Psal se rok 2008 a Mini na autosalonu v Los Angeles ukázalo svůj první elektromobil. Elektrické Mini bylo tehdy stejně jako dnes přestavěným konvenčním městským retro hatchbackem, mělo motor o výkonu 150 kW a 35kWh baterku s udávaným dojezdem okolo 250 kilometrů.
Do masové výroby to ale tehdy nedotáhlo, na silnice se dostalo v rámci pilotního zkušebního programu, který následně vedl ke karbonovému futuristickému BMW i3. V roce 2020 je na tu ale Mini do zásuvky znova, tentokrát ne jako předskokan městského i3, spíše jako jeho nástupce. Elektromobily skupiny BMW se již nemají lišit od konvenční produkce.
Zvláštní je, že po oněch dvanácti letech se parametry elektrického Mini nijak nezměnily, technika přitom na karbonovou i3 s pohonem zadních kol navazuje. V případě městského retro prcka má elektromotor 135 kW (o deset více než v i3, stejně jako v i3s), pohání ale přední kola. Kvůli výkonu odpovídajícímu benzinové verzi Cooper S se jmenuje Cooper SE.
Výrobce autu ponechal také typické hutné zpomalení rekuperací při uvolnění plynového pedálu. Podobně jako s i3 se tak i s Mini dá jezdit po městě bez použití mechanických brzd a naplno využít rekuperaci, tedy opětovné získávání elektrické energie, aby ani pikowatthodina nepřišla vniveč.
Což se může hodit, protože baterie má nižší kapacitu než v i3 i dvanáct let starém předchůdci. Celkově pojme 32,6 kWh, z čehož je využitelných 28,9. Znalci elektromobilů zbystří, Mini má menší baterii než elektrické Citigo (36,8 kWh) nebo Renault Zoe (52 kWh). Větší kapacita baterie ovšem také znamená vyšší hmotnost, elektrická verze díky menší baterii váží jen o 150 kg více než benzinový Cooper S s automatem, cca 1350 kg.
Na elektromobil relativně nízká hmotnost znamená nižší spotřebu. Díky své bateriové střídmosti Mini běžně jezdí za 16 kWh/100 km, a to po směsi dálnice, okresek i města. Výsledkem je použitelný dojezd okolo 180 kilometrů na jedno nabití. Pokud zůstanete ve městě, zvládne Cooper bez problémů i 200. Pro druhé auto do rodiny naprosto dostatečné a Mini nikdy nemělo velkou ambici stát se jediným vozem v domácnosti.
Přesto se na delších cestách úplně neztratí. Autu nechybí rychlodobíjení, zvládne využít až 50kWh stanice. Výrobce slibuje, že se na nich baterie naplní z nuly na 80 procent za 35 minut a s ohledem na to, že akumulátor má kapalinové chlazení, bude na tyto časy větší spolehnutí než u pasivně chlazené baterie elektrické Škody Citigo.
Ocenit musíme i 11kW palubní nabíječku pro střídavý proud, na pomalé veřejné nabíječce, vhodném wallboxu nebo s třífázovým nabíjecím kabelem na zásuvce s 16A jištěním auto dobijete za 3,5 hodiny. Díky relativně nízké spotřebě však energii na každodenních 50-80 kilometrů doplníte přes noc i na běžné 230V zásuvce. Wallboxu netřeba.
Každodennímu použití Mini tak vlastně nic nebrání, dojezd je navzdory menší baterii pro většinu uživatelů dostatečný, nabíjení dost rychlé na to, aby se dalo zvládnout za jedno kafe u rychlonabíječky a za jeden delší nákup u pomalejší stanice se střídavým proudem. Je to slušný elektromobil.
Onen delší nákup v jeho případě spíše limituje pouze 211litrový kufr, který je však stejně velký jako u benzinového Mini. Ani jedno prostě není na stěhování. Stejně jako na cestování ve více než dvou - dvojice špatně přístupných sedadel vzadu je vhodná maximálně pro děti.
Řidič ale bude jiného názoru než zkroucený pasažér vzadu. Elektrické Mini totiž nemá jako benzinové jen vypadat, ale i fungovat. Řízení, do něhož silně sahá točivý moment elektromotoru, je stejně jako odpružení tužší a v zatáčkách je elektrický miník ve svém živlu: rychlý, hravý i čitelný.
Oproti benzinové verzi se navíc méně naklání, navzdory o něco vyšší světlé výšce poslala zástavba baterií těžiště o tři centimetry blíže k zemi. Ke slovu na okreskách přijdou i brzdy, protože zpomalení pomocí rekuperace při jízdě v plném kalupu nestačí.
Přesto do zábavy jako v klasickém Mini něco chybí. Předně se vytratil zvuk, Mini ho vydává jen při pomalé jízdě po městě, aby o své přítomnosti dalo vědět chodcům. V druhé řadě chybí převody. Při předjíždění auto zrychluje, zrychluje a pak najednou začne elán ztrácet. U konvenčního auta byste přeřadili o stupeň výše, u Mini není kam.
Ať už se BMW snaží rozdíly mezi elektrickým a konvenčním Mini maskovat, jak nejlépe to jde, přesto tu jsou. Těžko říci, jestli je tichý rychlík z Oxfordu lepší než ten, co prdí z výfuku a k vysokému tempu se v něm dopracujete pečlivou prací se třemi pedály a řadicí pákou. Obojí má něco do sebe.
Jednu věc ale elektro Mini odpáře jen málokdo. Je drahé. Zatímco standardní třídveřový Mini Cooper S s manuálem vyjde na 683 800 korun, se sportovním automatem na necelých 740 tisíc, elektrický Mini Cooper SE začíná na 885 300 korunách, stojí tedy o plných 200 tisíc víc.
Výrazný příplatek za baterky tak neabsorbuje již tak vysoká cena Mini a nevymaže ho ani to, že v případě elektrického Cooperu není akumulátor z největších a výrobce pro zlevnění výroby nabízí do velké míry pevně stanovené výbavy S, M, L a XL.
Pokud byste navíc rádi malý elektromobil, na trhu existuje již celá řada alternativ, možná méně stylových, ale levnějších. Elektrická Škoda Citigo-e iV stojí i po zdražení 499 900 Kč, Renault Zoe v akci startuje na 695 000 korunách, elektrický Opel Corsa přijde minimálně na 779 900 Kč, Peugeot 208 do zásuvky se prodává od 820 000 korun.
Mini Cooper SE
Výkon: 135 kW
Točivý moment: 270 Nm
Nejvyšší rychlost: 150 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,3 s
Spotřeba energie: 14,8-16,8 kWh/100 km (WLTP)
Kapacita baterie: 32,6 kWh, z toho 28,9 využitelných
Dojezd: až 275 km (dle údajů výrobce)
Objem zavazadlového prostoru: 211 l
Cena: od 885 300 Kč (výbava S)
Všechny jsou drahé, ale Mini nejdražší. U spalovacích motorů mu to fungovalo dobře, teď je otázkou, jak to bude s elektromobily. Nejtěžší soupeři Mini Cooperu SE na trh také teprve přijdou: roztomilá Honda e a nový Fiat 500 do zásuvky.
