Tupesy/Kamýk nad Vltavou - Škrtem pera se ministerstvo školství chystá na venkově zrušit celé druhé stupně základních škol a některé zavřít úplně.
Podle starostů to přinese plán ministra školství Josefa Dobeše, který chce reformou financování regionálních škol ušetřit pět až sedm miliard korun ročně.
"Byla by to naprostá katastrofa," hodnotí plán reformy starosta slovácké obce Tupesy Oldřich Vávra.
"Hrozí, že se zlikviduje školská síť, která je tu utvářena od Rakouska-Uherska," dodává o návrhu reformy z 5. září určeném radě ekonomických ministrů vlády. Koncepce z pera Dobešova náměstka Ladislava Němce má vstoupit v platnost s Novým rokem 2013.
600 korun navíc na dítě a měsíc
Ministerstvo starosty utěšuje, že si důležitost venkovských škol uvědomuje a že čísla z tabulek jsou jen modelové případy. Vávra se ale obává, že za nimi je skutečný záměr. A není sám.
Vávra je předsedou pracovní skupiny pro školství a sport ze Sdružení místních samospráv (SMS), které reprezentuje názor více než tisícovky menších měst a obcí v celém Česku.
"Ve Středočeském kraji je v obcích do dvou tisíc obyvatel celkem 114 škol s jedním až devíti ročníky. Odhadoval bych, že minimálně polovina z nich se změní na malotřídní nebo zanikne úplně," shrnuje důsledky plánované Dobešovy reformy neuvolněný starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, povoláním učitel.
Děti pak podle něj budou muset dojíždět do 25 kilometrů vzdálené Příbrami, což jejich rodiče přijde na jízdném za jedno dítě o 600 korun měsíčně navíc. Dětí, které by musely nově dojíždět, by přitom byly v každém kraji stovky až tisíce.
Dobeš: obce musejí víc přemýšlet
Ministerstvo svůj záměr nepopírá. Josef Dobeš už koncem června pro Aktuálně.cz řekl, že chce reformou přimět zřizovatele škol - tedy hlavně obce - "více přemýšlet". Nový systém financování je má totiž podle něj donutit drahé a nenaplněné třídy sloučit, nebo obce přimět, aby školy platily ze svého.
"Státu takový systém přinese pět miliard korun," prohlásil Dobeš o záměru, který už svou snahou platit všem školám stejně stihl v létě vyvolat roztržku v koalici, protože podle expertů ODS a TOP09 se školy podle regionů výrazně liší. Podle Vávry má nový systém ušetřit až sedm miliard.
Obce teď ale přicházejí s novou kritikou těžkého kalibru. Podle nich jde o typické škrtání od stolu, kdy stát přehodí jednu ze svých základních funkcí na bedra ostatním. Náklady, které tím vzniknou, přitom podle kritiků popřou smysl avizovaných úspor. A to v době, kdy se obcím vzdaluje naděje na reformu rozpočtového určení daní, která jim má přilepšit.
"Například ve Zlínském kraji se tato optimalizace v navrhované podobě dotkne nadpoloviční většiny škol," tvrdí předseda Vávra. "O práci by přišlo obrovské množství učitelů," jmenuje nepřímé dopady reformy, které podle něj ministerstvo do proklamovaných úspor vůbec nezapočítalo.
V ohrožení by se podle Vávry nakonec ocitly i dotace, které obce na chod škol čerpaly často přes samotné ministerstvo školství.
Starý systém je neudržitelný, nový taky
"Stávající systém financování škol je neudržitelný," zdůvodňuje úspory rezort ministra Dobeše. "Není schopen dostatečně cíleně a především efektivně přerozdělovat finanční prostředky státního rozpočtu," tvrdí se v koncepci, která se hned v úvodu zaštiťuje programovým prohlášením vlády - vyrovnaným státním rozpočtem do roku 2016.
V čem je tedy problém ministerské reformy?
Dnes má průměrná venkovská škola 135 žáků, kde na jednu třídu připadá necelých 15 dětí. Podle Vávry to vyplynulo z ankety, kterou si SMS dělalo nejen mezi malými vesnicemi, ale i městy jako Kutná Hora, Český Krumlov, Prostějov, Tišnov, Nové Město na Moravě, nebo Zlín.
Systém je dnes nastaven tak, že škola dostává peníze na žáka, nově však mají školy dostávat peníze na třídu. To samo o sobě považuje Vávra za dobrý postup. Trik je ale v tom, že podle koncepce musí mít "optimální třída" nejméně 24 žáků a "hospodárná škola" až tři třídy na ročník.
Pokud škola koncepcí stanovený "normativ" dosáhne, dostane zhruba 950 tisíc korun na třídu za rok. To je včetně platů i takzvaných neinvestičních nákladů, do kterých patří platy asistentů, školení pedagogů, pomůcky, exkurze nebo kurzy plavání pro děti.
Už dnes obce na provoz škol připlácejí. "V průměru to je asi 900 tisíc ročně, plus dalších 126 tisíc na mzdy," odkazuje Vávra znovu na výsledky ankety. "To je pro malé obce obrovský peníz." Pokud ale třída nový normativ nenaplní, obec peníze na třídu nedostane vůbec.
Podle ministerstva jsou ale informace o navýšení normativu počtu žáků na jednu třídu zavádějící. "Číslo 26 bylo použito pouze ilustrativně při prezentaci modelu financování regionálního školství. O tom, jaké bude číslo ve skutečnosti, se zatím jedná," tvrdí mluvčí rezortu Renáta Bartková Sodomová.
Obecní škola za 1,75 milionu ročně
Podle starostů ale ministerští úředníci tento plán prosazují. Jestliže pak plán vstoupí v platnost a obec bude chtít svou malou "podlimitní" školu zachovat, bude si ji jako zřizovatel muset platit sama.
Konkrétně: pokud by dnešní průměrnou 135tihlavou školu chtěla obec "na vlastní triko" utáhnout i po reformě, znamenalo by to pro ni podle Vávry nárůst výdajů nejméně o 1 750 000 korun ročně. U větších ale stále "podlimitních" škol by to bylo ještě mnohem víc.
Obce mezi jedním až dvěma tisíci obyvatel mají podle dnešního rozpočtového určení daní roční příjmy kolem devíti milionů a nemohou si to tedy dovolit, jmenuje Vávra hlavní důvod, proč podle něj koncepce může vést ke slučování prvních stupňů do malotřídek a k hromadnému rušení druhých stupňů škol. Od páté třídy by tak žáci museli dojíždět do velkých škol v okolí.
Úspory se tak podle Vávry prodraží o nové sumy za hromadnou dopravu, které by šly nejen z peněženek rodičů, ale prostřednictvím každoročních dotací také z pokladen krajů. Vyšší náklady za dávky pro nezaměstnané učitele by zase pocítil rezort práce a sociálních věcí.
Tím ale výčet hrozících skrytých nákladů a ztrát zdaleka nekončí.
Za posledních pět let podle ankety SMS vložily obce do svých škol v průměru tři miliony korun ročně. Zavřením některých z nich by tyto peníze vylétly oknem.
Pro své školy zajistily obce v součtu také obrovské částky na dotacích. Jednak hromadně zateplovaly budovy, z evropských peněz i dotací ministerstva školství platily i tvorbu vzdělávacích plánů nebo výbavu učeben.
25 km autobusem do "komunitní školy"
"To všechno by vedlo k tomu, že by zřizovatelé měli velký problém s prokazováním pětileté udržitelnosti těchto projektů. A kde není prokázána udržitelnost, hrozí vracení dotací," jmenuje Vávra.
"Ministerstvo školství přitom samo administruje program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, z kterého školy čerpají prostředky. Pokud k 1. lednu 2013 přestanou existovat, nebude prokazovat udržitelnost ani tento program. To není žádná velká matematika," uvažuje dál Vávra.
Podle něj je přitom těžké si realizaci koncepce prakticky představit.
"Bavíme se tady o školách, které budou mít velikost zhruba 640 žáků. To jsou mamutí instituce. Až na výjimky staveb ze 70. let nejsou školy kapacitně stavěny tak, aby takové množství žáků pobraly," upozorňuje starosta Vávra na to, jak má podle tabulkové přílohy koncepce vypadat modelový příklad hospodárné školy.
Strategie českého školství shrnutá v tzv. Bílé knize přitom počítá s konceptem komunitních škol, které jsou společenskými centry obcí, prvním článkem začleňování menšin a hendikepovaných a základem obratu našeho hospodářství ke znalostní ekonomice. To všechno podle Vávry Dobešova reforma přinejmenším komplikuje.
Katastrofické vize
"Jsou to téměř katastrofické vize, které ani nechci šířit, protože to je skoro na úrovni poplašné zprávy. Když to ale domyslíte do důsledků, tak to tak bohužel opravdu je. Ministerstvo s těmito věcmi vůbec nekalkuluje, vše ale nasvědčuje tomu, že jde vytrvale dál tímto směrem," dodává starosta zastupující školství českého a moravského venkova.
"Naprosto souhlasím," doplňuje starosta Kamýku nad Vltavou. "Tvrdí, že budou měsíc shromažďovat připomínky a podněty z obcí, a že do konce roku chtějí změnu připravit v písemné podobě," dodává starosta Halada.
