O Trinity, česky Nejsvětější trojici, se před nedávnem rozepsal na profesionální síti LinkedIn šéf značky VW Ralf Brandstätter. V její sériové podobě přivede na trh první model postavený na inovativní čistě elektrické modulární technické platformě s plochou podlahou. Konkurenci má přitom "nastavit měřítka v oblasti dojezdu, rychlosti nabíjení a především digitalizace".
U nové technické platformy, která by se následně měla stát nástupkyní současné MEB, již využívá například VW ID.3 nebo Škoda Enyaq, ale nezůstane. Auto by mělo rovněž "demokratizovat" autonomní řízení.
Díky koncernovým synergiím by vůz měl nabídnout finančně dostupnou neuronovou síť schopnou učení. S ohledem na legislativu bude auto nabízet schopnosti autonomní jízdy minimálně na úrovni dva (tedy schopnost řízení pod dohledem řidiče připraveného neustále zasáhnout), technicky ale bude připravené na úroveň čtyři, při níž by se mělo za určitých podmínek, například v určité oblasti, řídit zcela samo.
Třetí inovací projektu má být zcela nový přístup k výrobě aut. Z továrny ve Wolfsburgu se má stát skutečná vlajková loď mezi koncernovými závody s plně propojeným výrobním procesem. "Ukážeme všem, že inovativní elektrické vozy nezvládnou hospodárně a vysoce efektivně vyrábět jen nedaleko Berlína ale i na břehu Středoněmeckého kanálu," píchnul si na síti Brandstätter do budované továrny Tesly.
Projekt Trinity do velké míry kopíruje podobně laděný Artemis, v jehož rámci mají vzniknout vlajkové lodi luxusních značek Audi, Bentley a Porsche. I zde se má jednat o technicky vyspělé elektromobily schopné vysoké úrovně automatizované jízdy. Artemis je v koncernové hierarchii samostatnou jednotkou, kterou vede bývalý úspěšný závodní inženýr Alex Hitzinger. Jeho úkolem je rychlý vývoj bez zbytečné byrokratické zátěže.
Prvním hmatatelným výsledkem Artemisu by mělo být Audi interně zvané Landjet, v pořadí desátý elektromobil značky a také luxusní limuzína se třemi řadami sedadel. Německá značka by ho měla představit snad již letos na podzim na plánovaném autosalonu IAA v bavorském Mnichově. Na trhu by se pak vůz měl objevit v roce 2024. O rok později ho má doplnit Porsche zatím s kódovým označením K1 a následně luxusní SUV od britského Bentley.
Souběh projektů Artemis a Trinity pochopitelně začal vyvolávat otázky o tom, jak se Audi odliší od Volkswagenu. VW se v minulosti podobně pokoušelo vlézt s modelem Phaeton do zelí Audi A8 a velký sedan zařazený v hierarchii značky nad Passat skončil neúspěšně. V posledních letech výroby jeho existenci zachraňoval jen úspěch na čínském trhu.
Do otázky možné kanibalizace obou elektromobilů vnesl více světla opět Ralf Brandstätter, tentokrát však v rozhovoru pro německý Welt am Sonntag. Podle něj by se v případě Trinity mělo jednat o dynamicky tvarované auto s délkou o něco málo přesahující čtyři metry. Sériová podoba vozu tedy nebude nikterak velká, malý sedan by velikostně měl zapadnout mezi Škodu Fabia (necelé čtyři metry) a Volkswagen Golf (4,28 metru).
Technicky pak bude Artemis a Trinity spojovat jakási skupinová páteř, tedy sestava základních technických komponent. Použité platformy ale budou jiné, Audi by mělo vycházet z technického základu PPE pro luxusní elektromobily, Volkswagen využije zmíněného nástupce stavebnice MEB.
Kompaktní velikost Trinity na každý pád umožní VW srazit cenu. Podle Brandstättera totiž auto má být dostupné současným zákazníkům VW. V rozhovoru pro Welt am Sonntag proto hovoří o možné základní ceně 35 000 eur, tedy lehce přes 900 000 korun. Technicky pokročilé Trinity by tak bylo levnější než současný Volkswagen ID.3.
Ještě níže by pak měla startovat nejdostupnější auta na platformě MEB. Jejich uvedení podle Brandstättera firma posunula z roku 2027 na rok 2025. Cenově by se měly pohybovat mezi dvaceti a 25 tisíci eury, tedy 520 až 650 tisíci korunami. Takový levnější Volkswagen by prý měl prodejní potenciál okolo 500 000 kusů.
