Ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe spolu s dalšími usiluje o zavedení a zpřísnění rychlostních omezení v Německu. Opírá se přitom o rozhodnutí Spolkového správního soudu, podle něhož musí tamní vláda přijmout přísnější opatření ke snížení emisí CO2.
Německá spolková vláda musí zlepšit svůj program pro boj s ochranou klimatu. Tak zní rozhodnutí Spolkového správního soudu z konce ledna, vládu u něj žalovala známá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), podle níž Německo neplní své závazky ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Motoristický magazín Auto motor und sport celou problematiku vysvětluje: Německo se jako signatář Pařížské dohody o klimatu zavázalo, že se pokusí udělat vše pro to, aby udrželo globální oteplování pod 1,5 nebo dvěma stupni Celsia v porovnání s předindustriální dobou. V roce 2019 tento závazek překlopilo do zákona – země musí do roku 2030 snížit svoje emise CO2 oproti roku 1990 o 65 procent.
Jenže: klimatický plán spolkové vlády z roku 2023 podle ekologů není dostatečný a nepovede k dostatečnému snížení emisí oxidu uhličitého. Podle Deutsche Umwelthilfe v něm pro splnění zákonného cíle chybí úspora 200 milionů tun CO2.
Vládu kvůli tomu žalovali a v roce 2024 jim vyšší správní soud dal za pravdu. Tehdejší ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) se odvolal. Celý případ se tak dostal ke Spolkovému správnímu soudu a ten původní rozhodnutí potvrdil. Klimatický plán je i podle něj nedostatečný.
V Deutsche Umwelthilfe jsou s výsledkem spokojení. „Klíčové je, že nemusíme čekat, až emisní cíl nesplníme. Můžeme rovnou přijmout taková opatření, abychom to dokázali, když víme, že ta současná prostě nejsou dostatečná,“ řekl právník Remo Klinger pro Süddeutsche Zeitung.
Jeden z největších problémů představuje doprava. Auto motor und sport se odvolává na studii Agora Verkehrswende, podle níž loni stouply emise oxidu uhličitého z dopravy o dva miliony tun na 145 milionů tun. Celý sektor má dosáhnout cíle 117 milionů tun.
Podle současného ministra životního prostředí Jochena Flasbartha přijde spolková vláda s novým klimatickým plánem, který bude reflektovat rozhodnutí soudu, v březnu letošního roku.
Možných opatření v dopravě je celá řada: může se jednat o dotace na elektrická auta, omezení prodeje spalovacích vozidel, zvýšení uhlíkové daně z fosilních paliv a – jak v souvislosti s rozhodnutím soudu navrhuje Deutsche Umwelthilfe – zavedení přísnějších rychlostních limitů.
Podle DUH by posledně jmenované opatření mělo nejrychlejší dopad. Organizace vypočítává, že pokud by Němci mohli jezdit po dálnici maximálně stovkou, mimo město osmdesátkou (dnes platí stovka) a ve městě třicítkou (dnes je limit 50 km/h), ročně by se ušetřilo 11,7 milionu tun emisí CO2.
„Zavedení rychlostních limitů je nejefektivnější, nejlevnější a nejrychlejší opatření ke snížení emisí CO2. Samo o sobě znamená třetinu nutné úspory v rámci dopravy,“ vypočítává šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
DUH se v kampani za zavedení rychlostního limitu spojilo s dalšími ekologickými organizacemi i s Asociací pomoci obětem dopravních nehod (VOD). „Rychlostní limity zvýší bezpečnost a pomohou ochránit klima i zdraví obyvatel,“ upozorňuje Peter Schlanstein z VOD.
Na vládu netlačí jen ekologické organizace, ale i opoziční politici. Členka Bundestagu Lisa Badumová (Zelení) řekla agentuře DPA, že spolkové ministerstvo dopravy se celá desetiletí zdráhalo snižovat emise CO2 ve svém sektoru. „To ale nyní skončí,“ prohlásila s tím, že požaduje efektivní opatření k dosažení cíle pro rok 2030: levnější jízdenky na hromadnou dopravu, rychlostní limit, zdanění soukromých tryskáčů a zrušení nejrůznějších daňových zvýhodnění týkajících se firemních aut.
O rychlostní limity se přela i současná černo-červená vládní koalice křesťanských demokratů CDU/CSU a sociálních demokratů SPD. Zatímco SPD byla pro zavedení maximálních 130 km/h na dálnicích, CDU/CSU to odmítala. Ve volbách vítězná CDU/CSU nakonec v programovém prohlášení prosadila svou.
Pro samotné Němce by zavedení limitu nejspíše nepředstavovalo takovou ránu, jak se může zdát. Neomezená rychlost na dálnici už nemá neomezenou podporu ani mezi členy největšího tamního autoklubu ADAC.
V lednu 2025 uspořádal mezi tisícovkou svých členů průzkum, v němž se 55 procent vyjádřilo pro zavedení nějakého rychlostního limitu na dálnici. Anketa se koná každoročně. Odpůrci omezení dálničního tempa v ní prohrávají od roku 2020.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rulík po MS skončí u hokejové reprezentace. Má namířeno do Kladna
Trenér Radim Rulík po květnovém mistrovství světa ve Švýcarsku skončí na střídačce hokejové reprezentace. Odmítl nabídku na novou smlouvu a chce se věnovat práci na klubové úrovni. Spolu s Markem Židlickým a Ondřej Pavelcem bude jako hlavní kouč vést extraligové Kladno.
ŽIVĚ V pátek skončí rozpočtové provizorium, Pavel podepíše rozpočet, řekl Babiš.
Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Nový íránský vůdce je prý gay, řekli Trumpovi na brífinku. Prezident propukl v smích
Zpráva amerických zpravodajských služeb o novém íránském nejvyšším vůdci Modžtabovi Chameneím vyvolala nečekanou reakci prezidenta Donalda Trumpa. Když se během brífinku dozvěděl, že Chameneí je údajně homosexuál, podle zdrojů deníku New York Post se nahlas rozesmál.
ŽIVĚ Nehlídáme Hormuz, ale Balt, vzkázalo Polsko. Zemí odmítajících Trumpa přibývá, přidala se Francie
Polsko ani Francie se nezapojí do operací na otevření Hormuzského průlivu, které prosazují USA. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že konflikt se netýká bezpečnosti Polska. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie není jeho součástí a za současných okolností se vojenských akcí nezúčastní.
Defibrilátor dostal i umírající. Trestní oznámení v třaskavé kauze podal také ministr
Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.