Pětiletou výjimku dostanou za deset let pouze plug-in hybridy, tedy hybridní vozy s možností externího dobíjení, které ujedou několik desítek kilometrů čistě na elektřinu. Jejich prodej chce Johnson povolit ještě do roku 2035. Po tomto datu budou smět na trhu zůstat jen bateriové elektromobily, jako Tesla Model 3 nebo Škoda Enyaq iV, případně vozy na vodíkové palivové články jako Toyota Mirai a Hyundai Nexo. Prodeje ojetin se nařízení týkat nebude.
Británie nejprve plánovala jako součást snahy o snižování emisí skleníkových plynů zakázat prodej nových vozů na benzin a naftu od roku 2040. V únoru Johnson termín posunul na rok 2035.
Konec prodeje aut na benzin a naftu bude pro britský automobilový trh znamenat zásadní přelom. Z nových vozů prodaných v Británii tento rok bylo 73,6 procenta na benzin či naftu a pouze 5,5 procenta na čistě elektrických. Zbytek tvoří různé typy hybridních aut.
Odchod od dostupnějších spalovacích motorů chce Boris Johnson britským motoristům podle webu Autoexpress usnadnit. Plánuje investovat 1,3 miliardy liber (tedy 38,5 miliardy korun) do výstavby dobíjecích stanic. Částka ve výši 582 milionů liber (tedy asi 17,2 miliardy korun) má být v rozpočtu připravena na pobídky ke koupi aut na elektřinu, vodík a plug-in hybridů.
Dalšími 500 miliony liber (14,8 miliardy korun) má britská vláda podpořit vývoj a výrobu bateriových článků. Dostatek elektřiny pro Johnsonův ambiciózní krok má zajistit rovněž podpora ve výši 525 milionů liber (15,5 miliardy korun) na výstavbu jaderných elektráren.
V Johnsonově plánu jsou pochopitelně i další kroky. Premiér se chce zasadit o to, aby se z Británie stala větrná velmoc, která bude spoléhat i na rozsáhlou kapacitu větrných elektráren. Další půlmiliarda liber má jít také do produkce čistého vodíku.
