Châtellerault - Celkem 336 dělníků továrny New Fabris Châtellerault nedaleko Poiltiers v centrální Francii obsadilo výrobní haly a hrozí je vyhodit do povětří. Chtějí si tak vynutit kompenzace za bankrot společnosti.
Krize jako by tím vracela kapitalismus do jeho dřevních let počátku průmyslové revoluce. Angličtí tkalci tehdy rozbíjeli první mechanizované stavy, které je připravily o práci.
Fakta:
Luddisté ničili i v Česku
- Luddisté bylo sociální hnutí britských textilních řemeslníků v raném 19. století. Proti změnám, které přinesla průmyslová revoluce, protestovali často ničením mechanizovaných tkalcovských stavů. Ty je totiž připravily o práci, zatímco továrníkům, kteří pro jejich obsluhu využívali i děti, nesly obrovské bohatství.
- Hnutí začalo roku 1811 a svého času bylo tak silné, že jeho stoupenci sváděli bitvy s britskou armádou. Skončilo v Yorku veřejným soudem s jeho protagonisty, z nichž mnoho bylo popraveno.
- Jméno nese hnutí podle Neda Ludda, který údajně jako první zničil roku 1779 dva punčochové stavy v Anstley v hrabství Leicestershire. Jméno je ale podle historiků fiktivní a mělo zřejmě uchránit identitu skutečného pachatele.
- Zatímco tehdy dělníci bojovali v krutých ekonomických podmínkách po napoleonských válkách proti nelidským podmínkám v továrnách i mimo ně, dnes bývá za luddistu označován odpůrce technologického pokroku a člověk zpátečnický.
- "Luddisté" ničili stroje i v Česku. Konkrétně za krize ve 40. letech 19. století. Roku 1844 protestovali tiskaři na látku zvanou kartoun proti zavedení tiskařského stroje zvaného perotina. Pražský továrník Porges nechal stávkující zavřít, zástupci ostatních kartounek se spojili a v několika továrnách rozbili zařízení. Jejich tvrdé potlačení vedlo k vlně ničení továren a nepokojů od Liberecka po Olomoucko.
Dnes se na resuscitaci tehdejšího hnutí pod názvem "luddisté" (viz infobox) pomalu zadělává ve Francii. Kvůli hospodářské krizi totiž nepokoje v tamním průmyslu nejsou nijak ojedinělé.
Nejméně v osmi společnostech vzali letos zaměstnanci vedení podniku jako rukojmí kvůli požadavkům lepších míst, platů a omezení propouštění.
Jako bomby poslouží plynové láhve
Zaměstnanci New Fabris, která symbolicky doplatila na úpadek v automobilovém průmyslu, teď chtějí posunout věci o krok dál. Kvůli dubnovému bankrotu totiž přišli o odstupné.
Za uskladněný materiál a ztrátu práce žádají kompenzaci 30 tisíc euro na každého, tedy celkem zhruba deset milionů euro pro všechny. Pokud jejich požadavky nebudou splněny, hrozí vyhozením továrny do vzduchu.
Kompenzace chtějí po automobilkách Renault a PSA Peugeot Citroen, které jim po léta dávaly zakázky. Na splnění svých požadavků jim dali ultimátum do 31. července.
"Plynové lahve jsou umístěny v různých částech továrny a jsou navzájem propojeny," řekl agentuře France Info odborový předák Guy Eyermann. "Pokud nám Renault a PSA odmítnou zaplatit, můžou vybouchnout do konce měsíce," dodal.
Podle Eyermanna nechaly obě velké automobilky New Fabrise napospas osudu. Ještě vloni daly továrně velké zakázky. Dnes má firma, která vyrábí autodíly 25 let, plné sklady. Věkový průměr zaměstnanců firmy dosahuje podle deníku SME 49 let.
Delegace dělníků se podle britského listu Guardian se zástupci Renaultu potkají ve čtvrtek. Lidé z Renaultu ani policie ale nechtěli věc komentovat.
V samotné Francii má tradice únosů šéfů historii datující se do května 1968 a sedmdesátých let, kdy byli tamní manažeři a ředitelé často drženi jako rukojmí v boji za práva dělníků.