Hitler si vysnil megalomanskou dálnici přes Česko. Její zbytky můžete vidět dodnes

Dan Poláček Jan Matoušek Dan Poláček, Jan Matoušek
11. 4. 2024 5:13
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Rypadlo značky Menck & Hambrock, typ MC, firmy Hermann Milke na stavbě "Hitlerovy dálnice". Cca 40. léta
Rypadlo značky Menck & Hambrock, typ MC, firmy Hermann Milke na stavbě "Hitlerovy dálnice". Cca 40. léta | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto z knihy Tomáše Jandy a Václava Lídla „Německá průchozí dálnice – 1. Díl – Severní úsek“, kterou v roce 2008 vydalo Ředitelství silnic a dálnic ČR. / Se souhlasem k užití

Ačkoliv výstavba samotná začala až v dubnu 1939, už od začátku roku stavební firmy, které byly stavbou pověřeny, na některých úsecích stavěly potřebnou infrastrukturu a zázemí. Mimochodem sídlem RAG a centrem plánování celé stavby se v Česku stala Moravská Třebová.

Vizualizace dálnice v místě protektorátní hranice nedaleko Německa. Cca 40 léta.
Vizualizace dálnice v místě protektorátní hranice nedaleko Německa. Cca 40 léta. | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto z knihy Tomáše Jandy a Václava Lídla „Německá průchozí dálnice – 1. Díl – Severní úsek“, kterou v roce 2008 vydalo Ředitelství silnic a dálnic ČR. / Se souhlasem k užití

Stavět se mělo podle tehdejší normy platné pro německé dálnice, což znamenalo mimo jiné konstrukční maximální povolenou rychlost až 160 km/h (prvním evropským použitím přechodnice u směrových oblouků dálnice mělo být umožněno dodržení rychlosti i ve složitých úsecích třeba v okolí Lanškrouna) nebo maximální dovolené stoupání 5 procent.

 

Právě se děje

Další zprávy