poslanci

Sněmovna bude hlasovat o souhlasu se zkráceným projednáním sporného návrhu na snížení červnového růstu důchodů ve čtvrtek ve 20 hodin. Pevný čas stanovila hlasy prakticky všech koaličních i opozičních zákonodárců podle protinávrhu Patrika Nachera z opozičního ANO. Koalice původně navrhovala určení termínu pro hlasování na 15:30. Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové si koalice chce jen vylepšit postavení u Ústavního soudu, na který se chce opozice v případě přijetí vládní penzijní předlohy obrátit.

Návrh na čtvrtečních 15:30 přednesl předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný s poukazem na "košatící se" diskusi a opakující se argumentaci. Opoziční poslanci k tomu podali více než 20 protinávrhů. Nacher svůj požadavek na odklad hlasování na 20. hodinu zdůvodnil slovy, že se dostane na vystoupení významné části z šesti desítek řádně přihlášených poslanců. "Je to vypočteno tak, aby se umožnilo vystoupit řadovým poslancům," uvedl.

Nacherův protinávrh patřil mezi nejbližší ke koaličnímu návrhu. Jeho schválení rozhořčilo předsedu SPD Tomia Okamuru, který chtěl, aby sněmovna hlasovala o souhlasu se zkráceným projednáváním novely s vynecháním prvního čtení v neděli ve 20 hodin. Tázal se, zda existuje dohoda mezi ANO a koalicí. "Potvrzuje to, že hnutí SPD je tady podle všeho jedinou opoziční stranou," míní.

Sněmovna potvrdila ve středu odpoledne navzdory odporu opozice trvání stavu legislativní nouze pro schvalování sporné vládní novely o snížení červnového růstu důchodů. Opoziční poslanci neuspěli s návrhy na okamžité zrušení legislativní nouze a na její omezení koncem dne.

Stav legislativní nouze vyhlásila k penzijní novele na žádost kabinetu předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Umožňuje zrychlené schvalování zákonů. Sněmovna souhlasila s tím, že v souladu s rozhodnutím šéfky dolní komory potrvá do 22. března. K hlasování se s ohledem na opoziční obstrukce dostala po zhruba 30 hodinách od úterního zahájení jednání. Debata z nich vyplnila přes 23 hodin.

Okamžité zrušení stavu legislativní nouze neúspěšně prosazoval lídr SPD Tomio Okamura. Návrh, aby skončil půlnocí na čtvrtek, Sněmovna zamítla Radku Vondráčkovi z hnutí ANO.

Prodej nikotinových sáčků dětem zřejmě bude zakázán v souvislosti s ochranou před návykovými látkami. Koupit by si tento produkt mohli legálně do budoucna jen lidé starší 18 let. Počítá s tím novela poslanců vládních stran a ANO, kterou ve čtvrtek sněmovna téměř jednomyslně schválila už v první kole projednávání. Normu, která má i podporu kabinetu, nyní dostane k projednání Senát.

Novela zavádí pro prodej nikotinových sáčků stejnou regulaci, která už platí pro tabákové výrobky nebo pro elektronické cigarety. Za porušení zákazu by hrozila finanční sankce. Předlohu poslanci zpracovali s ministerstvem zdravotnictví. Vyhláškou omezí ministerstvo od července příštího roku obsah nikotinu v nikotinových sáčcích a upraví také vzhled obalů, aby nebyly tolik lákavé pro děti.

"Nikotinový sáček se stává fenoménem zejména mladé generace, a to navzdory skutečnosti, kterou potvrzují i lékaři a adiktologové, že riziko vzniku závislosti na nikotinu je obrovské u kohokoli, tím spíše u dětí a mladistvých," uvedli tvůrci novely. Podle nich patřili předloni mezi nejpočetnější věkovou skupinu konzumentů nikotinových sáčků lidé od 15 do 24 let věku.

Poslanci navrhují ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. V druhém čtení ve středu přednesli na šest desítek pozměňovacích návrhů. Suma, kterou chtějí přesunout, odpovídá asi pěti procentům celkových plánovaných výdajů rozpočtu. Ty mají představovat 2,22 bilionu korun. Poslanci chtějí přidávat peníze například do školství, na sociální dávky nebo sociální služby. Více peněz chtějí přesunout i na kulturu.

Návrhy na přesuny peněz vznesla nejen opozice, ale i koaliční poslanci, kteří chtějí přidat peníze hlavně do školství. Koaliční poslanci předložili osm návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Plánovaný schodek rozpočtu je 295 miliard.

Rozpravu provázela kritika z opozičních lavic. Opozice vytýkala vládě, že málo šetří a že zadlužuje stát. Sněmovna o všech návrzích rozhodne při schvalování rozpočtu. Mělo by to být za dva týdny, ve středu 30. listopadu.

Schválený schodek letošního státního rozpočtu by se mohl proti původnímu návrhu vlády zvýšit o dalších 45 miliard korun na celkových 375 miliard korun. Vláda původně navrhla zvýšení schodku o 50 miliard korun z 280 na 330 miliard. Ve druhém čtení novely rozpočtu ve Sněmovně však koaliční politici vznesli další návrhy na zvýšení výdajů rozpočtu a tím i jeho schodku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšení výdajů o sedm miliard na sociální věci. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a poslanec STAN Tomáš Müller chtějí na řešení nárůstu cen energií přidat celkem 38 miliard korun.

Poslanci pak ve čtvrtek navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu. Peníze chtějí brát kromě jiného z vládní rozpočtové rezervy. O návrzích rozhodnou poslanci při závěrečném schvalování novely rozpočtu. Mohlo by se konat již v příštím týdnu.

Jurečka svůj návrh zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly jeho ministerstva. Poslanci Adamec a Müller chtějí navýšit výdaje státního rozpočtu celkem o 38 miliard kvůli zajištění příspěvku na úhradu nákladů za energie a na pomoci podnikatelům s nárůstem cen energií.

Poslanci volebního výboru ve čtvrtek při své schůzi v ostravském studiu České televize (ČT) nedoporučili Poslanecké sněmovně schválit výroční zprávu o činnosti ČT v loňském roce. Důvodem tohoto rozhodnutí je loňské hlasování televizní rady o bonusu ředitele za rok 2020. Podle některých poslanců rada tehdy odhlasovala snížení bonusu nezákonně či sporně.

Neschválení zprávy navrhl poslanec Jan Lacina (STAN). Ten ale nejprve ve svém vyjádření vyzdvihl úspěchy ČT, například co se týče celkového podílu na trhu či úspěchů filmové tvorby. Spolu s ním pro návrh takového usnesení hlasovali i další poslanci vládní koalice. Naopak proti byli především poslanci opozičního hnutí ANO.

Důvodem sporu je podle poslanců postup rady při snížení bonusu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi za předloňský rok. Pochyby údajně budí rozhodnutí rady o snížení ředitelova bonusu na 66 procent, když je přijala pěti hlasy z osmi přítomných a celkový počet členů byl tehdy 11. Spor se vede o to, zda byla v tomto případě potřebná vyšší, takzvaná kvalifikovaná většina, nebo ne.

Sněmovna dnes neumožnila širší debatu o možných opatřeních proti růstu cen potravin. Zamítla návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozice, která chtěla slyšet, jak bude vláda situaci řešit. Před hlasováním mluvila jen pětice řečníků z hnutí ANO a z SPD s přednostním právem. Volali například po snížení daně z přidané hodnoty na potraviny a po omezení marží obchodních řetězců. Vystoupení trvala celkem přes dvě hodiny.

Nynější růst cen způsobilo podle prvního místopředsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka i snížení soběstačnosti Česka ve výrobě základních potravin. Vlády s účastí ANO tento proces podle něho aspoň zastavily. "Máme strach, že kroky současné vlády mohou pokles soběstačnosti opět nastartovat," uvedl Faltýnek.

Hnutí SPD podle lídra Tomia Okamury prosazuje nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na základní potraviny a zakotvení povinnosti dodávání elektřiny jednotlivcům i firmám za cenu odpovídající výrobním nákladům. Okamura opět obvinil vládu z toho, že "drakonicky" rostoucí ceny neřeší a žádné základní kroky obyvatelům nenabízí. "Inflační spirála není u konce, díky neschopnosti vlády roste," prohlásil předseda SPD.

Předsedové senátorských klubů nedostali pozvání na pondělní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. Z pětice členů užšího vedení horní komory pozvání nevyužijí místopředsedové Jiří Oberfalzer (ODS) a Jan Horník (STAN), který to zdůvodnil proruským působením prezidenta Miloše Zemana a ruskou invazí na Ukrajinu. 

"Svoji účast na této akci bych v této době ruské vojenské invaze na Ukrajinu považoval za vrchol nevkusu a snad i za ztrátu paměti," uvedl Horník. Oberfalzer se pak z ceremoniálu omluvil kvůli tomu, že bude na služební cestě. 

Předseda klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václav Láska uvedl, že by případné pozvání odmítl tak jako v minulosti. Další předsedové senátorských frakcí včetně Jaroslava Větrovského (ANO) uvedli, že pozvání na Hrad neobdrželi. Místopředseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Tomáš Czernin uvedl, že by na ceremoniál nešel, ani kdyby pozvánku dostal. "Před čtyřmi lety jsem odešel z inaugurace a prezident je stále stejný," zdůvodnil své rozhodnutí.

Policisté obvinili patnáctkrát trestaného jednačtyřicetiletého recidivistu z Havířova na Karvinsku z vloupání do objektu, ve kterém je i kancelář poslance Poslanecké sněmovny. Ukradl tam podle nich věci zhruba za 11 tisíc korun. Krádež se stala před týdnem, podezřelého policisté zadrželi za necelé tři dny. Z kanceláří zmizely dvě televize.

"Kriminalisté během procesních úkonů důvodně podezřelému prokázali zapojení v další trestné činnosti majetkového charakteru. Ve čtyřech skutcích jsou zapojeni i jeho spolupachatelé," uvedla policejní mluvčí Zlatuše Viačková. Obviněný muž byl v minulosti už patnáctkrát soudně trestán, z vězení vyšel naposledy v létě 2020. Teď skončil ve vazbě a hrozí mu vězení až na tři roky.