Brno - Česko patří mezi jeden z mála evropských států, který se téměř vůbec nebrání mohutné expanzi obchodních řetězců, jejich výstavbu regulují tuzemské úřady jenom velmi nepatrně.
Evropské, ale i mimoevropské zkušenosti jsou jiné. Většina států se s ohledem na kvalitu životního prostředí, hluk, dopravu nebo existenci malých obchodů v centrech měst snaží expanzi ekonomicky silných řetězců usměrňovat.
Vyplývá to z v Česku ojedinělého výzkumu, který uskutečnilo občanské sdružení Nesehnutí, které dlouhodobě situaci na trhu hyper- a supermarketů sleduje a bojuje proti jejich živelnému růstu.
| Čtěte také Ojedinělý výzkum: Hypermarkety škodí přírodě i lidem |
Na nákup musíte dojít pěšky
Například ve švýcarském Bernu nesmí v určitých případech vůbec nákupní centrum vyrůst. "A to v případě, že by to vedlo k zániku malých místních obchodů a zhoršila se možnost nákupu pro imobilní občany. Musí být navíc zajištěna pěší dostupnost nákupních zařízení," je uvedeno ve studii.
V Belgii je zase povinný pro výstavbu nové velkoprodejny souhlas Sociálního a hospodářského výboru pro otázky distribuce, který posuzuje dopad záměru na existující prodejny a na počet pracovních míst.
Finské velkoobchody jsou podle zákona o využívání pozemků umisťovány ve stávajících městských centrech a v dosahu všech typů veřejné dopravy.
Lucemburská administrativa dokonce vyžaduje ministerské povolení pro umístění velkoprodejny nad 400 metrů čtverečních prodejní plochy.
Některé státy měly nebo mají speciální zákony o regulaci velkých nákupních center. Ve Francii se například posuzuje, jestli je zachována konkurence mezi různými typy obchodů nebo jestli nedochází ke krachům drobných obchodníků. "Zajímavý přístup k regulaci obchodníků zvolila radnice města Lille - každá firma (značka), která chtěla mít obchod v nákupním centru, musela také zřídit obchod v historickém centru města," uvedli autoři studie.
Norsko tak třeba zavedlo pětileté moratorium na výstavbu obchodů a nákupních center.
Kde jsou zákony i vlády slabé
Pokud je někde země, kde se podobně jako v Česku zatím regulují řetězce jenom slabě, tak je to Velká Británie. Až v poslední době ale úřady začínají omezovat výstavbu nákupních center mimo střed měst a také centra ve městech, kde jsou obchody pod jednou střechou.
| Podívejte se: Obrazem: Nový řetězec Žabka. Pojďte se podívat Tesco začíná konkurovat večerkám v centru Prahy |
"Cílem je zamezit vytváření soukromých prostor nahrazujících tradiční veřejné ulice," uvádí autoři studie.
V Česku výstavbu nových velkoprodejen regulují územní plány měst. Ty jsou ale velmi pružné a mění se podle potřeb investorů, kteří preferují výstavbu obchodů u dálnic a důležitých silnic.
Výjimkou je Územní plán města Brna a studie městských odborníků týkající se regulace obchodů. V praxi ale omezující pravidla v Brně příliš nefungují a podle autorů studie jsou často obcházena.
| Supermarkety v novém: Albert projde omlazovací kůrou, aby se líbil Hypernova končí, nastupuje HYPER Albert. Nahlédněte |
Magistrát třeba stanovil limit pro prodejní plochu na jeden metr čtvereční obchodu na jednoho obyvatele. V lokalitě, kde stojí nákupní centra Olympia a Avion, je to přes dvanáct metrů čtverečních. A staví se tam dál.
V Česku tak spíše než úřady výstavbu nových obchodů zastaví protesty lidí.
