Praha - Pokud by poslanec ČSSD Milan Urban s podporou opozice skutečně prosadil snížení spotřební daně, mohli by se řidiči těšit na výrazné zlevnění benzinu a nafty. Vyplývá to z odpovědí analytiků oslovených online deníkem Aktuálně.cz.
Poslanci ve středu překvapivě odsouhlasili Urbanův návrh na snížení spotřební daně z benzinu o 1,50 korun za litr a z nafty o 2,50 koruny. Podpořila jej část poslanců ČSSD a zástupci opoziční ODS, TOP 09, Úsvitu a KSČM. Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) bylo proti návrhu.
Přestože původně šlo o závěrečné hlasování ve třetím čtení, poslanci budou zřejmě v pátek o návrhu hlasovat znovu. ČSSD totiž zpochybnila výsledky, její poslanci prý byli zmatení.
Základ i pro výpočet DPH
Analytik společnosti Patria Tomáš Vlk předpokládá, že konečná cena benzinu u pump by díky snížení spotřební daně mohla zlevnit o 1,80 koruny na litr, u nafty dokonce o tři koruny. Vychází přitom z toho, že i spotřební daň je v ceně pohonných hmot daňovým základem pro výpočet DPH (21 %). Maximální možné zlevnění nafty a benzinu by tak mohlo být vyšší než částky, o které by se snížila spotřební daň.
„Reálně vidím pokles ceny pro koncového zákazníka o něco málo přes korunu u benzinu a o necelé dvě koruny u nafty,“ je opatrnější analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Nepředpokládá totiž, že by se do koncové ceny promítlo kompletní snížení daně.
„Nemusí dojít hned ke skokovému zlevnění o celou částku, ale očekával bych, že z velké části se postupně projeví,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Důvodem spíše postupného zlevňování jsou podle něj nyní enormně nízké marže obchodníků, které se pohybují v průměru kolem tří korun na litr.
Podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky by se snížení daně neprojevilo u pump v plné výši, ceny by se snižovaly postupně. Důvodem jsou nynější nízké marže. "I tak je ale velmi pravděpodobné, že řidiči by v Česku tankovali téměř nejlevněji z celé Evropy. Snížení spotřebních daní také přiláká řidiče z okolních zemí a zvýší se objem prodaných pohonných hmot, což vykompenzuje výpadek příjmu státního rozpočtu," říká Jedlička.
Daň z litru benzinu činí v současné době podle obsahu olova 12,84 nebo 13,71 koruny, v případě nafty jde o 10,95 koruny. K této sumě se navíc připočítává 21% daň z přidané hodnoty.
Rozpočet o 14 miliard chudší
Poslanec Milan Urban očekává, že nižší spotřební daň povede ke zvýšení prodejů, takže státní rozpočet si nepohorší. Naopak podle Babiše by stát přišel o čtrnáct miliard ročně.
„Kdyby byla novela schválena definitivně, znamenala by zároveň výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 14 miliard, tedy řádově víc než daňové úpravy vycházející z koaliční smlouvy,“ souhlasí ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Schodek veřejných rozpočtů by pak kvůli této změně mohl za nepříznivých okolností sklouznout i nad hranici tří procent HDP. Česko by podle Sobíška přestalo plnit Pakt stability a růstu, tedy maastrichtská kritéria pro případné přijetí eura. Trendem zvyšování schodků by se vymykalo zbytku Evropy, která naopak schodky snižuje.
Zvýšení daně rozpočtu nepomohlo
Ne všichni odborníci ale vidí případné snížení daně tak černě. „Zvýšení spotřební daně v roce 2010 se podle očekávání ukázalo jako negativní krok ve všech směrech. Nejen že se nenaplnilo oficiální očekávání o zvýšení výběru daně, ale inkaso daně kleslo kvůli neochotě dopravců tankovat v Česku z úrovně 80 až 82 miliardy korun z let 2007 až 2010 postupně na 69,6 miliardy v loňském roce,“ připomíná Sklenář.
„Současné snížení sazeb spotřební daně tedy může na první pohled paradoxně s odstupem vést ke zvýšení celkového výběru této daně,“ připouští Sklenář.
Ministr financí Andrej Babiš je ale skeptický. Podle něj by se čtrnáct miliard z rozpočtu "nasypalo" distributorům paliv, zatímco lidé by zlevnění nepocítili.
Předchozí ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) sice ve funkci snížení daně odmítal, nyní je ale smířlivější. "Zvýšení spotřební daně v roce 2009 byl kontroverzní krok a já dodnes nemám poctivou odpověď na to, zda se vyplatil, nebo ne," říká. Změnu tehdy prosadila úřednická vláda Jana Fischera v rámci takzvaného Janotova balíčku.
Česko je levnější už nyní
Aktuální pohled na ceny pohonných hmot ale ukazuje, že jsou v Česku relativně levné již nyní. Benzin je dokonce nejlevnější ze sousedních států, nafta pak uprostřed cenového žebříčku.
Podle údajů německého autoklubu ADAC stojí litr benzinu Natural 95 v Česku při přepočtu na eura 1,34. V Polsku to je 1,38, v Rakousku 1,40, na Slovensku 1,52 a v Německu 1,55 eura. Nafta je pak nejlevnější v Polsku, kde litr vyjde na 1,28 eura. Následují Rakousko (1,29), Česko (1,32), Slovensko (1,32) a Německo (1,37).
Také ze srovnání cen v rámci celé Evropské unie vychází Česko dobře. Podle dalšího z německých autoklubů AvD byla v minulém týdnu nafta v Česku desátá nejlevnější z 28 států EU, a benzin dokonce pátý nejlevnější.
