který si  podle svých slov chtěl po svém legálním zaměstnání jenom zkrátit volný čas a bez nároku na mzdu pomáhal při jarním úklidu majiteli restaurace v Jeseníku. Trest za takové počínání považuje za absurdní.

Jde už o třetí podobný případ za poslední dobu, který soudy v souvislosti s nelegální prací řeší. Ve dvou předchozích, kdy šlo o výpomoc příbuzných v obchodech, rozhodl Nejvyšší správní soud, že pokud chce stát za nelegální práci trestat, musí jednoznačně dokázat, že lidé skutečně načerno pracují.

Přišel o povolení k práci

Nový sporný případ je jiný v tom, že tentokrát nešlo o žádnou pomoc příbuzných. Načerno měli ve svém volnu pracovat zahraniční dělníci, kteří dostali legální povolení pro zaměstnání v továrnách v Česku.

Na dělníky narazili před dvěma roky při kontrole pracovníci úřadu práce v Jeseníku v jedné z místních restaurací. Cizinci, kteří bydleli na nedaleké ubytovně, pomáhali majiteli restaurace uklízet po zimě venkovní prostory. Údajně za to nedostávali žádné peníze, majitel jim za práci slíbil jenom pivo a jídlo.

Podle pracovníků úřadu práce i ministerstva práce a sociálních věcí šlo jednoznačně o skrytý pracovní poměr. Stát tak tvrdí, že majitel restaurace zaměstnával lidi načerno.

Majitel restaurace dostal pokutu ve výši 80 tisíc korun, cizincům české úřady za trest odejmuly povolení k práci. A to je pro ně velmi tvrdý trest, protože bez povolení pak žádnou práci v Česku legálně dělat nemohli.

Majitel restaurace i jeden z cizinců, který jinak legálně pracoval jako svářeč ve společnosti Vítkovice Power, se ale obrátili na soud. A v případě dělníka už soudy začaly rozhodovat.

Cizinec ve své žalobě uvedl, že jednodenní pomocí při úklidu restaurace si chtěl on i jeho kolegové jenom zkrátit volný čas a být užitečný.

"Žádnou mzdu ani jinou odměnu za tuto činnost neměli slíbenou, ani ji  neočekávali, chtěli si jen zkrátit volný čas a být nějakým způsobem užiteční. Pokud jim majitel  restaurace nabídl oběd a pivo, není to důkazem toho, že zde vznikl pracovněprávní či obdobný vztah," uvedl právní zástupce muže v žalobě.

Trest za pomoc s nákupem?

Podle cizincových advokátů by takový postup státu vedl k absurdní situaci v postihování práce načerno.

„Výklad, že jakákoliv činnost vykonávaná ve prospěch jiné osoby by automaticky a bez ohledu na další okolnosti znamenala nelegální práci, by vedl k absurdnímu závěru,  že když někdo pomůže staré sousedce s nákupem do schodů a ona ho za to odmění čokoládou nebo pozváním na kávu, musí s ní mít uzavřenu dohodu o provedení práce," uvádí se v žalobě.

Muži také vadilo, že se nemohl bránit a při projednávání jeho případu nebyl tlumočník.

Městský soud v Praze žalobě cizince vyhověl a rozhodnutí o odejmutí povolení k práci zrušil. Záznam o kontrole označil soud za příliš stručný a neurčitý.

"Na základě důkazů nelze učinit závěr, že by žalobce (dělník z ciziny) prováděl úklidové práce v pracovněprávním nebo obdobném poměru. Za situace, kdy nebyl dostatečně  zjištěn skutkový stav věci, nebylo možné označit aktivitu žalobce za výkon závislé práce," rozhodl soud.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale nevzdalo. Podalo stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle zástupců ministerstva šlo jednoznačně o nelegální práci a soud nerozhodl správně.

Nejvyšší správní soud nyní nařídil nové projednání případu, samotným sporem se ale zatím nezabýval. V případu totiž došlo k procesním chybám, a proto musí Městský soud v Praze rozhodnout celý spor znovu.

Výsledek tohoto sporu i soudní jednání o pokutě pro majitele restaurace, který výpomoc cizinců přijal, tak budou důležité pro posouzení podobných případů.