Elektro Fabia dorazí po roce 2025. Mohla by stát do půl milionu a být z Bratislavy

Martin Přibyl Martin Přibyl
29. 10. 2020 13:22
Ve Volkswagenu se pracuje na menší a dostupnější alternativě k elektromobilu ID.3. Měla by se stát nástupcem elektrického up! a Citigo, velikostně ale podle všeho bude spíše odpovídat Polu nebo Fabii. Cena? Snad do dvaceti tisíc eur, tedy půl milionu korun.
VW ID.3, ilustrační foto.
VW ID.3, ilustrační foto. | Foto: Volkswagen

Vloni na podzim řekl šéf koncernu VW Herbert Diess, že jeho firma vidí osobní mobilitu jako nezpochybnitelné občanské právo, a právě proto pracuje na skutečně dostupném elektroautě. Oborovému magazínu Automobilwoche pak šéfstratég Michael Jost takový model přiblížil. Měl by mít dojezd okolo 250 kilometrů a cenu do dvaceti tisíc eur, tedy asi půl milionu korun.

Podle posledních informací by se malé elektroauto mělo dostat na trh až za pět let, v roce 2025. Kromě Volkswagenu budou v nabídce i sesterské modely Škody a Seatu, v případě VW by dokonce měly vzniknout typy dva: hatchback a malý crossover. Firma má zaregistrovaná označení ID.1 až ID.9 a přidat k nim může ještě písmeno X.

Podle německého magazínu auto motor und sport ale zatím není jasné, jestli bude X znamenat pohon všech kol, nebo odvozený crossover, který by mohl koncernu přinést vyšší prodejní marže a zaujmout především na jihoevropských trzích, kde zákazníci malá auta požadují. Vstupní elektromobily v podání VW by se tak mohly jmenovat třeba ID.1 a ID.2.

Nejmenší elektromobil měl pro koncern původně vyvinout Seat, nakonec si ale projekt vzal na starosti zpět samotný VW. Důvodem mohou být komplikace technického rázu. V případě nejmenších elektroaut už koncern nemůže a pravděpodobně ani nechce použít stejnou platformu jako v případě současného e-up! nebo Citigo-e iV.

Jejich technický základ je nákladně upravenou platformou PQ12 pro vozy se spalovacím motorem. Kromě toho, že elektromobily na ní postavené jsou výrobně drahé, po roce 2023 by podle auto motor und sport neprošly zpřísněnými nařízeními na pasivní bezpečnost.

Značka tedy bude muset upravit platformu MEB z ID.3. To ale také není jen tak, nový technický základ byl dlouhou dobu považovaný za příliš drahý pro malá auta. A je tu ještě jeden problém, ač je MEB považováno za univerzální stavebnici, směrem dolů není tak škálovatelné, jak by se mohlo zdát.

Rozvor aut se v jeho případě nedá libovolně měnit, vývojáři jsou omezení pevnou velikostí klece na baterie. Oproti ID.3 tak podle auto motor und sport jde rozvor zkrátit o pouhých sedm centimetrů na 2,7 metru. Přední a zadní převisy také nejdou výrazně zmenšit - to s ohledem na crash testy a pasivní bezpečnost. Vstupní elektromobil od VW se tak na délku nedostane pod čtyři metry. Místo nástupce elektrického up! by se tedy velikostně mělo jednat o elektroalternativu VW Polo nebo Škody Fabia.

Pochopitelně je nutné ještě vyřešit otázku ceny, a tedy zejména ceny baterií. VW předně použije menší akumulátor s kapacitou cca 38 kWh, v druhé řadě pak nasadí nový typ baterií - železofosfátové a bez použití kobaltu.

Takové akumulátory již používá v Číně v Modelu 3 americká Tesla a podle všeho se jí díky nim podařilo snížit cenu vozu o osm procent. Použití těchto baterek v nejmenším elektromobilu již Herbert Diess potvrdil na kariérní síti Linked In. Podle něj je jejich výhodou navzdory vyšší hmotnosti i dlouhá životnost. Články by měly zvládnout dva miliony kilometrů nebo 16 let, a ještě mít k dispozici 80 procent původní kapacity.

Další výhodou železofosfátových článků je podle auto motor und sport i to, že jsou více odolné proti požáru, neměly by chytnout ani při proražení.

Klíčem ke snížení ceny malých elektroaut by mělo být i to, že se nebudou vyrábět v Německu. Místo toho by podle zprávy Handelsblattu z loňského května měla vznikat v Bratislavě, kde nahradí elektrické verze modelů VW up!, Škoda Citigo a Seat Mii.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy