Soluň/Praha - Marta Sýkorová je majitelkou velkoobchodu a z Řecka dováží tamní tradiční potraviny: olivy, olej i další. "S dodávkami zboží teď větší problémy nemáme. Oni jsou za každou možnost velice rádi. Jen v únoru, když stávkovali zemědělci a zablokovali dálnice, se občas něco opozdilo," líčí své zkušenosti se zemí, která v pátek požádala o obří finanční injekci eurozónu a Mezinárodní měnový fond.
Ona, ale třeba i Kateřina Michalas, žena s českými kořeny žijící nedaleko Soluně, popisují příčinu řeckých potíží srozumitelně. Obyčejní Řekové - zejména státní úředníci - se absolutně nechtějí vzdát svého socialismu, který zahrnuje například osmitýdenní dovolenou, odchod do důchodu v 56 až 58 letech, automatické 13., ale také 14. a 15. platy.
"Padesát let se tu u moci střídají dvě strany. Aby získaly víc voličů, naslibují nová místa ve státní správě. Stát zaměstnává tisíce lidí, kteří nemají co na práci. Jsou zhýčkaní a mají nepředstavitelné výhody," nabízí svůj pohled Kateřina Michalas.
Státní zaměstnanci, mezi něž kromě armády úředníků patří i učitelé, zdravotní sestry, ale také například kněží, mají takzvanou definitivu. Nemohou být propuštěni. K brzkému odchodu do důchodu se dostává bohaté výslužné v řádu desítek tisíc eur. K pravidelnému platu, který se pohybuje kolem 1200 eur měsíčně, navíc dostávají nejméně stejně vysoký bonus.
"Že by k situaci přistoupili rozumně a výhod se vzdali, nečekám. Zrovna včera jsem vezla syna do školky a učitelka stávkovala. Ale opatření se zřejmě nedotknou jen státních zaměstnanců, ale i středních vrstev a lidí, kteří peníze mají. I když levice a komunisté tvrdí, že na úspory doplatí ti nejchudší," myslí si Michalas, lektorka na volné noze.
Sama se dalšího osudu Řecka a nutných úsporných opatření neobává. "Je tu velká drahota, ale to už od zavedení eura. Nemyslím si, že by nás čekalo nějaké další zdražování. Vždyť i bohatí turisté z Německa, kteří tu mohli dřív utrácet ve velkém, si to teď dvakrát rozmyslí. Je tu dráž než v Německu. O návratu k drachmě se ale lidé vůbec nebaví, to je nepředstavitelné," konstatuje Michalas.
"Pro nás dovozce by bylo samozřejmě výhodné, kdyby se vrátili k drachmě. Pak bychom určitě nakupovali levněji. Na druhou stranu, a kvůli tomu také dnes odlétám do Řecka, se mezi místními podnikateli mluví o tom, že kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, šlo by i z celé EU: a pak přišla cla a tak dále," uvádí obchodnice Sýkorová.
Řekové o situaci státní ekonomiky příliš nežertují. A těžko snášejí vtipy na svůj účet. "Když vyšel časopis Focus s Venuší Milétskou na obálce, většina lidí se rozčilovala, co se mají Němci co navážet do řecké historie, když sami nic takového nemají. Že šlo v tom článku úplně o něco jiného, je nezajímalo," dává Michalas příklad.
Že by se ale lidé pracující v turistickém ruchu chtěli hojit na turistech, si nemyslí. "Naopak, turismus mnozí označují za náš těžký průmysl. V našem zájmu je sem co nejvíc turistů přilákat. Premiér nedávno oznámil, že na všech letištích se budou o polovinu snižovat poplatky, právě proto, aby se Řecko stalo atraktivnějším pro turisty," vysvětluje.
