Babiš chce zrušit zvýšení mezd řidičům autobusů. Veřejná doprava skončí, varuje odborář

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 4. 1. 2018 17:50
Podle Babiše bylo zvýšení mezd řidičům pouze Sobotkovým tahem, jak vyhrát krajské volby. Chce tak nyní zrušit plánovaný růst mezd ze 71,60 koruny na hodinu na 98,10 koruny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zrušit nařízení, kterým vláda k začátku roku 2017 zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů. Novinářům to řekl po dnešním jednání kabinetu s Asociací krajů.

Zvyšování mezd bylo podle něj akcí bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) před krajskými volbami. Babiš uvedl, že hnutí ANO v koaličním kabinetu hlasovalo proti opatření a považuje ho za nesmysl.

Vláda v roce 2016 rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč.

Zvýšily se i další příplatky. Kraje objednávají veřejnou dopravu a potřebné linky dotují. V červenci vláda schválila příspěvek zhruba 394 milionů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Babiš dnes nařízení kritizoval. "Chci to zrušit, protože je to nesmysl. Byla to jen akce pana premiéra (Sobotky) před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy v krajských volbách. Aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců, to je nesmysl," uvedl.

Vymyslíme lepší řešení, slibuje Asociace krajů

Šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová uvedla, že navýšení mezd řidičů bylo nesystémové a nešťastné. "Krajům to způsobilo nejen problémy finanční, ale i legislativní. Zásah do rozpočtu v roce 2017 byl 840 milionů korun, které jsme museli dát dopravcům, a 420 milionů korun to bude v letošním roce," řekla.

"Nejde o to, že by řidičům někdo chtěl sahat na peníze, naopak. Kraje samozřejmě řidiče potřebují, a plně proto podporují navýšení jejich mezd," dodala pak Vildumetzová.

"Bohužel se často stávalo a stává, že navýšené prostředky, které kraje dají dopravcům, se k samotným řidičům nedostanou, popřípadě je jim odebrána nenároková složka. Nařízení vlády proto bylo v tomto směru nefunkční a nepřineslo tak logicky ani slibovanou stabilizaci v otázce nedostatku řidičů. Stále jich chybí kolem šesti tisíc. Proto chceme v co nejbližší době přijít s náhradním systémovým řešením tak, aby se navýšení platů dostalo spravedlivě ke každému řidiči," uvedla šéfka Asociace krajů.

Záměr premiéra podporuje i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). "Krok minulé vlády byl nestandardní. Zreguloval mzdy v sektoru, kde většina zaměstnavatelů jsou soukromé firmy. Souhlasím s tím, že řidiče autobusů je potřeba dobře zaplatit, ale je nesmysl udělat to přes nařízení vlády. Pro kraje bylo nařízené zvýšení mezd velkou komplikací," řekl.

Firmy na náhradu nemají

Záměr zrušit nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů, kritizuje vedení dopravní společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů. Podle ředitele Roberta Krigara firma řidičům chybějící peníze nahradit nemůže.

"My nemáme na to, řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat," řekl Krigar.

Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestovali od října 2015. Šoféři si stěžovali, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách.

V červnu 2016 odbory kvůli nízkým platům řidičů odsouhlasily přípravu stávky a v říjnu téhož roku vláda zvýšení mezd řidičů schválila. Kvůli neplnění podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna 2017 v pěti krajích jednodenní stávku.

Přišla by stávka a nepokoje, míní odborář

Stávka, sociální nepokoje a odchody řidičů do jiných oborů hrozí podle jabloneckého odboráře Jiřího Kuchynky, pokud vláda zruší nařízení, kterým k začátku roku 2017 zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů.

"To by znamenalo absolutní konec veřejné dopravy v této republice," řekl dnes  Kuchynka, který stál před několika lety na začátku protestů, jež vedly k přijetí tohoto nařízení.

Podle Kuchynky by zrušení nařízení mohlo vyvolat stávku a sociální nepokoje. Navíc by podle něj hrozilo, že řidiči odejdou do průmyslu nebo k dopravcům v nákladní dopravě.

"Pan Babiš si neuvědomuje jednu zásadní věc. Třeba okolo nás tady na Jablonecku, Liberecku je spousta fabrik, které pracují pro automobilový průmysl a nedostává se jim zaměstnanců. Nabízejí přes 110 korun hodinovou mzdu," uvedl Kuchynka.

Zároveň však připustil, že dopravci jen těžko budou moci přikročit ke snižováním mezd řidičů, i když vládní nařízení bude zrušeno. Firmám by hrozil nejen odchod řidičů, ale zároveň by nemohly naplnit závazky dané krajům.

Nenechávejte to na krajích

Snahu premiéra Andreje Babiše (ANO) zrušit vládní nařízení o minimální mzdě řidičů autobusů považuje náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák (ČSSD) za nešťastnou.

Vyšší mzdy řidičů podporuje a naopak požaduje, aby vláda dotáhla problém systémově do konce a nenechávala ho na bedrech krajů a autobusových společností. Předseda jihomoravských odborářů Libor Weinstein řekl, že zrušení by bylo velkou chybou a jen by se prohloubily problémy s nedostatkem řidičů.

"Řešíme to i na Asociaci krajů a chceme, aby se problém systémově vyřešil. Na jižní Moravě byl problém, že jsme nemohli vstupovat do smluv s dopravci tak, abychom jim dorovnali náklady na mzdy nařízené vládou," řekl Hanák. Stát nakonec krajům loni poslal prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury 394 milionů korun, šlo však o částečné řešení pouze na jeden rok.

Podle Weinsteina by se při zrušení nařízení objevily mezi řidiči bouře nevole. "Problematická situace s řidiči by se jen prohlubovala. Je jich nedostatek a situace se zhoršuje," řekl Weinstein.

V současné době v Česku schází pro všechny druhy dopravy podle firem z oboru 10 000 až 15 000 řidičů. Ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia Tomáš Bicera pro Aktuálně.cz uvedl, že každoročně ubývá 3000 až 4000 řidičů, kteří odchází do důchodu nebo k jiné profesi.

Budou se omezovat spoje, míní dopravce

Případné zrušení nařízení vlády o minimální mzdě řidičů autobusů sníží podle ředitele dopravce BusLine Radka Chobota objem peněz ve veřejné dopravě. V důsledku to podle něj sníží mzdy řidičů autobusů.

Ředitel BusLine si myslí, že vládní nařízení má smysl. "Díky jeho platnosti se podařilo udržet řidiče a získat do veřejné dopravy více peněz," řekl. Pokud by vláda nařízení zrušila, podle něj by to jen prohloubilo nedostatek řidičů ve veřejné dopravě. "Holt se budou muset omezovat spoje a nebude mít, kdo autobusy řídit," dodal. Obává se, že řidiči si bez vládního nařízení finančně opět pohorší a zájem o tuto práci klesne.

"To nařízení mělo druhotný efekt, že se podařilo do dopravy dostat více peněz od objednavatelů, což jsou kraje a města. Jsem přesvědčen, že pokud se nařízení zruší, budeme dostávat opět méně peněz," dodal.

Jinak to nešlo, tvrdí Sobotka

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritizuje záměr svého nástupce ve funkci předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) zrušit nařízení, které loni zvedlo minimální mzdy řidičů autobusů.

Babiš dnes opatření označil za Sobotkovu předvolební akci a nesmysl. Sobotka však oponuje, že bez nařízení někdejší koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL by se platy řidičů nezvýšily.

"Babiš jde proti řidičům autobusů. Kdybych jako premiér neprosadil změnu nařízení vlády, bídné platy řidičů by se nezvýšily. Kraje soutěží dopravu na nejnižší cenu, motivace dopravců i krajů zvyšovat řidičům mzdy je proto nízká," reagoval Sobotka.

Video: V Praze se ukázal autobus bez řidiče

V Praze se ukázal autobus bez řidiče. Uveze až 15 osob a pozná dopravní značky | Video: Tomáš Cetkovský
 

Právě se děje

Další zprávy