O Fiatu 126 p, maličkém vozítku, v němž za komunismu cestovaly celé polské rodiny, kolovala řada vtipů. Obyčejně byly podobné těm o trabantech a karikovaly jeho slabý motor, malou velikost. Například ten, jak se maluch (pod tímto jménem je znám více než pod oficiálním továrním označením) při rozjíždění stále cuká tam a zase zpátky. Pozoruje to kolemjdoucí a nakonec nevydrží a řidiči sdělí, že musí nejprve otevřít dveře, aby uvolnil sevřenou pampelišku.
Dalším oblíbeným vtipem byl ten, že manuál k vozu je tlustší než k technicky daleko složitějšímu mercedesu, protože kvůli jeho nespolehlivosti obsahuje zároveň manuál i celý jízdní řád polských autobusových linek.
Poslední exemplář vyjel z továrny v Tychách, přesně před 10 lety - 22. září roku 2000. Předtím se vyráběl 27 let a prodalo se jich skoro tři a půl miliónu. Další 1,2 milióny kusů se vyrobily v Itálii. Polský fiat se od italského vzoru lišil vyšším podvozkem a měl například i oranžové blikače namísto italských bílých.
Nahradil legendárrní "pětistovku"
Fiat 126 p byl následovníkem legendárního Fiatu 500 a premiéru měl v roce 1972. Nejprve výroba začala v italském Turíně, o rok později ale byla zahájena i licenční výroba v Polsku. Výroba v Itálii skončila v roce 1980, motorizovat Polsko ovšem Maluch musel ještě další dvě desetiletí. Na konci 90. let se v Polsku Maluch prodával v přepočtu za 120 až 140 tisíc korun.
Podobně jako "pětistovka" měl i Fiat 126 původně vzduchem chlazený motor vzadu. Fabryka Samochodów Malolitražowych dlouho nabízela pouze dvoudveřovou variantu. Ve druhé polovině 80. let ale přišla s verzí Bis, která měla výklopné třetí dveře a kapalinou chlazený motor. Také vznikla asi pětisetkusová série dnes velice vzácných a vyhledávaných kabrioletů. Od roku 1997 se vůz dokonce oficiálně pojmenoval Maluch.
Podobně jako u mnoha jiných vozů vyráběných v socialistických zemích, se s modernizacemi v průběhu let výroby velice otálelo a byly jen velmi malé. Od začátku však bylo jasné, že motor o zdvihovém objemu válců 600 cm3 bude mít s vozem docela dost práce a tudíž již po pěti letech výroby byl nasazen motor 650 cm3, který měl výkon 24 koní. S ním vozítko dokázalo o pět kilometrů překonat stokilometrovou rychlost. Později už objem překonal hranici 700 cm3 a díky tomu získal další dva koníky výkonu navíc.
O víkendu se koná sraz
Od roku 1984 měly Maluchy plastové nárazníky, novou přístrojovou desku a označení 126 p FL. Od roku 1988 se montoval ležatý, vodou chlazený motor.
Jen 312 centimetrů dlouhý vůz byl velmi dobře ovladatelný a pochopitelně se s ním díky miniaturním rozměrům velmi dobře parkovalo. Také spotřeba obvykle nepřekročila na tu dobu hodně slušných šest litrů benzínu na sto kilometrů jízdy. I tak ale museli jeho majitelé k pumpě docela často, protože nádrž byla velmi malá - vešlo se do ní pouze 21 litrů paliva.
Protože kufr měl směšný objem 105 litrů, není divu, že Poláci hodně věcí převáželi na jeho střeše.
Byť drtivá většina vyrobených maluchů dávno skončila na šrotišti, přesto má stále své příznivce. Například o tomto víkendu se v Přerově koná sraz vozů Fiat 126. Na programu bude kromě obvyklé spanilé jízdy také například měření rychlosti vozů policejním radarem.
