Chystané zdražení v Maďarsku bude svým rozsahem jedno z nejvýraznějších za poslední roky.
Krok maďarských pekařů následuje rozhodnutí některých dalších výrobců.
Předseda sdružení pekařů Jozsef Werli řekl, že avizované zvýšení cen v sobě nezahrnuje dopady budoucího zdražení energií a zvýšení daní, s nímž počítá vláda.
Ta se těmito opatřeními snaží vylepšit stav veřejných financí, tedy hlavně dosáhnout nižšího rozpočtového deficitu.
Až vláda nařídí zvýšení cen energií a přistoupí ke zvýšení daní, cena pečiva se podle šéfa sdružení může ještě jednou zvýšit.
Náklady na výrobu pečiva se v Maďarsku v posledních dvou letech výrazně zvýšily, ale pekaři zatím toto zvýšení nebyli schopni promítnout do svých cen.
"Ziskovost je nulová, polovina pekařů je ve ztrátě," řekl Werli. Pekárenské výrobky mají ve spotřebitelském koši váhu asi dva procentní body a do určité míry tak jejich zdražování ovlivňuje i vývoj inflace.
Dopady zdražování pečiva citelněji doléhají na voliče vládních socialistů, mezi nimiž jsou často starší lidé s nízkými příjmy.
Vláda se nyní chystá vylepšit stav veřejných financí, avizovaný způsob provedení takového kroku se ale nelíbí některým mezinárodním institucím, včetně například Mezinárodního měnového fondu.
Vláda chce bilanci vylepšit převážně zvýšením daní a zdražením elektřiny a plynu. Analytici očekávají, že takový krok zvýší v příštím roce inflaci na pět až šest procent, zatímco letos se v Maďarsku očekává inflace 3,3 procenta.
Náklady zvedají ceny i u nás
Vyšší ceny energiií jsou důvodem ke zdražení i u českých pekařů. Většina pekáren je právě kvůli tomu v červených číslech.
Podle Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů se ceny zemního plynu zvýšily o 25 procent a elektřiny o 13,5 procenta. Díky dlouhé letošní zimě vzrostly ale náklady za energie některým podnikům až o 60 procent.
"Podstatou pekárenské výroby je vnesená energie, a jakmile se změní její cena, okamžitě se to projeví v nákladech," zdůrazňuje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislav Musil.
Nejvíce energie se podle něj spotřebuje při výrobě chleba, jeden bochník se totiž peče celých 53 minut.
Zvýšené energetické nároky plynou také z požadavků obchodníků, kteří stále ve větší míře objednávají mražené pekárenské výrobky. V celkových nákladech tvoří přitom podle Musila energetika zhruba 15 procent, mzdy zhruba 25 procent a suroviny přibližně 40 procent.
Právě mzdy jsou podle Svazu dalším důvodem, proč jsou pekaři nuceni přistoupit k úpravě cen. "Bez toho nejsme schopni dodržet například požadavky na minimální mzdu," tvrdí Musil.
Dalším důvodem je pak nutnost vytvořit si alespoň minimální finanční zdroje na investice do rozvoje konkurenceschopnosti pekárenství v ČR.
Od EU ani korunu
Pekaři totiž jako jeden z mála potravinářských oborů nemají nárok na podpory z ministerstva zemědělství s přispěním Evropské unie, neboť podpora pekárenství není součástí podmínek vstupu ČR do EU.
Poslední zvýšení cen chleba a pečiva proběhlo v listopadu roku 2003, od té doby spotřebitelské ceny těchto výrobků klesaly nebo stagnovaly.
"Ve skutečnosti je to tak, že především klesly naše dodavatelské ceny, což ale spotřebitel vůbec nepoznal, protože marže obchodníků se zvýšila.
Například když se zvýšily díky zrušení desetihaléřů a dvacetihaléřů ceny rohlíků z koruny na korunu padesát, nárůst cen od pekařů do obchodních řetězců zdaleka takové výše nedosahoval," konstatuje Musil.
Současná situace pekařů je každopádně podle Svazu neudržitelná.
Některé obchodní řetězce v České republice začaly zdražovat pečivo už na konci května. Například Tesco uvedlo, že zvýšení cen se pohybuje od deseti do 20 procent.
