Redaktoři ruského internetového portálu Autonews se vydávali za zájemce o omlazenou Ladu Vesta. Obcházeli značkové moskevské autosalony a nestačili se divit - nejenže jim dealeři nebyli schopni nabídnout lepší než oficiální cenu, přímo naopak. Nabídky byly, ve srovnání s oficiálním ceníkem, o několik stovek tisíc rublů vyšší.
"V jednom z autosalonů v hlavním městě stanovili prodejci minimální cenu, za kterou lze auto koupit, na přibližně 1,7 milionu rublů, ačkoliv doporučená cena je 1,24 milionu rublů," píše se v článku. Obchodníci to omlouvali nedostatkem vozů na trhu a vylepšeními, které dealer do auta investoval ze svého: zvukovou izolací, imobilizérem a protikorozní ochranou.
V další z navštívených prodejen však situace nebyla o nic lepší. Zde chtěli za Vestu s jednoduchou výbavou 2 115 850 rublů, ačkoliv maximální cena za vrcholnou verzi by neměla překročit 1,72 milionu rublů.
Na zjištění redaktorů nebývale rychle zareagoval výrobce AvtoVAZ. V otevřeném dopise zveřejněném na stránkách automobilky oznámil, že "počínaje 10. červnem bude společnostem, které vlastní tato dealerství, pozastavena dodávka nových vozů Lada Vesta".
Prezident automobilky Maxim Sokolov si na jiném místě postěžoval, že zatímco AutoVAZ, který je pod "bezprecedentním sankčním tlakem", se snaží udržet výrobu za každou cenu a často "na koleně", někteří prodejci zneužívají vysoký zájem zákazníků. "To je nepřijatelné," píše Sokolov.
Čínské vystřízlivění?
Zvýšený zájem o Lady je o to pozoruhodnější, že ještě loni byly ruské noviny plné optimistických článků, jak čínská auta bezbolestně nahradí automobilové značky z "nepřátelských zemí", které se po agresi na Ukrajině ze země stáhly. Na adresu nového Moskviče 3 dokonce magazín Za rulem (Za volantem) uvedl, že nevidí důvod, proč by měl mít v blízké budoucnosti horší renomé než Renault Kaptur, který se v moskevské továrně vyráběl před ním.
Agentura Reuters zase v březnu citovala bývalého ruského prezidenta Dimitrije Medveděva, který po projížďce jedním z čínských aut prohlásil, že "nebylo horší než Mercedes".
Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že spojení čínských aut a ruského trhu funguje nad očekávání, podle odhadů by letos mohla auta z říše středu mít dokonce až 60procentní tržní podíl. Tak idylické ale vztahy zřejmě nebudou. Už loni v prosinci při představení Moskviče 3 se v některých médiích objevily stížnosti na kvalitu použitých materiálů i auta samotného, v nedávném testu portálu Avto.ru si zase redaktoři stěžují na ne úplně příjemnou vůni v interiéru, který auto "přibližuje jeho předchůdcům". Lepší by mohly podle něj být i jízdní vlastnosti nebo komfort.
Čínským autům nepřišli na chuť ani všichni zákazníci. Reuters cituje například osmadvacetiletého Štěpána. "V roce 2022 se mi povedlo koupit Škodu. A pokud chcete můj názor, rozdíl oproti čínským autům je obrovský," říká. V čínských autech prý něco najezdil v rámci carsharingu - ostatně asijské automobilky byly v Rusku řadu let, s odlivem západních výrobců se jejich přítomnost jen posílila - a mezi hlavní neduhy prý patří kvalita jízdy.
Naopak 74letý Alexander až takovou nedůvěru k čínským autům nemá, dává ale přednost těm s prověřenou evropskou technikou. "Věřím, že v budoucnu se spolehlivost zlepší. Například vím, že Geely Tugella má motor Volvo. Tím u mě zabodovalo," uvedl.
Bude jich přibývat
Ruští zákazníci si každopádně na čínská auta budou muset zvyknout - ať už v původním kabátě, anebo pod některou z domácích značek. Je totiž jasné, že aut z říše středu bude přibývat. Kromě Moskviče, který vedle SUV 3 a jeho elektrické verze nabízí i sedan 6, dostanou čínský základ třeba chystané středně velké Lady. První SUV X-Cross 5 už před časem uniklo na veřejnost, jeho výroba oficiálně začne v bývalé továrně v Petrohradu právě dnes. Nejde navíc o poslední čínské auto prodávané pod ruskou značkou, jen Lada má do konce roku přijít s dalším typem.
"Ve větším měřítku nemají čínské modely momentálně konkurenci. Na rozdíl od paralelních dovozů mají záruku, což je pro zákazníky důležité. Až do chvíle, než se k čínským autům objeví alternativa, zájem jenom poroste," řekl deníku Kommersant Aleksandr Rulevskij, který je prezidentem Asociace čeljabinských automobilových prodejců. Záruku jako jednu z výhod ostatně zmiňuje i test Moskviče 3 na webu Avto.ru.
Jako problém čínských aut se nicméně kromě nedůvěry zákazníků ukazuje i jejich cena, která se i u těch nejlevnějších modelů pohybuje kolem 1,5 až 2 milionů rublů. "Kdokoliv hledal za poslední rok nové auto v ceně kolem milionu rublů, ví, že se nabídka zúžila na pár domácích modelů. Je to jeden z důvodů, proč má Lada Granta několik měsíců rekordní prodeje a je jasnou tržní jedničkou. V Číně sice také vyrábějí levná auta, dokonce i s elektrickým motorem, jako například Wuling. K nám je ale nedovážejí," zamýšlí se ve svém komentáři pro Kommersant Dmitrij Gronskij.
Jako jedno z řešení vidí dovoz indických aut Tata či Mahindra, která by mohla plnit roli základních levných modelů na trhu. V tomto kontextu dodejme také, že na ruské zákazníky si brousí zuby i automobilky z Íránu. Oficiální zahájení dovozu modelů Saipa a Iran Khodro se však podle posledních zpráv kvůli problémům s dodávkami odsouvá. Značkám dost možná zkrátka chybí auta. Stále tak zájemcům o levné auto zůstává především Lada.
