Vodník Ferdinanda Porscheho

Trippel ale nebyl jediným, kdo v Německu za druhé světové války pracoval na obojživelném automobilu. Dalším byl třeba Ferdinand Porsche. Jeho konečný výtvor se jmenoval Schwimmwagen, jinak byl známý jako typ 166 nebo pod přezdívkou vodník. Typ 166 vznikl jako lehčí a menší variace na typ 128 (ten původně v zakázce pro armádu porazil SG-6), který Porsche vyvíjel na začátku války, ale který se ve frontových podmínkách moc neosvědčil. To menší obojživelník ano. Jeho vývoj odstartoval na počátku roku 1941 a už o rok později vznikla první série 125 kusů.

K plavbě pomáhal lodní šroub vzadu, zatímco po souši - poháněná byla samozřejmě všechna kola - se obojživelník s plochým čtyřválcem pohyboval rychlostí 80 km/h, po vodní hladině to bylo 10 km/h. Při plavbě ale neuměl couvat. Na druhou stranu byl robustní, mohl plynule měnit souš za vodní hladinu a opravit ho nebyl ani ve válečných podmínkách až takový problém. Po hladině se mohl pohybovat i pomocí pádel, kterými každý vyrobený kus, stejně jako místem pro kulomet, disponoval.

Vzniklo přes 14 tisíc kusů, všechny během války, do dnešních dnů se jich ale dochoval jen zlomek a patří k cenným sběratelským exemplářům.