Praha - Celkem 22 úseků silnic v České republice je na nejnovější mapě bezpečnosti silnic EuroRap vyznačeno černou barvou. Lze je označit za silnice smrti. Podle vypočítaného koeficientu, kdy se zohledňuje také intenzita dopravy, je na nich největší riziko dopravní nehody s úmrtím nebo vážným zraněním.
"Jejich počet i umístění v posledních letech zůstává prakticky neměnný," říká Jiří Landa ze společnosti AF-Cityplan, která se hodnocením bezpečnosti komunikací v Česku i v dalších zemích zabývá. Ke zlepšení situace je podle něj ve většině případů potřeba postavit zcela novou silnici splňující moderní bezpečnostní standardy.
Velká část nejrizikovějších silnic se nachází na sever od hlavního města. Patří mezi ně například i tradiční "motorkářská silnice" Mělník - Dubá, hned několik úseků je na silnici první třídy číslo 16 ve středních Čechách.
Hodně rizikových úseků se nachází na silnicích v příhraničních, a tedy obvykle horských, oblastech. Černě je na mapě vyznačena například silnice číslo 27 z Klatov do Železné Rudy či silnice číslo 14 z Trutnova do Náchoda.
Největší procento černě vyznačených silnic je v současnosti v Libereckém kraji a žádné naopak nejsou v Jihočeském, Jihomoravském a Karlovarském kraji.
Jen nejdůležitější silnice
I mezi "černými" úseky jsou velké rozdíly. Například vůbec nejhorší úsek silnice na silnici číslo 43 z Králíků na hranice s Polskem je téměř třikrát rizikovější než zmiňovaná silnice Klatovy-Železná Ruda.
Stáhněte si mapu v podrobnějším rozlišení
Riziková mapa se zpracovává pro síť dálnic a rychlostních komunikací a také silnice první třídy. Dohromady tedy zahrnuje zhruba 6500 kilometrů. Mapování probíhá vždy tři po sobě následující roky, aby byl snížen vliv nahodilých extrémů. Porovnává se počet nehod na úseku o průměrné délce 20 kilometrů s intenzitou provozu.
Jiří Landa ze společnosti AF-Cityplan říká, že taková mapa je pro vyhodnocování nebezpečnosti sinic pouze orientačním hlediskem. Například na Slovensku, ale i ve státech bývalé Jugoslávie, Řecku a dalších probíhá daleko podrobnější mapování rizikových míst na jednotlivých silnicích v rámci programu EuroRap Sensor. Při něm se silnicím přidělují hvězdičky od jedné do pěti jako při známých crashtestech aut EuroNCAP.
Například na sousedním Slovensku projde takovým hodnocením 2500 kilometrů silnic, v Maďarsku 3000 a v Řecku dokonce 3600.
Náprava potrvá dlouho
Landa se domnívá, že náprava rizikových míst na tuzemských silnicích potrvá neúměrně dlouho. Už jen proto, že na podobné projekty má Státní fond dopravní infrastruktury vyčleněna pouhá tři promile z celkové částky, se kterou hospodaří.
Přestože počet mrtvých na tuzemských silnicích soustavně klesá, stále v tomto ohledu zaostáváme za stanovenými cíli v rámci Národní strategie bezpečnosti provozu. Podle ní mělo v loňském roce zahynout o 33 lidí méně, než nakonec byla skutečnost.
V přepočtu na milion obyvatel zahyne každý rok při dopravních nehodách v Česku přes 70 lidí, zatímco průměr v EU činí 55 osob, a v nejlepších zemích jde dokonce jen o třicet lidí.
