Zájem o alternativní paliva roste, vždy když ceny klasických pohonných hmot šplhají do výšin. Naposledy tomu bylo v roce 2013, kdy jsme u čerpacích stanic v průměru platili za benzin i naftu kolem 36 korun za litr, někde dokonce i za čtyřicet korun.
Letos se průměrná cena benzinu i nafty pohybovala pod třiceti korunami za litr. Zájem o alternativní paliva tak není příliš velký, protože typického českého zákazníka nezajímá jejich ekologický, ale především ekonomický přínos.
Víte, o kolik je levnější jezdit na CNG místo na benzín?
Až o 30 % nebo až o 50 %?
Ponechme stranou auta na elektřinu, tedy elektromobily a hybridy, jejichž význam sice bude v nejbližších letech narůstat, protože se automobilky rozhodly vyrábět je ve velkém, ale zatím je jejich podíl na trhu nových aut slaboučký stejně jako jejich dojezd na jedno nabití. Věnovat se budeme hlavně plynům. Také proto, že další alternativní paliva jako etanol nebo bionafta jsou dnes prakticky neprodejná. Po zrušení daňových úlev jsou dražší než klasická paliva.
Celosvětově nejrozšířenější alternativní palivo je propan-butan (LPG). I u nás má dlouhou tradici, přesto zájem o toto palivo rok od roku klesá. LPG je směs zkapalněných ropných plynů (Liquified Petroleum Gas) tvořenou převážně z propanu a butanu, které vznikají při základním procesu zpracování ropy v rafinerii. LPG tak de facto nesnižuje závislost na této strategické surovině a problémových státech, které ji těží, a zejména politicky tak není zajímavý a těžko se může dočkat větších daňových úlev.
Je ale ekologičtější než benzin nebo nafta, neboť jeho spalováním v motoru vzniká méně emisí škodlivin. Hlavně je ale mnohem levnější než klasický benzin. Litr LPG se totiž prodává přibližně za polovinu ceny benzinu. Na začátku je ale třeba počítat s investicí do přestavby, jejíž cena se pohybuje mezi 18 000 až 30 000 korunami podle typu přestavby. Na trhu jsou i automobily s tovární přestavbou (Dacia nebo Opel), takže ani nepřijdete o záruku.
Díky levnému LPG se náklady vrátí i během dvou let. A to přes to, že motor na LPG může mít až o pětinu vyšší spotřebu proti benzinu a zároveň i nižší výkon (v LPG je méně energie než v benzinu). Jeho další nevýhody? Je těžší než vzduch, takže pokud uniká z nádrže, hromadí se pod autem. Hrozí nebezpečí výbuchu, a proto auta na LPG na rozdíl od CNG nesmí parkovat v podzemních garážích. LPG se navíc musí dovážet v lahvích kamiony, takže má větší uhlíkovou stopu než CNG, které proudí plynovody. To, že klesá spotřeba LPG, souvisí s tím, že individuální přestavby byly na starších autech, která jsou postupně vyřazována.
Opačnou situaci se spotřebou zažívá stlačený zemní plyn (CNG). Zájem o něj roste i v letošním roce, a to i přes to, že počet nových vozů na toto palivo se proti loňsku snížil. Spotřeba CNG se zvyšuje především díky dvěma důležitým faktorům. Jednak se v poslední době podařilo dramaticky zvýšit počet plnicích stanic v České republice. Zatímco ještě v roce 2004 bylo u nás devět veřejných stanic, nyní jich je přes 140.
Druhým faktorem je zvyšující se počet autobusů na zemní plyn. Jenom loni jich na silnicích přibylo 355, celkem jich v ČR jezdí téměř 880. I díky rozmachu veřejné dopravy na CNG se může Česká republika pochlubit jedním nej. V Brně a Ostravě stojí v dopravních podnicích dvě největší plnicí stanice ve střední Evropě s výkonem přes 4000 m3 za hodinu (běžně mají plničky kolem 500 m3/hod). "Každá z nich plní denně sto autobusů," říká Václav Holovčák, místopředseda představenstva společnosti Bonett.
Pohon na CNG je mnohem ekologičtější než na naftu, benzin i LPG. Stlačený zemní plyn je totiž na rozdíl od nafty tvořen téměř výhradně nejjednodušším uhlovodíkem metanem, jehož spalováním vzniká v motoru významně méně škodlivin, než je tomu u chemicky velmi složité nafty. Například ve srovnání s moderním naftovým motorem Euro 5 produkuje ten plynový o 95 % méně jedovatého oxidu uhelnatého a zhruba o čtvrtinu méně nespálených uhlovodíků, které jsou zdraví velmi škodlivé. Vypouští i o 75 % méně pevných částic, takže třeba autobusy nepotřebují filtr pevných částic a černý kouř za nimi nikdy neuvidíte.
Právě i kvůli ekologickému aspektu je zemní plyn podporován většinou evropských zemí, a to nejčastěji ve formě snížené sazby spotřební daně. To ho ve výsledku cenově zvýhodňuje. Nicméně spotřební daň se podle směrnice Evropské unie pravidelně zvyšuje. Zatímco do roku 2011 byla nulová, v současné době je stanovena na 0,70 Kč/m3. Od roku 2018 se zdvojnásobí a po roce 2020 se bude platit 2,36 Kč/m3. A co bude dál, se zatím přesně neví. Neoddiskutovatelnou výhodou zemního plynu jsou jeho celosvětové zásoby, které se odhadují na dalších 150 let.
Českého zákazníka však nejvíce zajímá ekonomika provozu. Byť není při současných cenách klasických paliv provoz na CNG zdaleka tak výhodný jako v době, kdy se platilo 35 korun za litr nafty, pořád se u osobního auta pohybují provozní náklady pod korunu na kilometr. Kilogram CNG se v průměru prodává za 25 Kč/kg (cena je stabilnější než u klasických paliv) a spotřeba osobních aut je kolem 4 až 4,5 kg/100 km. Například firmy neplatí za auto na CNG (ale ani na LPG) silniční daň.
Pokud uvažujete o novém autě na CNG, nedává moc smysl individuální přestavba, protože je drahá a obvykle snižuje užitnou hodnotu vozu. Nádrže na CNG totiž většinou zmenší zavazadlový prostor a sníží užitečné zatížení. Dnes už je na trhu na rozdíl od LPG docela slušná nabídka továrně přestavěných aut různých kategorií a velikostí, které mají zásobníky většinou v podlaze vozu. Tyto vozy navíc mají plnou tovární záruku. Přehled všech verzí nových aut na CNG aktuálně prodávaných na českém trhu najdete zde.
Další alternativu představuje takzvaný zkapalněný zemní plyn LNG. Jeho hlavní výhodou proti plynnému zemnímu plynu je to, že v nádrži zabírá třikrát menší objem. Díky tomu tak nákladní vůz může ujet až 1200 km, což je třikrát víc než se CNG.
Samozřejmě to má svá ale. Stlačený zemní plyn se uchovává při teplotě kolem -160 °C, takže se používají speciální dvouplášťové nádrže schopné vydržet tak nízkou teplotu. Stejně tak manipulace s tankováním je trochu odlišná a vyžaduje i ochranný oděv. Většímu rozvoji LNG brání dvě věci, se kterými se potýkalo na začátku i CNG. Základem je nedostatek plnicích stanic. V Evropě jich je asi 80, v ČR by měla první vyrůst příští rok. A pak je tu omezený počet nákladních automobilů na LNG.
