Když se v roce 2013 objevilo BMW i3 na trhu, mělo otestovat reakci publika na "bavorák" bez spalovacího motoru, aniž by ale ubíralo prodejům klasických sedanů, kombi a SUV, píší Financial Times (FT). Tato doba ale pominula, z elektroaut se podle šéfa prodeje a marketingu značky Pietera Noty stane hlavní proud. "Pro i3 nemáme v plánu přímého nástupce," řekl FT.
Značka přitom dokázala prodat více než 150 000 kusů i3, a poptávka po ní dokonce v průběhu let rostla. "Í-trojka" ale podle Noty není úplně normálním autem, příští generace elektroaut z Mnichova bude muset být konvenčnější, aby se dokázala popasovat s hrozbou, kterou představuje americká Tesla. Právě kvůli pomalému nástupu elektrických BMW skončil koncernový šéf Harald Krüger a nahradil ho Oliver Zipse. Paradoxem je, že právě urychlení elektrických plánů bylo jednou z posledních věcí, kterou Krüger v roli šéfa BMW oznamoval.
Jedním z prvních "obyčejných" elektromobilů bude čistě elektrická verze Mini. Ta se na trhu pod označením Mini Cooper SE objeví během března příštího roku. Bude se jednat o městskou stylovku s motorem o výkonu 135 kilowattů a dojezdem mezi 235 a 270 kilometry. Následovat ji bude elektrická verze SUV X3 označená iX3. V roce 2021 pak BMW chce na trh uvést sériovou verzi konceptu iNext, která by měla na jedno nabití zvládnout přes 600 kilometrů, a také vůz BMW i4, což by měl být přímý rival Tesly Model 3.
Modely, které tvoří základní kameny nabídky mnichovské automobilky, se zatím cestou přechodu na čistě elektrický pohon nevydají. Místo toho má vzrůst podíl plug-in hybridů, tedy vozů, které jsou díky dostatečně velké baterii a silnému elektromotoru schopny jezdit bezemisně po městě, ale na dlouhé cesty mají připravený konvenční spalovací motor.
BMW je postupně uvádí ve všech svých řadách. Do zásuvky lze připojit BMW řady 2 Active Tourer, řadu 3, řadu 5, řadu 7, ale i SUV X5 a v budoucnu další crossovery: X1 a X3. Cílem je, aby do roku 2021 jezdilo na silnicích milion elektrifikovaných BMW.
Na letošní akci BMW #NextGen pak automobilka ukázala, že podobným hybridem by mohly být i budoucí vozy sportovní divize M. Koncept BMW Vision M Next je futuristický sporťák, který kombinuje přeplňovaný čtyřválec s elektromotory. Celkový výkon je 441 kilowattů, maximální rychlost 300 km/h a zrychlení z nuly na sto nezabere ani tři vteřiny. Sériová podoba studie by mohla nahradit stávající plug-in hybridní sportovní vůz BMW i8.
Německá společnost si však také uvědomuje, že čistota plug-in hybridů do velké míry závisí na tom, jak je majitelé používají, tedy jestli je pravidelně dobíjejí. Ostatně společnost Miles Consultancy vydala vloni ve Velké Británii průzkum, že průměrná spotřeba hybridu do zásuvky je 7,2 litru na sto kilometrů, automobilky přitom běžně udávají okolo dvou litrů. Britové si je často kupovali jen kvůli státním dotacím a následně je používali jako klasická auta se spalovacím motorem.
BMW chce řidiče plug-in hybridů k ekologické jízdě motivovat dvěma způsoby. Tím prvním je to, že od příštího roku její plug-in hybridy na základě informací z navigace vypnou spalovací motor v definovaných centrech měst. Stane se tak naprosto automaticky, řidič nebude muset přepínat na žádný čistě elektrický režim. Elektromotor přitom v centru města neprodukuje žádné škodlivé emise a je účinnější než klasický benzin nebo diesel. Podle automobilky se rovněž jedná o přípravu na budoucnost, města mohou ve svých středech zavést speciální zóny, kde se nebudou smět pohybovat auta na spalovací motor.
Druhé opatření pak připomíná věrnostní programy maloobchodních řetězců. BMW příští rok do aut přinese aplikaci označenou BMW Points. Ta bude kontrolovat, kolik kilometrů řidič ujel čistě na elektřinu a jak pravidelně nabíjí trakční baterii ze sítě. Pokud se bude chovat uvědoměle, bude odměněn speciálními body, které bude moci dále použít. Třeba k placení za dobíjení na veřejných nabíječkách, později třeba i za parkování a sdílení aut.
Automobilka funkce zkoušela v centru nizozemského Rotterdamu, pozitivní motivace u 50 dobrovolníků, kteří jezdili s plug-in hybridními "bavoráky", postupně zvedala množství cest čistě na elektřinu. Postupně tak byli schopni absolvovat 90 procent všech jízd v centru města, které se pro potřeby výzkumu stalo pilotní nízkoemisní zónou, čistě na elektřinu.
