Samuelsson skončí ve své funkci k 21. březnu letošního roku po necelých deseti letech. Švédova éra ve Volvu byla úspěšná. Do firmy nastoupil v roce 2010 jako člen představenstva v souvislosti s příchodem nového vlastníka, kterým se stala čínská skupina Geely. O dva roky později již byl šéfem. Jeho pět předchůdců přitom ve funkci vydrželo v průměru 3,4 roku.
Do čela jediného švédského výrobce osobních aut se dostal ve svých 61 letech, přičemž většinu své kariéry strávil u výrobců nákladních aut MAN a Scania. To je výjimečné, server Automotive News připomíná, že takové konkurenční BMW posílá své CEO do důchodu v šedesáti.
Samuelssonovi spolupracovníci na něm oceňují jeho schopnost vycítit trendy. "Håkan byl výtečný lídr, obzvlášť pro dobu transformace, kterou nyní celý autoprůmysl zažívá," cituje Automotive News produktového šéfa Volva Henrika Greena.
Green mezi Samuelssonovy úspěchy řadí spuštění služby dlouhodobého pronájmu Care by Volvo, která ke značce přilákala mladší zákazníky, spolupráci s technologickými firmami jako NVidia, Google, výrobcem baterií Northvolt nebo lidarů Luminar, ale i odklon od větších než čtyřválcových motorů, nasměrování značky k elektrifikaci nebo vytvoření luxusnější odnože Polestar, do jejíhož čela Samuelsson postavil bývalého šéfdesignéra Volva i Škody Thomase Ingenlatha. V případě Polestaru mimochodem Samuelsson zůstane předsedou dozorčí rady i po 21. březnu.
Důvodem je to, že Polestar má letos vstoupit jako veřejně obchodovatelná firma na burzu. Samotné Volvo to provedlo již loni a vydělalo na tom miliardy eur, které bude potřebovat ke své transformaci na výrobce výhradně elektromobilů, jímž se podle loni oznámeného plánu má stát v roce 2030.
"Rozumí tomu, že autoprůmysl se musí stát technologickým, ne strojírenským oborem," popisuje Samuelssona pro Automotive News blíže nejmenovaný šéf blíže nespecifikované firmy, která má velice blízko k velkým automobilkám. Na šéfovi Volva oceňoval jeho otevřenou mysl a schopnost se rychle učit.
Taková hodnocení by však nic neznamenala, kdyby se Volvu nedařilo. Firma však vloni prodala takřka 700 000 aut a navzdory nedostatku čipů se jí povedlo dosáhnout sedmého prodejního rekordu v posledních osmi letech. Výrazným způsobem jí vzrostly online prodeje a o více než 60 procent se zvedl i prodej plug-in hybridů a čistých elektroaut.
Jim Rowan teď musí dokázat, že má podobný čich na správné kroky jako Samuelsson. K přerodu Volva ze strojírenské na technologickou firmu však nasvědčuje jeho pozadí. Mezi roky 2007 a 2012 byl provozním ředitelem společnosti RIM, majitele značky chytrých telefonů BlackBerry, pak následovalo osmileté působení u výrobce vysavačů a další spotřební elektroniky Dyson. Naposledy šéfoval americké firmě Ember Technologies, která rovněž vyrábí spotřební elektroniku, například termohrnek, jenž umí udržovat teplotu nápoje.
Během Rowanova působení se Dyson mimo jiné pokusil vyvinout vlastní elektromobil. Investoval do něj takřka 15 miliard korun a v roce 2019 jeho vývoj ukončil. Mimo jiné proto, že jedno auto by muselo stát 4,4 milionu, aby firma na projektu neprodělala.
"Jsem nadšený, že přicházím do ikonické firmy v době změn, které zažívá celý obor a zákazníci," napsal Rowan na svůj účet na profesní síti LinkedIn.
Automotive News ale podotýká, že Rowanův tým může cítit určitou křivdu. Ve vedení Volva je řada úspěšných manažerů jako zmíněný Henrik Green, finanční ředitel Bjorn Anwall, šéf amerického zastoupení značky Anders Gustafsson nebo šéf vývoje Javier Varela, na které se "nedostalo".
