Podle návrhu, který by měl jít na nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny 2. března do závěrečného, třetího čtení, by řidič měl při předjíždění cyklisty udržet odstup minimálně 1,5 metru, v místech, kde není povolena rychlost vyšší než 30 kilometrů za hodinu, by pak stačil metr. Předkladatelé argumentují vyšší bezpečností cyklistů, kteří se cítí ohrožení auty projíždějícími okolo nich ve vysoké rychlosti.
Bohužel je ale také jasné, že vymahatelnost zákona je na hraně. Sami předkladatelé, mj. Petr Dolínek za ČSSD a další, tvrdí: "Kamerový záznam sice může několik decimetrů zkreslovat, ale z nebezpečného předjetí ve vzdálenosti 0,5 metru se nepůjde vylhat." Sami pak posouvají zákon do roviny jakési poučky. "Návrh neznamená novou povinnost řidiče, ale pouze konkretizaci odstupu, který by měl být již dnes dodržován. Význam definice je však především edukativní a preventivní," píše se ve sněmovním tisku.
Právě z toho důvodu by podle policie ale neměl být odstup stanoven zákonem. "K tomu, aby došlo k výraznému zlepšení ve věci snížení počtu dopravních nehod a jejich následků, je třeba se zaměřit mnohem více na osvětu a práci s dětmi ve školách a školkách. To se týká i řidičů. U těch je však kromě autoškoly jediná možná cesta mediální. Je to dáno tím, že momentálně není systémově řešeno další vzdělávání stávajících řidičů," říká šéf dopravní policie Jiří Zlý.
Existuje ostatně celá řada pouček, jak bezpečný odstup stanovit. Počítá se třeba s padesáti centimetry a dalšími deseti za každých deset kilometrů rychlosti. Pro předjíždění v 90 km/h by tedy dostatečný odstup měl být 1,4 metru.
"Odpovědnost řidiče za dostatečný boční odstup nikdo nerozporuje, ovšem záleží na mnoha faktorech, typu vozidla, povětrnostních podmínkách, stavu komunikace nebo jejím šířkovém uspořádání. Nicméně toto má být předmětem výuky v autoškole a různých kampaní, nikoli zákona, protože za určitých podmínek může být i 1,5 metru nedostatečných," myslí si Zlý.
Pro řidiče může být problémem dodržet bezpečný odstup na úzkých silnicích. Na jednopruhových pozemních komunikacích, které mají asfaltu pouhopouhé tři metry do šířky a které je s výhybnami možné navrhovat i jako koncové úseky silnic III. třídy, předjíždění cyklisty v duchu novelizovaného zákona není možné ani pro osobní auto.
Na dvoupruhových silnicích pak může mít problém kamion nebo autobus. Norma sice počítá se silnicemi o minimální kategorijní šířce 6,5 metru (dvakrát pruh po 2,75 metru a dvakrát půlmetrová nezpevněná krajnice), ale řada méně významných silnic III. třídy je často ještě užší.
"Kromě toho na silnicích nižších tříd jsou často zejména krajnice a okraje jízdních pruhů ve špatném stavebním stavu a cyklisté tak často nejedou při pravém okraji komunikace. To může na těchto komunikacích často znamenat jízdu za cyklistou i několik kilometrů," popisuje řidičům známou realitu Zlý.
Doslovné dodržování zákona by v takovém případě mohlo vést ke vzniku kolon a zbytečné nervozitě šoférů. Z nervozity pak pramení i agresivita, které se novela zákona snaží bránit. Pokud by však řidič dodržel pravidla o odstupu podle rychlosti, mohl by cyklistu (nemusí to být hned amatérský závodník, ale klidně starší pán jedoucí rychlostí 15 km/h z nákupu ve vedlejší vesnici) bezpečně předjet a dál pokračovat svojí rychlostí.
Předkladatelé v tomto směru argumentují zkušenostmi ze zahraničí, kde prý k omezení plynulosti dopravy po uzákonění odstupu nedošlo.
Policie upozorňuje i na to, že řidič také nemusí bezpečnou vzdálenost správně odhadnout. Vodítkem by mu mohlo být vodorovné značení, ale to opět zejména na silnicích nižších tříd chybí.
Velice obtížná nebo prakticky nemožná pak má být vymahatelnost nařízení. Policisté tvrdí, že se jim ho povede zdokumentovat jen v naprostém zlomku případů, a kromě toho se bojí, že pořízená fotografie s naměřenou vzdáleností neobstojí jako důkaz před soudem.
Na čem se policisté s předkladateli zákona shodují, je umožnění předjíždění cyklistů na plné čáře. S takovým příběhem se nám nedávno ozval jeden z čtenářů. Při jízdě za cyklistou na plné čáře se snažil dodržovat pravidla, s bezpečným odstupem nemohl cyklistu předjet, aniž by koly přejel plnou čáru, ten ho ale tak dlouho "pouštěl", až přestal sledovat silnici před sebou, vjel kolem do kanálu a spadl z něj.
"Umožnění předjíždění cyklistů přes podélnou čáru souvislou (V1a) a medializace tohoto opatření by zcela jistě bezpečnosti cyklistů napomohly. K nehodám může totiž docházet i ve snaze předjet cyklistu a přitom nepřejet podélnou čáru souvislou," říká Zlý. Dochází tak k situacím, kdy řidič místo toho, aby na takové silnici, která může být i dost široká, dodržel maximální možný odstup, předjíždí s odstupem minimálním, jen aby neporušil jiné pravidlo.
Poslanci tuto změnu nejprve ve své novele navrhovali, na popud ministerstva dopravy ji ale z novely vyřadili. Ministerstvo je totiž toho názoru, že by se toto pravidlo mělo změnit úpravou vyhlášky 294/2015 Sb., která popisuje význam jednotlivých značek, tedy i vodorovné souvislé čáry.
Jestli ale v návaznosti na případnou změnu zákona dojde i ke změně vyhlášky, není jasné. "S ohledem na negativní stanovisko policie k celé novele zákona jsme přislíbili vytvoření pracovní skupiny, která bude projednávat "cyklolegislativu" v rámci zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pokud bude nad úpravami shoda, může být výsledkem zmiňovaná změna vyhlášky," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Tomáš Lukašík.
Bez změny vyhlášky však navrhovaný odstup, pokud Poslaneckou sněmovnou projde, znemožní (i pomalé) předjíždění cyklistů na úsecích s plnou čárou, což může znamenat významné omezení plynulosti dopravy, zvýšit nervozitu a agresivitu zdržených řidičů.
Policie také nesouhlasí s tím, aby si cyklista s ohledem na úroveň dopravy na stezce pro cyklisty, resp. chodce a cyklisty mohl vybrat, jestli pojede po ní nebo po silnici, což je další z navrhovaných změn. "Z hlediska bezpečnosti cyklistů by pak bylo zcela nevhodné, aby byla zavedena možnost jejich výběru, neboť by tím byla vážně ohrožena jejich bezpečnost, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu," říká Zlý a dodává, že se na stavbu těchto opatření se vydávají nemalé peníze.
Otázkou pak zůstává, jestli by si bezpečnost cyklistů nezasloužila komplexnější řešení než jen větší odstup při předjíždění. Z policejních statistik totiž vyplývá, že takřka dvě třetiny cyklistů, kteří minulý rok zahynuli na silnicích, neměly na hlavě přilbu. Policisté také poukazují na horší viditelnost některých cyklistů, kteří by zejména na podzim neměli zapomínat na odrazky, světla a reflexní oblečení.
V celé loňské statistice ostatně nehody při předjíždění cyklisty patří k těm méně častým. Řidiči takových nehod způsobili 30, jeden cyklista zemřel, při obdobném vyhýbání se cyklistovi došlo k 54 nehodám a dvěma úmrtím. Mnohem častěji cyklisty zabíjejí řidiči, kteří své auto nezvládnou nebo prostě jedou vzhledem k okolním podmínkám příliš rychle.
Neměla by ale zapadnout ani celková statistika. V roce 2020 došlo k 4204 dopravním nehodám za účasti cyklisty, při nichž bylo 40 osob usmrceno, 284 těžce zraněno a 3415 lehce zraněno. Více než polovinu těchto nehod, ale i úmrtí a zranění však způsobili právě cyklisté.
