Obec Kruhy, zatáčka, kde běžně projede jen pár aut za hodinu. Ostýchavě zvedám palec. Auto na obzoru! Dvoumístný kabriolet MGB ze soucitu přibržďuje, dvojice ale s omluvou pokračuje dál.
Bleděmodré Škodě Felicia rodiny Vaverků v dokonalém dobovém oblečení se mě zželelo a už se soukám do miniaturního prostoru ve druhé řadě pod pevný díl střechy, který majitelé Felicií používali na cestách ve špatném počasí, k dvanáctileté dceři Olze. "Zachránila vás ta kartička na krku, poznali jsme, že patříte k nám," směje se řidič. I takové dobrodružství vás může čekat, když se jako první novinář dostanete na veteránskou rallye pro škodováky…
Veřejně se o ní málo ví. Akce Škoda Classic Tour se můžete účastnit zdarma, ale jedině za podmínky, že pracujete ve Škodovce. Dalších omezení je minimum, není potřeba vlastnit auto výhradně mladoboleslavské značky, nemusí být ani v top veteránském stavu, pro letošek se mohli přihlásit majitelé aut do roku výroby 1994. Zkrátka, hlavně ať si to užijete.
Poprvé se uskutečnila v roce 2014 a největší podíl na tom má šéf výroby a logistiky Michael Oeljeklaus. "Rok předtím jsem poprvé závodil na setinové rallye Sachsen Classic a úplně jsem tomu propadl. Sám vlastním Trabanta už z dob, kdy jsem před dvaceti lety zodpovídal za chod výroby v továrnách Volkswagnu ve Cvikově (tam se ostatně Trabant vyráběl, pozn. red.), v Drážďanech a v Saské Kamenici. Řekl jsem si, že takovou skvělou akci musíme dělat pro škodováky, aby si tu radost a zábavu také užili. První rok jsme stihli uspořádat vyjížďku, ale od té doby už má prvky klasických setinových rallye s měřenými zkouškami," popisuje vznik akce.
Každý rok se Oeljeklaus rallye také zúčastňuje, v minulosti s Trabantem, letos poprvé se svým čerstvě zrenovovaným veteránem značky Škoda. "Toužil jsem po Felicii, podle mě je to nejhezčí auto v historii Škodovky. Renovace se dokončila v červenci, a tahle rallye je proto letos premiéra. Na registrační značce má první písmena mého křestního jména a mé manželky a také datum naší svatby. Veteránské rallye se mnou Arwa jezdí jako navigátorka, když je rallye vícedenní, posílá mě s Víťou Kodymem," směje se Michael Oeljeklaus.
Rok od roku je účast hojnější, zatímco první rok se na Škoda Classic Tour přihlásilo 60 aut, letošní ročník byl absolutně největší. "Ze 150 přihlášených vozů přijelo nakonec 147. Přijeli i vedoucí továren ve Vrchlabí, Kvasinách a Boleslavi. A hlavně jen chvíli poté, co nastoupil do funkce, jede v čele závodu nový šéf Škody Thomas Schäfer," zhodnotil letošní ročník Vítězslav Kodym, šéf divize Škoda Classic.
Pískově žlutý 1100 Tudor z roku 1948 byl nejstarším autem na trati, a proto dostal na bok nálepku číslo jedna. "Jsem velmi mile překvapený z toho, kolik lidí se této akce účastní, jaké mají naši zaměstnanci zajímavé vozy a jak o ně pečují. I já mám veterány rád, v Německu jsem vlastnil Mercedes-Benz 230 SL pagodu z roku 1966 s pětistupňovou manuální převodovkou, v bílém laku a s tmavě modrým koženým čalouněním," řekl Aktuálně.cz Thomas Schäfer. Jestlipak mu už někdo stihl říct o oblíbeném československém filmu Jak utopit doktora Mráčka, ve kterém si v červené pagodě západoněmecký vodník namluví obyčejnou smrtelnici z Podolí?
Na startu Classic Rallye
Na startovní listině je samozřejmě znát, že mnoho zaměstnanců Škodovky patří i k patriotům, a aut s šípem ve znaku je tu spoustu. Nádherné otevřené Felicie, Octavie, embéčka, 100, 110 R i 130 Rapidy, ale i zánovní Favority… Škodovky tu mají převahu, ale zdaleka to není jen monotónní přehlídka domácí produkce.
Najdete tu i opravdové lahůdky, třeba zlaté BMW 850 s V12 o objemu 5,6 litru. "Ve Škodovce pracuju teprve půldruhého roku, tak asi ještě nejsem infikovaný, když zatím nemám škodováckého veterána," směje se s nadsázkou jeho majitel Jan Zpěvák.
Hvězdou byl také DeLorean DMC-12 Marka Jancáka z roku 1981. Nadšenci auto znají především díky filmu Návrat do budoucnosti. "V Česku jich jsou podle mého odhadu čtyři. Pořídil jsem si ho, protože jsem velký fanoušek techniky a historie. Ten film, ve kterém se objevil, mám rád, ale příběh auta samotného má pro mě ještě větší hodnotu," říká Marek Jancák, který šéfuje výrobě v mladoboleslavské továrně Škody a vedle DeLoreana vlastní také čtyři veteránské škodovky.
Mimochodem, jeho žena Jana Jancáková v konkurenci 147 aut vyhrála soutěž v couvání, kdy se na milimetr přesně přiblížila k zábraně, aniž by se jí dotkla.
Vyjmenovat všechna výjimečná auta, která se dostavila na akci, nejde, vždycky se na nějaké snadno zapomene, ale Fiat X1/9, Citroën Traction Avant, Porsche 944 či Renault 4CV jsou nepochybně velmi krásné "neškodovácké" veterány, které vlastní škodováci. "Jsme technici, a proto máme rádi stará auta. Felicii jsme si přáli mít už dlouho, pořídili jsme ji zhruba před třemi lety. A jezdíme s ní občas i za rodiči na Moravu," říkají manželé Michal a Soňa Vaverkovi, kteří ve Škodě pracují 13, resp. 14 let. Ti, jenž mě zachránili na krajnici malé vesnice Kruhy.
Setinových rallye jsem se už dvakrát účastnila jako navigátor (jednou se Škodou Superb OHV a podruhé s novozélandskou Trekkou), ale tentokrát bylo hlavní motivací poznat co nejvíce závodníků a víc nasát atmosféru závodu přesedáním z jednoho auta do druhého.
A do Kruhů jsem se neplánovaně dostala s jinou posádkou, Janem Drbohlavem, který šéfuje IT oddělení v indickém Púne, a dcerou Hankou v jejich monumentální "carevně", tedy Volze 21. Auto si Jan Drbohlav pořídil na základě filmu Utrpení mladého Boháčka, ve kterém Volhu koupí maminka Tondy (ve vynikajícím podání Pavla Landovského), aby se konečně oženil.
Carevna pana Drbohlava má zajímavou historii, vlastnil ji zahradník na bulharském velvyslanectví. Jenže je také dost náladová. "To auto je zakletý, už jsem mu třikrát rozebral karburátor, ale nepomáhá to. Když chcípá, zkoušíme pak už všechno, třeba i modlení," žoviálně komentuje naši dobrodružnou jízdu, kdy carevna na zhruba dvaceti kilometrech chcípla asi pětkrát, až v Kruhách odmítla nastartovat zcela a donutila mě zase po letech stopovat.
"Mezi škodováky je hodně nadšenců do starých aut a touhle akcí, za kterou ani nic nechce, nám firma kápla do noty. Je to i skvěle zorganizované a jediné, co nás mrzí, je to, že se pořádá jen jednou za rok. Letos jsme se přihlásili počtvrté a pokaždé se po skončení těšíme hned na další," říká Jiří Suchý za volantem zachovalého Favoritu a s tatínkem Vladimírem, který se poprvé zhostil role navigátora. Manželka musela letos zůstat doma s miminkem.
"Auto jsme koupili před dvěma lety od známých, kteří si ho kdysi pořídili jako nové. Ještě mám 1000 MB, tu ale teď trápí brzdy," říká Jiří Suchý, který ve Škodovce pracuje 18 let, aktuálně ve vývojovém oddělení v Česaně, zatímco tatínek od roku 1978 učil na škodováckém učilišti občanskou výchovu a dějepis, než před třemi lety odešel do důchodu.
Víc projížďka než rallye
Koncepcí se Škoda Classic Tour podobá klasickým veteránským setinovým rallye, je ale trochu kratší a především měřených testů přesnosti je méně. Na zhruba 100 kilometrech letošního ročníku byly tři, k tomu soutěž o co nejpřesnější zaparkování. A také dvě tajná místa, kde se fotografuje.
"Za to jsme rádi, protože nemám hezčí fotky se svým autem než z těchto akcí," říká Jiří Suchý. Přímo v prostorách mladoboleslavské továrny se účastníci fotili se svým veteránem vedle elektromobilu Enyaq iV, ve vesnici Kamení na ně vedle repliky prvního automobilu Laurin & Klement Voiturette A čekal dokonale namaskovaný Václav Laurin před svým rodným domem. V cíli závodu, tradičně v prostorách Muzea Metoděje Vlacha, se pak fotili spolu s historickými letadly.
Letos Škodu Classic Tour vyhrál Martin Klapač se Škodou 100 z roku 1969. Škodovácké veteránské rallye se ale s nadšením zúčastňují také členové představenstva Škody Auto, letos jich bylo dokonce deset.
"Je to akce od škodováků pro škodováky, ale protože my z představenstva soutěžíme na setinových rallye častěji, jsme vyjmuti z celkového pořadí. Největší radost mám hlavně z toho, když vidím, že to lidi baví," říká Michael Oejleklaus.
Kdyby se do výsledků započítávalo i vedení automobilky, druhý v celkovém pořadí by s 1000 MB skončil Alain Favey zodpovědný za prodej a marketing, třetí místo by získal Michael Oeljeklaus se svou Felicií a na výborném šestém místě by se umístil šéf Škody Auto Thomas Schäfer, který se takové soutěže účastnil vůbec poprvé a k akci dodal: "Veterána značky Škoda, 1100 Tudor, jsem řídil poprvé teprve den před závodem a měl jsem k němu respekt. Je to vůz z roku 1948 - za volantem tak člověk musí předvídat a nespěchat. Ale bylo to nádherné a určitě se akcí s našimi historickými vozy chci účastnit pravidelně. A ještě něco se mi na dnešní jízdě líbilo, totiž česká krajina. Těším se, že ji teď budu moct poznávat víc a víc."
