Nový odhad MMF: Tři roky řeckých infuzí za 120 miliard

Zdeněk John, Karel Toman
28. 4. 2010 18:40
Další země na řadě podle investorů: Portugalsko, Španělsko.
Nápis na jedné z bank v řeckém hlavním městě Aténách.
Nápis na jedné z bank v řeckém hlavním městě Aténách. | Foto: Reuters

* MMF odhaduje, že Řecko bude potřebovat 120 miliard euro * Kurz eura k dolaru je nejnižší za poslední rok * České banky mají v Řecku asi 25 miliard korun

Atény/Praha - Mezinárodní měnový fond odhaduje pomoc Řecku až na 120 miliard eur během tří let, řekl šéf fondu Strauss-Kahn.

Krize v eurozóně se kvůli Řecku dramaticky zhoršuje. Investoři vyděšení možným krachem nejchudších zemí platících eurem utíkají k bezpečnějším úložištím svého jmění.

Šíření paniky kolem dluhopisů z Řecka do dalších zemí - především Portugalska a Španělska - považovali ještě před několika dny mnozí za hororový scénář, ale on se mění ve skutečnost.

Agentura Standard & Poor's dnes snížila úvěrový rating Španělska o jeden stupeň na AA. Zdůvodnila to úsudkem, že zemi čeká delší období slabého ekonomického růstu, než se očekávalo. Kurz eura k dolaru se pak propadl na nejnižší úroveň za poslední rok.

200 miliard v ohrožení

Investoři, hlavně banky a investiční fondy, mohou bankrotem Řecka přijít až o 200 miliard eur, napsala agentura Bloomberg. V případě bankrotu Řecka odhaduje S&P výtěžnost dosud nesplacených dluhopisů na 30 až 50 procent.

Banky po celém světě mají v řeckých dluhopisech a dalších instrumentech uloženo v přepočtu 5,75 bilionu korun. Z toho 25 miliard korun patří českým bankám, napsal odborný server Patria.cz.

"Krach Řecka nepřipadá v úvahu," prohlásil prezident Evropské unie van Rompuy.

Výnosy z dvouletých řeckých vládních dluhopisů stouply nad 20 procent. U stejných cenných papírů z Portugalska vylétla sazba na 5,36 procenta. U dluhopisů platí: čím vyšší sazba, tím je riskantnější je vlastnit.

Citlivé banky

Vládním autoritám se situace okolo Řecka vymkla z rukou a je zcela řízena divokým vývojem trhů, píše analytik ČSOB Jan Čermák. EU a MMF musí nyní ukázat nejen akceschopnost, ale především slíbit Řecku velký balík levných peněz, jež půjde daleko nad rámec dosud přiklepnutých 45 miliard euro.

Akciové trhy zareagovaly podrážděně. Největší akciový trh v kontinentální Evropě - německá burza - klesla, hlavně banky. Německé finanční ústavy vložily do řeckých dluhopisů 43 miliard euro, což je třetí největší částka vůbec, z toho Hypo Real Estate 10 mld, Eurohypo 3,1, Postbank 1,3, MunichRe 1,5 a Allianz 0,9.

Řecku teď už nemohou některé instituce vůbec půjčovat, protože při jeho ohodnocení BB+ jim to neumožňují vnitřní investiční pravidla.

Řecká vláda teď emituje dluhopisy, které byly pro mnoho společností v USA cestou, jak se dostat z insolventního řízení: například společnost Reader's Digest, která vydala za 525 milionů dolarů dluhopisů s úrokovou mírou 9,5 %, jak připomíná ve svém komentáři investiční dům Patria.

EU přemýšlí, země se potápějí

Evropská unie přemýšlí, zda svolat na 10. května mimořádný summit. Situace ale natolik eskaluje, že už může být pozdě. Záchrana nakonec může stát víc než dnes zmiňovaných 45 miliard eur. (Všichni včetně MMF však už přiznávají, že tato suma nestačí a je jen počátkem pomoci Řecku).

Potíže se šíří rychle. Kriticky ohrožené je takzvané jižní křídlo eurozóny: kromě Řecka a Portugalska také Španělsko.
Španělsko v pátek oznamuje statistiku o nezaměstnanosti. Tamní list ABC zná předběžná čísla, podle nichž stoupl počet lidí bez práce na 20 procent. To je nejvíce od roku 1997.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy