Potvrují to i nejnovější čísla. Inflace podle Českého statistického úřadu dosáhla v červnu meziroční hodnoty 2,8 procenta, oproti květnu se zvýšily ceny v obchodech o 0,3 procenta.Rostly hlavně ceny potravin, především chleba, pečiva, ale také například brambor či nápojů.
A potvrzuje to i zápis z jednání rady České národní banky z konce minulého měsíce.
"Za poslední rok zrychlila inflace v České republice více než v řadě rozvíjejících se ekonomik, eurozóně či USA," píše se v zápisu. Poslední čísla z Bruselu z května hovoří o inflaci ve výši 2,5 procenta. V Česku to v květnu bylo 3,1 procenta, což by měl být podle ekonomů na delší dobu vrchol.
Ceny tlačí zákony a benzín
Vyšší inflace než v průměru Evropské unie bude skutečností i nadále a bankovní rada má pro to vysvětlení: schválené zákony. Respektive v textu ze zápisu jednání se hovoří o regulovaných cenách.
Inflaci navíc, stejně jako jinde ve světě, žene vzhůru drahá ropa a benzín.
"Jelikož jsme svědky růstu cen benzínu nad 31 korun a již během května a června rostly ceny pečiva a brambor, je inflace okolo 2,8 procenta naprosto logická," míní Vladimír Pikora z Next Finance, který právě tuto hodnotu odhadoval.
Kromě regulovaných cen se v inflaci podle centrálních bankéřů projeví také růst cen pekárenských výrobků a zvýšení spotřební daně na cigarety.
Zdražení pečiva ovlivní inflaci jen jednorázově. Důvodem zdražení jsou vyší ceny energií. Většina pekáren je kvůli tomu dokonce v červených číslech.
Poslední zvýšení cen chleba a pečiva proběhlo v listopadu roku 2003, od té doby spotřebitelské ceny těchto výrobků klesaly nebo stagnovaly. Některé obchodní řetězce v České republice začaly zdražovat pečivo už na konci května. Například Tesco uvedlo, že zvýšení cen se pohybuje od deseti do dvaceti procent.
Energie potáhne inflaci
A ceny energií, které trápí pekaře, poženou inflaci vzhůru. Ty patří do "oblasti regulovaných cen", o nichž hovoří zápis z jednání centrální banky. Energetický regulační úřad uvádí, že letos se domácnosti dočkají zdražení elektrické energie v průměru o 8,9 procenta.
Alternativní analýzy dokonce hovoří o růstu o dvacet až třicet procent.
Inflaci pak podle ČNB potlačí vzhůru také regulované nájmy. Ty ostatně čeká prudší růst cen, než se původně čekalo. Na konci minulého měsíce oznámilo ministerstvo pro místní rozvoj, že od ledna vzrostou o 19,2 procenta namísto 14,2 procenta.
Měsíční nájemné v bytě 1. kategorie o rozloze 70 metů čtverečních na Praze 1 tak stoupne na 3380 korun z dnešních 2600.
Dalších šest korun za cigarety
"Kromě toho ještě do inflace zasáhnou ceny cigaret," uvedl viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
V dubnu poslnaci schválili další zvýšení spotřební daně. V průměru to vyjde u krabičky cigaret na šest korun. Už nyní z jednoho "paklíku" jde do státní pokladny průměrně bezmála 27 korun.
"Samozřejmě se to projeví v cenách. Zvýšení však nebude jednorázové, skokové, ale bude se promítat postupně v průběhu následujících měsíců," uvedl šéf Philip Morris ČR Graeme Davidson.
Analytici pak ze zápisu z jednání centrálních bankéřů vyčetli, že brzy přijde na řadu i zvyšování úrokových sazeb. To by pak znamenalo například také zdražení hypoték.
"Česká národní banka zvýší úrokové sazby na konci července z 2 na 2,25 procenta. Připojí se tak k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. Náš scénář počítá zatím s jedním zvýšením sazeb do konce roku a dalším růstem na 2,5 procenta do poloviny 2007," tvrdí Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Podle něj tomu nasvědčuje následující úryvek ze zápisu: "Zazněly názory, že rizika jsou vychýlena proinflačním směrem. Shoda panovala na tom, že v souladu s dubnovou prognózou a stávajícím očekáváním finančních trhů roste pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude směrem nahoru."
Zastaví to inflaci
Centrální banka tímto krokem navíc mírně zakročí i proti vysoké inflaci. Analytici počítají, že by se zvednutím sazeb podařilo zvyšování průměrné cenové hladiny udržet pod třemi procenty.
A o to by ČNB také šlo, protože na svém jednání vyjádřili členové rady obavy ze zvyšujícího se inflačního očekávání lidí.
V překladu to znamená, že lidé a podniky mají své vlastní názory a představy o tom, jaká bude v budoucnu inflace. A tomu přizpůsobují i své chování.
Pokud očekávají její růst, budou požadovat vyšší mzdy, aby jejich vydělané peníze měly alespoň stejnou hodnotu jako dnes. Vyšší mzdy se pak mohou projevit v nákladech podnikatelů a firem. Ti je následně promítnou do ceny svých výrobků a služeb, čímž dojde k jejich zdražení.
Výsledkem je to, že se inflace, tedy "zdražení", skutečně dostaví. Zaměstnanci dostanou vyšší plat, zároveň se však zdražilo zboží a kupní síla jejich vydělaných peněz se tedy nemění.
