Brno - Přísnější kurz státu v potírání švarcsystému a dalších forem nelegální práce přinesl za letošní první pololetí pokuty převyšující sto milionů korun. Tolik musí v součtu zaplatit firmy a osoby samostatně výdělečně činné.
Je to třikrát víc než za stejné období loňského roku. Počet pokut přitom nijak výrazně nenarostl, prudce se ale zvedla výše jednotlivých sankcí.
Vyšší sankce umožňuje novela zákona, kterou od letošního roku prosadil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Novela mimo jiné zavedla minimální výši pokuty, tedy nejnižší možnou, a to ve výši čtvrt milionu korun.
Státní úřad inspekce práce za letošní leden až červen udělil 1763 pokut v celkové výši 101 milionů korun. Pro srovnání: za stejných šest měsíců loňského roku to bylo 1646 pokut v celkové výši 38 milionů korun.
Struktura pokut je přibližně stejná jako vloni. Na nelegální zaměstnávání a nedodržování dalších pravidel pro zaměstnávání lidí připadají zhruba dvě třetiny z celkového počtu, zbytek pak za nedostatky v oblasti bezpečnosti práce.
Druhá nejvyšší sankce v historii
Letos padla i druhá nejvyšší pokuta v historii, a to ve výši dva a půl milionu korun. Za nelegální zaměstnávání deseti lidí ji musí zaplatit firma, která zajišťovala subdodávky na stavbě v Brně.
Ostrý kurz státu proti nelegálnímu zaměstnávání a práci načerno ale ještě může v některých případech narazit u soudů, kam se mohou pokutované firmy i podnikatelé obrátit.
Soudy totiž už v několika případech upozornily na to, že stát musí mít dostatečné důkazy pro potrestání. Mnohdy ani údaje získané přímo při kontrolách stačit nemusí.
Kontroloři musí zjistit všechno
Nově tak u soudu uspěl i cizinec, kterého společně s dalšími 97 údajně načerno pracujícími lidmi objevili v roce 2008 pracovníci úřadu práce a policisté při společné kontrole v prostorách velké nadnárodní firmy na Mostecku.
Muž - stejně jako další cizinci - neměl žádnou smlouvu a ani povolení k zaměstnání. Formálně měl vystupovat jako dodavatel agentury práce, která pracovníky do firmy vyslala. Za to si účtoval částku 17 tisíc korun za dvě stě hodin práce.
Policie neváhala a přes to, že muž popíral, že by v prostorách firmy pracoval, rozhodla o cizincově vyhoštění z Česka na jeden rok. Republiku měl muž opustit do 30 dnů.
Muž se ale obrátil na soudy s argumentací, že byla porušena jeho práva. Neměl prý dostatečnou možnost bránit se proti tvrzení o tom, že v Česku pracoval nelegálně.
Nejvyšší správní soud nyní stížnosti muže vyhověl a zrušil všechny verdikty, na jejichž základě měl opustit Českou republiku.
Tvrdý postup policie, která rozhodla o vyhoštění, by byl podle soudců možný jenom v případě, že by dostačovaly všechny skutečnosti zjištěné přímo při kontrole. To se ale nestalo - část dokumentů zajišťovaly úřady až dodatečně.
"Příslušníci cizinecké policie neměli bezprostředně po provedení kontroly dostatek informací o tom, že existují skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o správním vyhoštění," rozhodli soudci.
Úřady a policie navíc počínání muže posoudily jako práci načerno a současně také neoprávněné podnikání. To ale podle soudců nejde - úřady musí zvolit jenom jeden skutek, za který mohly trestat.
"Vymezení konkrétních důvodů správního vyhoštění má vliv na to, na jak dlouhou dobu bude cizinec z území České republiky vyhoštěn," konstatovali soudci.
