Embéčko mohlo vzniknout i jako kombi
Škodu 1000 MB dnes známe jako úhledný rodinný sedan, který v roce 1964 odstartoval novou éru mladoboleslavské automobilky, ve které zůstala zamrzlá následující čtvrt století. Bez nadsázky legendární model přitom nemusel existovat jen jako sedan a následně i kupé MBX. V roce 1963 se ve vývojových laboratořích zrodil Hajaja, což bylo vlastně embéčko s karoserií kombi.
Škoda typ 990 s přezdívkou Hajaja vznikla přestavbou 34. prototypu z celkem padesátikusové série prototypů 990 NOV (nový osobní vůz), která předcházela sériovému modelu 1000 MB. I kombi tak zahájilo svůj život jako sedan, sedan s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Kdo se vyzná v automobilových konstrukcích, zřejmě uzná, že pro stavbu kombíků to není kdovíjak vhodná koncepce.
Prali se s ní nakonec i technici, kteří museli litrový řadový čtyřválec uložit naležato a hlava válců byla v levé části vozu (vpravo byl vodní chladič). To aby se jednotka vešla pod podlahu zavazadlového prostoru. Ostatně uložení motoru obstaralo i onu přezdívku Hajaja, což byla postava z dobového rozhlasového večerníčku pro děti. Sice se stejným rozvorem 2,4 metru, ale lépe využitelným zavazadelníkem bylo kombi mnohem praktičtější než sedan. Dokázalo například převézt až 1,6 metru dlouhé předměty.
Problémem nakonec nebyla praktičnost, která se nakonec ukázala jako velmi dobrá, ale uložení motoru. Hůře se k němu dostávalo v případě nutnosti opravy, navíc docházelo k problémům s jeho chlazením. Škoda 1000 MB s karoserií kombi se tím pádem do výroby nedostala, koncepce vše vzadu zkrátka pro praktické karoserie nebyla vhodná, na což ostatně v tomto přehledu ještě narazíte. Hajaja ale existuje dodnes, je součástí sbírek továrního muzea značky. A kombi s karoserií Škoda? Octavia si nakonec prodloužila život až do roku 1971 a poslední 1202 STW smontovali ve Vrchlabí až v roce 1973. Pak se ale, vzhledem ke koncepci, praktické karoserie na téměř dvě dekády umlčela. Dokud nepřišel Forman.