Se značkou Recaro je možné se setkat na různých místech: třeba v letadlech nebo u herních počítačů. Těch se ale insolvence netýká, do ní spadla pouze automobilová divize, která ale dlouho není v držení německého holdingu, současní američtí majitelé si pouze licencují slavné označení. Důvod, proč vlastně firma spadla do insolvence, je poměrně jednoduchý. Nedostatek zakázek.
"Firma se kvůli extrémnímu nárůstu cen v posledních letech a také ztrátě velkých kontraktů dostala do značných finančních problémů," stojí v tiskové zprávě. Ono se to nemusí zdát, ale sériově dnes používá sedadla Recaro ve svých autech jediná firma: Ineos vyrábějící terénní auta Grenadier, jak připomíná oborový magazín Automobilwoche. A nejde přitom o výrobu stovek tisíc aut ročně.
Spousta značek sice na německá sportovní sedadla v minulosti spoléhala, většinou ale jen jako příplatkový prvek. I tak je seznam značek dlouhý, Recara měly Fordy (dnes je nabízí za příplatek 51 tisíc korun třeba nový Mustang), Volkswageny, Porsche, Audi, Renaulty a mnohé další značky. Spousta z nich ale sportovní auta přestala úplně vyrábět, anebo si začala sedačky dělat svépomocí. Recaro má ostatně na svém webu i seznam značek, s nimiž spolupracuje, naprostá většina tam zmíněných modelů už se ale nevyrábí, případně jde jen o koncepty.
Kromě sedaček do aut vyrábí stejná divize i retrosedadla do starších vozů, fanoušci fotbalu je pak jistě znají i z některých stadionů, kde na nich sedí hráči připravení na střídání, případně trenérský štáb. Tyto aktivity samotné nicméně k prosperitě nestačí. Jak zmiňuje Automobilwoche, Recaro Automotive bylo v letech 2021 i 2022 v mnohamilionových ztrátách.
Teď tedy firma podala insolvenční návrh a je otázkou, co s ní bude dál. Jisté je, že zaměstnanci dostanou - sice se zpožděním - červencovou výplatu. Recaro Automotive jich zaměstnává 425, z toho 215 v Německu, kde je zastupují odbory IG Metall. Ty přitom insolvence překvapila. Další pak pracují v USA a Japonsku.
Předseda podnikové rady Frank Bokowits z úpadku viní management firmy, který se podle něj nedokázal otevřít novým trhům (například expanzi výroby sedadel či dveřních panelů pro starší vozy) a příliš spoléhal na malosériové zakázky.
Recaro, ovšem pod názvem Stuttgarter Carosserie und Radfabrik, založil už v roce 1906 Wilhelm Reutter. Původně jeho firma dělala mimo jiné karoserie, později na jejich výrobě spolupracovala s Porsche, v roce 1953 pak začal Reutter koketovat i s výrobou sedadel. O deset let později koupilo Porsche výrobu karoserií a zbytek firmy se přejmenoval na Recaro (Reutter-Carosserie). První sedačku pak nová firma představila v roce 1965 a o dva roky později následovala první sportovní sedadla s výrazným bočním vedením.
Kvůli finančním problémům změnilo Recaro majitele v roce 1969 a opět samostatnou firmou se stalo až v roce 1997. Sedadla do aut ale samozřejmě vyrábělo nepřetržitě. Právě automobilová divize se od původního podniku oddělila v roce 2011, kdy ji koupila americká firma Johnson Controls, aby si následně slavné jméno licencovala. To pokračovalo i nadále, třebaže automobilová divize dál měnila majitele. Tím aktuálním je americká investiční společnost Raven Acquisition.
