Parametry jeho motoru pravda žádného vyznavače rychlých kol na zadek neposadí. Přeplňovaná jednačtyřka o výkonu 103 kilowattů a se 230 newtonmetry točivého momentu je naprosto běžnou pohonnou jednotkou o třídu výše, nic zajímavého. Však se také montuje i do SUV Vitara.
Jenže Swift je skutečná muší váha, motorizovaná krabička od sirek. S řidičem váží jen něco málo přes tunu, přesně 1045 kilo. A věřte, že v takovém případě vám 103 kilowattů stačí, točivý moment je dostupný na vyžádání prakticky vždy, kdy se dotknete plynového pedálu. Čtyřválec jde snaživě do otáček a elánu má na rozdávání. Zvuk je přirozený, nevyumělkovaný výfukem.
Předjíždění je s ním hračka, na výjezdu ze zatáčky vám naladění motoru odpustí špatné řazení, protože vás z oblouku vytáhne i v relativně nízkých otáčkách.
Díky nízké hmotnosti se motor navzdory přímému vstřikování dokonce obejde bez filtru pevných částic - to kdybyste se báli o komplikovanou techniku navíc. Muší váha pak přidává ještě trumf nízké spotřeby, i když jsme se bavili na okreskách a drželi jednačtyřku pod krkem, nakonec jsme po týdnu auto vraceli s tím, že na displeji palubního počítače svítilo sedm litrů.
Motor a jeho sladění s přesnou šestistupňovou převodovkou dokumentují to, o co se Suzuki v případě nového Swiftu Sport snažili - vylepšit každodenní použitelnost auta. Předchozí generace měly pod kapotou atmosférickou jednašestku, kterou jste museli ždímat v otáčkách, abyste mohli jet svižně.
To samé platí i o podvozku. Sportovní Swift trochu vyměknul. Na malé auto se díky tomu s překvapivou nonšalancí přenáší i na velkých 17" kolech přes městské hrboly, v zatáčkách se ale o něco více naklání. Neznamená to ale, že by znejistěl. Budeme se opakovat, ale i v tomto případě pomáhá nízká hmotnost. S autem se nebudete prát, působí lehce, má výborně potlačenou nedotáčivost.
Oproti předchozím ostrým swiftům však nový přišel o část komunikativnosti, bezprostřednosti, působí dospělejším dojmem. Ocenit musím rozhodně to, jak si v zatáčkách poradí i s rozbitým asfaltem, a navzdory jednoduché zadní nápravě nemá přehnané sklony k uskakování.
Perfektní malé auto pro každou příležitost se ale ze Swiftu také nestalo. Na dálnici je v jinak přesném a citlivém řízení znát, jak se přední náprava zvedá a začíná se objevovat jalová nejistota okolo středové polohy, v níž auto nikterak nereaguje na povely volantem.
A stejně jako to není auto na dálnice, není to ani auto pro každou lidskou konfekční velikost. Během testu jsme bojovali s omezenou možností podélného nastavení volantu. Kvůli tomu, aby bylo uvnitř malého Swiftu dost místa (skutečně je překvapivě prostorný) se sedí poměrně vysoko, abychom pořádně dosáhli na horní část věnce, museli jsme se přitáhnout víc, než by bylo milé.
Na výběr tak je mezi dvěma extrémy: buď budete správně držet volant a šlapat na pedály seshora bez citu, nebo budete ovládat trojici pedálů správně nohama a volant držet tak, že na něj dosáhnete jen tak, jak se to nemá - s nataženýma rukama.
Suzuki Swift Sport
Motor: benzin 4válec, 1373 cm3
Výkon: 103 kW při 5500 ot./min
Točivý moment: 230 Nm při 2500 ot./min
Nejvyšší rychlost: 210 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,1 s
Kombinovaná spotřeba: 5,6 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 265 l
Cena: 479 900 Kč
Nesedla nám ani anatomicky tvarovaná sedadla - sedák je poměrně úzký, opěradlo poměrně měkké, takže se v něm po delší době začnete zbytečně hrbit. Se Swiftem je to jako s oblečením, aby vám vyhovoval, musí vám padnout.
Pokud se tak ale stane, dostanete za rozumné peníze příjemné rychlé autíčko na každodenní použití, jehož koupě nebudete litovat. Swift Sport se dá sehnat do půl milionu, v jediné a naprosto plné výbavě vyjde na 479 000 korun. Konkurenční Opel Corsa GSi se 110kW jednačtyřkou je sice o šedesát tisíc levnější, ale připlácet u něj budete třeba za klimatizaci nebo lepší bi-xenonové světlomety.
Cenu Swiftu bychom si však dokázali představit ještě o něco nižší. Některé prvky výbavy bychom totiž s klidem oželeli. Opravdu jsou v tomhle autě zapotřebí hysterické asistenční systémy, kdy nouzové brzdění začne nervózně pípat při každém ostřejším dojetí do kolony?
Nebo taková navigace. Do cíle vás sice dovede relativně slušně, ale její grafika vypadá, jako kdyby byla z devadesátých let, dotykové prvky na displeji jsou až příliš malé, jeho odezva není nejrychlejší. Naštěstí nechybí podpora systému Android Auto a Apple CarPlay, s nimiž po připojení mobilního telefonu palubní systému Swiftu skutečně zamíří do 21. století.
Předpokládané roli druhého auta v rodině by dost možná levnější verze s osekanou výbavou prospěla. U ní bychom ostatně dokázali spíše přenést přes srdce palubní desku z nevzhledných a laciných tvrdých plastů.
Nabídka Suzuki je však postavena podle hesla "Ber, nebo nech být." Důvody proč vzít ale nakonec převáží ty proč ne.
