Všichni si pamatujeme situace z hor nebo hlubších mrazů. Auto nastartuje, ale sotva po kilometru jízdy zhasne a znova už nastartovat nejde. Musí na odtahovce do tepla, aby povolila ztuhlá nafta.
Co se stalo? Při nízkých teplotách se v naftě začne srážet parafín a tvoří malé krystalky. Když nastartujete, nafta proudí do motoru přes filtr, který zachytává drobné nečistoty. Motor vydrží chvíli běžet, ale krystalky postupně pokrývají stále větší část povrchu filtru, až ho nakonec ucpou. Nafta neproteče a motor zhasne.
Zimní nafta obsahuje parafínu méně než letní, ale zcela prostá parafínu není. Srážení začíná při -8° C, proto se do zimní nafty dále přidávají tak zvané depresanty, které brání slučování krystalků. Do filtru tedy doputují po jednom a zanášejí ho menší plochou. Palivo vydrží proudit dost dlouho na to, aby se motor a s ním i filtr prohřál. Po chvíli jízdy už se parafín, který zkrystalizoval v nádrži, ve filtru znovu rozpustí.
Podle platných norem by to takhle mělo fungovat i při dvacetistupňových mrazech. Potíž je v tom, že norma zároveň stanovuje podobu filtru, na němž se to zkouší. A protože předpis je starý a filtry v té době nebyly tak jemné, projde jím i nafta, která vaše moderní auto ucpe. Nemusí se vám to líbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak všechno.
I nafta od značkových pump tedy může zradit, jakmile teploměr sleze pod deset nebo dvanáct stupňů. Účinnou obranou je dobře zvolená individuální aditivace. Ta obsahuje depresantů víc a průchodnost filtru udrží až o osm stupňů níž.
Když uhodí obzvlášť kruté mrazy, slušnější palivářské firmy dodávají aspoň na horách a u hlavních tahů arktickou naftu s filtrovatelností do -32 °C. Pro ni ale musejí už na začátku výroby sáhnout do vyšších ropných frakcí, což vyjde velmi draho. Norma to navíc nevyžaduje, takže to dělají spíš pro vlastní dobrou pověst.
K protečení nafty ovšem musíme mít v dobrém stavu i filtr. Mění se zpravidla po dvou letech, během nichž se zaplňuje drobnými nečistotami a také vlhkostí ze vzduchu, která se v nádrži vysrážela při změnách počasí.
A jsme u toho, proč špatně opečovávaný diesel může zůstat stát, už když Jarek Nohavica zpívá "tři centimetry sněhu a u Muzea čtyři". V dlouho nevyměněném filtru se nahromadí tolik vlhkosti, že k ucpání nejsou potřeba krystalky vysráženého parafínu. Stačí krystalky ledu.
Než tedy vyrazíte na hory ve starším autě, které dlouho nevidělo opraváře, zpytujte svědomí. Kvalitní filtry stojí kolem šesti stovek a upřímná lítost k nastartování nestačí.
Obzvlášť opatrné zacházení je pak nutné u aut, která od poloviny listopadu netankovala. Letní nafta totiž filtr ucpe zcela spolehlivě, a tak by při nízkých teplotách neměla raději ani startovat. K odčerpání starého paliva je potřeba dojet na laně nebo na odtahovce.
