V dokumentu se mimo jiné uvádí, že by Evropská komise měla přijmout řadu opatření, aby "zlepšila bezpečnost silničního provozu pro lidi, kteří chodí pěšky, jezdí na kole a používají lehká elektrická vozidla," čímž jsou patrně míněny elektrokoloběžky.
Na prvním místě v seznamu navrhovaných opatření je žádost, aby komise doporučila všem evropským městům zavést maximální rychlost 30 km/h, protože "nadměrná rychlost motorových vozidel je hlavním faktorem dopravních kolizí".
Doporučení expertní skupiny uvítala Evropská cyklistická federace (ECF), která se o stejný krok snaží už dlouhá léta. Výzvu v tomto duchu zaslal Evropské komisi také Evropský parlament už v roce 2021 jako reakci na skutečnost, že se nedaří snížit počty mrtvých a zraněných na silnicích.
Patrně nejdál ve snižování rychlosti ve městech a obcích postoupilo Španělsko, kde od roku 2021 platí plošně dokonce tři limity: padesátka v případě, že silnice má v jednom směru dva pruhy, třicítka na silnici s vyznačením jednoho jízdního pruhu v každém směru, a dokonce jen 20 km/h, pokud není jízdní pruh na silnici nijak vyznačen.
Také v Česku má rychlost 30 km/h své zastánce, například spolek AutoMat se při jeho prosazování odvolává na "nizozemský princip udržitelné bezpečnosti", který považuje rychlost 20 km/h za bezpečnou a rychlost 30 km/h za "společensky přijatelnou".
Jako vzorový příklad bývá často uváděn Amsterdam, kde třicítku zavedli loni v prosinci. Jenže ve skutečnosti nejde o plošné opatření. "Na hlavních komunikacích platí pořád padesátka, třicítkou se jezdí pouze tam, kde to rychleji stejně nejde," říká Natalia Visserová, žijící v nizozemském Utrechtu, kde obdobný systém zavedly úřady také. "Nikoho to zvlášť nevzrušuje, vlastně se v praxi nic nezměnilo," dodává.
Nizozemci to podle Visserové berou tak, že třicítkou se v jejich zemi jezdilo už před válkou a padesátka přišla s německou okupací. Takže se teď všechno jen vrací "do starých kolejí".
Také v Česku se rychlost v obci několikrát měnila, naposledy byl v roce 1997 limit plošně snížen z 60 na 50 km/h. V 80. letech nebyla v nočních hodinách rychlost v obci omezena vůbec.
V poslední době ale v českých městech houfně přibývají takzvané třicítkové zóny, kde snížená rychlost platí hned pro několik domovních bloků. V Praze je najdeme například na Žižkově, v Karlíně nebo Dejvicích. Obvykle v nich platí přednost zprava, takže řidiči jsou nuceni každých pár desítek metrů přibrzdit. "Zóny pro městské části projekčně připravuje Technická správa komunikací, aby vypadaly pokud možno všude stejně. Jedná se však o místní komunikace nižších tříd," uvádí Vít Hofman z pražského magistrátu.
Podle úřadu dává smysl zavádět nižší rychlost spíš na vhodných silnicích, které spravují městské části. "Na páteřní komunikaci takové omezení není opodstatněné, proto plošné opatření nepřipravujeme," konstatuje Hofman.
Plošné zavádění nízké cestovní rychlosti i v místech, kde to dopravní situace nevyžaduje, často vede k nerespektování pravidel, nebo dokonce k občanským protestům. Loni na podzim zavedla regionální vláda v britském Walesu plošný limit 20 mil (32 km/h), proti kterému se okamžitě vzedmula vlna nevole. Petici na jeho zrušení podepsalo 460 tisíc lidí, tamní parlament však tento týden změny potvrdil.
Ukázalo se totiž, že po zavedení nižšího limitu ve Walesu prudce klesla nehodovost. V posledním čtvrtletí roku 2023 se počet obětí na tamních silnicích snížil o 218, z 681 v roce 2022 na 463 v roce 2023. To bylo nejméně od začátku měření, s výjimkou covidového roku 2020.
Přesto velšská vláda nyní přislíbila, že se původní limit 30 mil (48 km/h) na některé silnice vrátí. Odpor veřejnosti je totiž natolik silný, že si jej politická reprezentace v čele s labouristy a stranou Plaid Cymru nemohou dovolit ignorovat. Podle agentury pro výzkum veřejného mínění YouGov s novým rychlostním limitem nesouhlasí sedm z deseti Velšanů a čtyři z deseti tamních motoristů tvrdí, že limit pravidelně překračují.
Mohlo by vás zajímat:
