Praha - Nepříznivý český hospodářský výsledek ve třetím čtvrtletí se vymyká ostatním evropským zemím.
Za konkrétní příčinu nečekaného propadu označil Český statistický úřad pokles investic, na kterých šetří nejen státní instituce, ale také zahraniční firmy.
Oboje může být důsledkem politické nestability.
Evropská výjimka
Stejně jako v prvním čtvrtletí jsou i ve třetím ročním období výsledky zdejší ekonomiky nejhorší v Evropě po Kypru. Mezičtvrtletní propad dosáhl 0,5 procenta HDP, a pokud nedojde k revizím, další srovnatelný výsledek se v Evropě nenajde. Ekonomika poklesla ještě v Itálii a Francii, ovšem pouze o promile.
Jinými slovy, oživení z druhého čtvrtletí se Evropské unii nepodařilo udržet, se dvěma výjimkami to ale nevedlo k významnému zpomalení jednotlivých ekonomik. Přitom výsledek Kypru, jehož ekonomika zpomalila o 0,8 procenta, není úplně negativní, protože se jeho pád proti předchozímu krizovému období zpomalil.
Tuzemská bilance je neobvyklá také z pohledu tří čtvrtletí letošního roku. Unikátem není fakt, že proti třem čtvrtinám roku 2012 zpomalila tuzemská ekonomika meziročně o 1,8 procenta, protože horší výsledek zaznamenalo pět středomořských států. V žádné zemi se ale bilance tří čtvrtletí tolik neodchyluje od předpovědí Eurostatu. Bruselští experti předpovídají Čechům za celý letošní rok propad o jedno procento a tento výsledek je už dnes vyloučen.
Slabší článek federace
Vysvětlení české zvláštnosti nabízí srovnání se sousedními zeměmi. Zdejší statistický úřad vysvětlil, že za zdejší výpadek mohou investice: „Tvorba hrubého fixního kapitálu se dále snížila vlivem slabé investiční aktivity nejen stavebního charakteru," stojí v oficiální zprávě. Nepomohl export, protože rostl pomaleji než dovoz. Nezlepšila se ani dlouhodobě slabá domácí spotřeba.
Exportní potíže mají také Němci, proto růst jejich ekonomiky mezi čtvrtletími o něco zpomalil. Zlepšení o 0,3 procenta však podle Spolkového statistického úřadu zajistila vyšší spotřeba státu i domácností, kromě ní ještě investice do nových staveb a nových technologií.
Slovenská ekonomika roste mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Slovenští odborníci v deníku Sme předpokládají, že je to zásluhou exportu. Zpomalení německého vývozu, pro který dodávají komponenty Češi i Slováci, tedy zasáhlo především západní část bývalé federace. Také na Slovensku poklesla spotřeba a zřejmě také investice, výpadek však musel být mírnější než v Česku.
Někdo zahnal investory
Srovnání se Slovenskem ukazuje, že neobvyklost tuzemského ekonomického vývoje opravdu souvisí s přílivem kapitálu a především kapitálu z ciziny. Export našich sousedů dnes žije z toho, že zahraniční firmy v čele s Volkswagenem nedávno víc investovaly do jejich průmyslu, třeba v roce 2011 rostly investice dvouciferným tempem.
V Česku klesaly investice už ve druhé polovině roku 2011 a zpočátku byly viníkem hlavně vládní úspory. Úpadek investic nedosáhl tempa středomořských zemí jen díky tomu, že společnosti se zahraničními vlastníky reinvestovaly svůj zisk. Z údajů České národní banky třeba vyplývá, že za loňský rok překročily přímé zahraniční investice hranici dvou set miliard korun, tedy pěti procent HDP.
To se změnilo letos na jaře, ve třetím čtvrtletí se pak investice úplně zastavily. Zahraniční firmy se omezily pouze na to, aby stejným tempem jako loni inkasovaly dividendy. Nezájem o investice právě v Česku může souviset s politickou nestabilitou v závěrečném období Nečasovy vlády a dalším prohloubením chaosu po jejím pádu.
