Komentář: Proč jsme stavěli cyklostezky? Radši jsme měli budovat širší silnice

Martin Přibyl Martin Přibyl
3. 2. 2021 14:36
V parlamentu se projednává poslanecká novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Je v ní celá řada chvályhodných změn, jako například bodový postih za neoprávněné stání na místě pro invalidy, ale také celý seznam opatření, nad nimiž zůstává motoristovi rozum stát.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Jedná se třeba o uzákonění monopolu na dálniční odtahy, s nímž nesouhlasí ani ministerstvo dopravy a o němž jsme již psali, nebo o to, že cyklista nově nebude mít de facto povinnost jet po cyklostezce.

Změnu navrhují poslanci napříč politickým spektrem, konkrétně Petr Dolínek (ČSSD), Helena Válková (ANO), Milan Pour (ANO), Ondřej Profant (Piráti), Jan Čižinský (Praha sobě), Leo Luzar (KSČM) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Jejich návrh je nejčastěji zmiňován v souvislosti s uzákoněním minimálního odstupu pro předjíždění cyklisty. Řidič by měl dodržet minimálně 1,5 metru, v místech, kde je nejvyšší povolená rychlost 30 kilometrů za hodinu, pak metrový odstup.

Ano, dá se s úspěchem pochybovat o tom, jak bude možné toto ustanovení vymáhat, protože změřit při předjížděcím manévru exaktně šoférův odstup od cyklisty není jen tak, a jestli by nestálo za to podobným způsobem chránit i jezdce na skútrech nebo prostě také pomalejší, méně zkušené a starší řidiče, jimž by mohlo pomoci důsledné dodržování ustanovení zákona, že při přejíždění nesmíte ohrozit předjížděného.

S ochranou zranitelného cyklisty jako takovou však nelze nesouhlasit. Pak je ale zvláštní, že předkladatelé novely zároveň banalizují bezpečí, které mu poskytne cyklostezka mimo hlavní silniční prostor. Nově ji bude muset využít, "ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích".

Důvod podle předkladatelů? "Obzvláště ve městech v odpoledních hodinách nebo o víkendech bývají stezky velmi frekventované a výrazně nebezpečnější než silnice." Cyklista by tedy měl možnost jet po silnici vedle cyklostezky třeba ve chvíli, kdy je na ní spousta dalších kolařů, a hrozily by tak nebezpečné situace nebo dokonce cyklistické zácpy. Pokud bych to dotáhl ad absurdum, kdyby měli motoristé podobně silnou sněmovní lobby, mohli by si nechat uzákonit to, že když bude v pondělí ráno na magistrále kolona, tak ji mohou objet po chodníku.

Bohužel naslouchat řidičům není dnes dost sexy, a tak si sami zákonodárci v odůvodnění překrucují i platné zákony. "Agresivní chování některých motoristů vůči cyklistům často pramení z domnělé povinnosti cyklisty užít tzv. cyklostezku, která bývá nesprávně dovozována z nešťastného znění prováděcí vyhlášky," píší.

V zákoně o provozu na pozemních komunikacích je v paragrafu 57, odstavci jedna napsáno doslova: "Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít." Takže omyl, paní poslankyně a pánové poslanci, pro cyklistu to není domnělá, ale zákonná povinnost. V případě stezky pro chodce a cyklisty stejně předpisy vykládá i Centrum služeb pro silniční dopravu CSPSD.

Je to totiž logické a v souladu se základními pravidly provozu na pozemních komunikacích. Ostatně každý absolvent autoškoly ví, že modré kulaté značky, které označují stezky pro chodce, pro chodce a cyklisty nebo jen cyklisty, jsou značkami příkazovými. V tomto případě tedy přikazuje cyklistovi využít pro něj vyhrazenou komunikaci. Stejně jako jiná příkazová značka přikazuje řidiči odbočit doleva.

Podobné návrhy tak vnášejí zmatek do hlav řidičů, kteří kvůli tomu, aby mohli ovládat svůj minimálně tunový stroj, museli projít autoškolou. Naopak u cyklistů podporují vlastní výklad pravidel, která vlastně ani do detailu nemusejí znát, protože k řízení jízdního kola žádné zkoušky skládat nemusí. Sám jsem měl konflikt s člověkem, který mi na bicyklu vjel pod kola auta na přejezdu pro cyklisty v domnění, že na něm má absolutní přednost. Nemá.

Podobné situace a neznalost předpisů jsou společně s pocitem, že jedna skupina si i podle zákona může základní předpisy vykládat benevolentněji než ta druhá, jedněmi z důvodů, proč se někteří řidiči chovají vůči cyklistům agresivně a snaží se je "vyučovat" troubením nebo ostřikovači. Pochopitelně to není správně a zásadním způsobem to dále zvyšuje nevraživost mezi oběma skupinami.

Samotný návrh zákona navíc otevírá ještě jednu otázku. Proč jsme tedy vlastně stavěli nákladné cyklostezky, jejichž účelem bylo zajistit oddělení zranitelných cyklistů od aut, když jim nakonec v zákoně řekneme, že je používat nemusí? Nebylo tedy lepší od začátku stavět širší silnice, aby auta mohla jízdní kola bezpečně objíždět s odstupem 1,5 metru?

Za zmínku na závěr už jen stojí, že novelu podporuje Český svaz cyklistiky, sportovní organizace, která sdružuje amatérské i profesionální závodníky. A právě ti patří k těm, jimž povinnost využít cyklostezku, v horším případě dokonce s nerovným mlatovým povrchem a dětmi se učícími se, jak šlápnout do pedálů, vůbec nevoní. Tréninkové kilometry je lepší honit na silnici, aby to ale šlo i na místech se souběžnou cyklostezkou legálně, musí se změnit zákon. Jen se tahle kontroverzní změna musí schovat za společensky přijatelný bezpečný odstup při předjíždění.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy