Praha - Řeckou krizi Česko ustálo. Investoři s našimi dluhopisy nespekulovali, oslovené ratingové agentury o změně hodnocení našeho zadlužení neuvažují.

Spíš než důvod ke spokojenosti je to ale poslední varování, míní ekonomové. Reformy veřejných financí je teď potřeba přijmout naléhavěji, než "před Řeckem."

"Nejsme tak říkajíc první na ráně. Dostalo se to ale už hodně daleko a pokud se nepodaří nárůst paniky zastavit, diskuse o tom, kdo se může dostat do problémů, se pak nebude vyhýbat prakticky nikomu," řekl Aktuálně.cz bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

"My nejsme členy eurozóny, takže nám trhy nebudou tolerovat dluh ve výši 120 %  HDP. Krize by přišla na daleko nižších úrovních," shrnuje poučení z řecké krize hlavní ekonom finančního domu Patria David Marek, podle kterého je českým problémem číslo jedna právě tempo zadlužování.

Nový dluh: 900 miliard za tři roky

Jen v příštích třech letech si Česko musí půjčit na dnes tolik nejistých finančních trzích 900 miliard korun.

Rychlosti našeho zadlužování si všímají i ratingové agentury. "Největší slabinou České republiky nadále zůstává absence politického konsenzu ve prospěch hlubších fiskálních reforem," píše ve své poslední zprávě z prosince 2009 agentura Standard&Poors,

"Náš současný názor je stejný," potvrdil Aktuálně.cz analytik S&P Matthew McAdam platnost hodnocení. Kondici reálné české ekonomiky i roli koruny ve finanční krizi vidí agentura naopak velmi pozitivně a zemi nechává známku A se stabilním výhledem.

"Delší období rozpočtových deficitů nad pět procent by vedlo k rostoucímu trendu vládního dluhu, který by se stal neslučitelný se současnou úrovní ratingu," upozorňuje také ratingová agentura Fitch.

"Naše hodnocení je momentálně A+ a zůstává stabilní," potvrdil Aktuálně.cz Christian Giesen z Fitch Ratings.

Agentury Česku: bez reforem rating neudržíte

Hodně pečlivě proto budou agentury sledovat kroky nové vlády po volbách.

Moody's například před časem upozornila, že její hodnocení České republiky se dostane "pod sestupný tlak", "pokud se nově zvolená vláda vzdá reforem a stav veřejných financí se dál zhorší."

"Pokud by se neprovedla výraznější změna, pak deficity mohou růst do úrovní, které mohou být pro zemi našeho typu nebezpečné," říká jinými slovy totéž ekonom Marek.

Přestože jsme tedy ve zkoušce řeckým ohněm obstáli, je teď podle Luďka Niedermayera potřeba začít brát tempo zadlužování Česka opravdu vážně. Času podle něj není nazbyt.

"Vlády na to podle mně budou muset reagovat. Jestli před pár týdny většina z nich říkala: 'vypadá to, že bychom mohli začít konsolidovat veřejné finance, ale nebudeme a raději počkáme několik let', pak si myslím, že trh jasně ukázal, že to je velice nebezpečná strategie," je přesvědčen Niedermayer.

"Konsolidace musí proběhnout mnohem rychleji. A to se nepochybně týká i nás," dodal.

Nová vláda bude muset šetřit. A rychle

"Často se říká, že náš dluh není nijak vysoký, takže nám nehrozí problém. To, na co se ale ekonomové dívají, není pouze to, jaký je aktuální dluh, ale také to, jak se bude vyvíjet při zachování současné fiskální politiky. A to je v České republice hodně špatné," souhlasí ekonom Marek.

Optimisté mohou vidět záblesky naděje. Například v tom, že se začínají ukazovat obrysy záchrany Řecka a finanční trhy se tak snad zklidní. Nebo v tom, že hlavní političtí rivalové ODS a ČSSD předběžně kývli na Janotův nepopulární "třetí balíček", který má kvůli neplánovaným výpadkům příjmů ušetřit v letošním rozpočtu až 16 miliard korun.

"V tuhle chvíli bych to tak dramaticky neviděl," potvrzuje naděje na uklidnění momentální paniky ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek, který stejně jako Marek proto schvaluje odklad emise eurobondů, který tento týden ohlásil ministr financí Eduard Janota. Česko tak má podle obou expertů šanci dostat se k půjčkám za srovnatelných podmínek, jako před "řeckou panikou".

"Ještě nemusíme lámat hůl," míní Marek.

Na mezinárodních finančních trzích chce ministerstvo financí získat až polovinu z celkem 280 miliard, které si letos potřebuje půjčit.