Semice/Nové Bránice - Zpřísnění zaměstnávání cizinců z třetích zemí mimo Evropskou unii mělo dát více práce domácím nezaměstnaným. Ve skutečnosti může stovky Čechů o místa připravit.
"Propouštět budeme určitě. Ta firma spadne na deset procent výkonu. Místo zhruba dvou set Čechů budeme zaměstnávat asi patnáct. Nezaměstnanost se tím zvýší, to je úplně jasné," tvrdí Pavel Pokorný, majitel největšího tuzemského producenta zeleniny, firmy Bramko z polabských Semic.
Ministerstvo práce řízené Jaromírem Drábkem (TOP 09) tvrdí, že pouze začalo důsledně vymáhat unijní směrnici, ke které se Česká republika už zavázala dříve a která zaměstnavatele nutí nabídnout práci přednostně lidem z EU. Tedy hlavně domácím nezaměstnaným na úkor Vietnamců, Mongolů a Ukrajinců.
"Ano, je pravda, že v době, kdy máme více než půl milionu nezaměstnaných a vyhlídky ekonomického vývoje nejsou nijak příznivé, se ministerstvo snaží chránit pracovní trh," tvrdí mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívová.
Ministerstvo se tak snaží předcházet podobným situacím, kdy třeba stavební firmy propouštějí domácí kmenové zaměstnance a najímají místo nich levnější cizince.
Na pole už ale podle zemědělců asi dvacet let Češi prostě nechtějí. "Je to velký problém a týká se i ovocnářů a chmelařů, kteří sezónně zaměstnávají stovky Ukrajinců," upozorňuje Pokorný z Bramka.
Češi na pole nechtějí
Problémy zelinářské firmě způsobil metodický pokyn ministerstva, který "doporučil" neprodlužovat cizincům neomezeně pracovní povolení pro nekvalifikované pozice.
"V době, kdy máme více jak devítiprocentní nezaměstnanost, je jen těžko představitelné, že nekvalifikované místo bude podle pravidla EU nabídnuto uchazečům v evidenci úřadu práce a nakonec obsazeno cizincem z třetích zemí," naznačuje Plívová.
Právě Bramko je ale příkladem firmy, která raději výrobu radikálně oseká, než aby se změně podřídila.
Tato společnost dodává denně čerstvou zeleninu do celé země. Drtivá většina prací na 2,5 tisíci hektarech polí firmy probíhá ručně, a to pod širým nebem v dešti, zimě nebo vedrech.
Od dubna do listopadu tak firma potřebuje 200 až 250 lidí. Na úřadu práce už mnoho let pravidelně pořádá nábory na sezónní práce.
"Za deset let nevzal práci na poli jediný Čech," tvrdí obchodní ředitel Bramka Aleš Schneiberg. Firma to na úřadu práce pravidelně dokládá, a zaměstnává proto Ukrajince, někteří se do Semic vracejí i 15 let. Bramko má dokonce svého člověka, který jezdí na ambasádu do Lvova vyřizovat pracovní povolení.
500 Rumunů místo 250 Ukrajinců
Když však chtěla firma dovézt svoje lidi letos, narazila. "Dali jsme žádost na úřad práce a tam nám to nepovolili," tvrdí ředitel Schneiberg. Firma proto jednala se zástupcem ministerstva práce, který jí doporučil zaměstnat Rumuny. Ti by možná na rozdíl od Čechů zájem měli, majitel firmy to ale neudělá.
"Místo jedné zaškolené Ukrajinky bych musel přijmout dva Rumuny. Najednou tu místo 250 lidí máte 500 lidí. Ta ekonomika je pak někde úplně jinde. To prostě neudělám. Navíc by mě za to vystěhovali z vesnice," tvrdí majitel Bramka Pavel Pokorný.
"To raději všude vyseju řepku a ty lidi propustím. Celé to je úplný nesmysl," dodává.
Reálně tak hrozí, že ministerské nařízení připraví v polabských Semicích o práci až 150 Čechů, kteří Ukrajinci sklizenou zeleninu v halách čistí, balí, nakládají, rozvážejí na vysokozdvižných vozících a v kancelářích pracují jako agronomové nebo účetní.
"Patnáct let pro nás monopolně jezdí asi 40 dopravců, také oni se ocitnou v existenčních potížích," dodává obchodní ředitel Schneiberg.
Moji Ukrajinci Čechům práci neberou
Na opačném konci republiky v Nových Bránicích jižně od Brna sídlí firma Zoši Agro, největší tuzemský producent okurek. "Tady je to úplně stejný," tvrdí její majitel Tomáš Zoufalý, který celoročně dává práci 115 Čechům a v sezóně navíc 300 Ukrajincům.
"Platíme jim zdravotní a sociální, odvádíme daně. Mají tříměsíční pracovní vízum, přijedou a odjedou. Pracovní trh nezaplevelí," diví se majitel firmy. Ministerské nařízení se podle něj míjí účinkem.
"V Česku sice je půl milionu nezaměstnaných, 350 tisíc z nich je ale nezaměstnatelných. Ti pracovat nepůjdou," myslí si.
Podle Viktorie Plívové z ministerstva práce ale situace tak dramatická nebude. "Se zástupci firmy Bramko budeme o jejich situaci jednat, pan ministr bude jednat také s předsedou agrární komory," tvrdí. Pokud úřad práce pro dané místo nenajde vhodného uchazeče, můžou cizinci z třetích zemí povolení dostat.
OECD: Protekcionismus trhu práce škodí
Bramko mezitím začíná tlačit čas, protože první lidi na poli potřebuje už v půli dubna. "Za loňský rok jsme odvedli státu na zdravotním a sociálním 71 milionů. Tak je neodvedeme a hotovo. Na tohle už nemám nervy," líčí majitel firmy možný dopad černého scénáře i pro státní kasu.
Ministerské opatření tak zatím svými nezamýšlenými důsledky spíš potvrzuje poučky ekonomů, že protekcionistická opatření na trhu práce nefungují.
"Otevřený domácí trh není handicap, je to zdroj konkurenční síly," stojí ve zprávě nazvané "Na otevřeném trhu záleží" z roku 1998 od organizace OECD, jejímž je Česko členem.
Jste cizinec, který kvůli novým opatřením ztratí místo? Nebo vlastníte či pracujete ve firmě, kde k tomu dochází? Dejte mi vědět na Facebooku.
