nacismus

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK

Německý soud v procesu s nacistickým dozorcem snížil kvalifikaci

Německý soud v procesu s třiadevadesátiletým Brunem Deyem, který byl jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS obžalován z podílu na smrti 5230 lidí, zejména Židů, snížil kvalifikaci z napomáhání k vraždám na zabití. Požádala o to prokuratura, která se obávala, že by s přísnějším hodnocením Deyeho činů nebylo možné dovést případ do konce, napsala dnes agentura DPA.

Mluvčí soudu uvedl, že obvinění z napomáhání k vraždám ale výslovně vyloučeno nebylo, nadále ho mohou vznést ti, kteří se k žalobě připojili, což jsou přeživší a jejich rodiny. Mluvčí dodal, že by si to tito lidé měli důkladně promyslet, protože prokázání tohoto činu je po 75 letech obtížné.

Zdroj: ČTK
Pokračovat