Do koncernu FCA dnes vedle tradičních italských značek Fiat, Alfa Romeo, Ferrari, Maserati, Abarth a Lancia patří také americké značky Dodge, Chrysler, Jeep a RAM. Dlouhá léta to vypadalo, že se zaměřil jen na svoji americkou větev. V Evropě zvolna nechal dožít modely Bravo i Sedici, doprodává letitý městský hatchback Punto a své prodeje založil na minivozech Panda a 500 (včetně variant 500L a 500 Living ve stylu MPV nebo 500X ve stylu malého SUV).
Ještě více strádala na úbytě značka Alfa Romeo. Ta nyní kromě puristického sportovního vozu 4C nabízí již jen malé Mito a Giuliettu, která spadá do kategorie nižší střední třída. V nabídce jí chybí zejména reprezentativnější sedan, případně kombi.
Příští rok má ale přinést zásadní proměnu směrem k tradičněji pojatým automobilům. "Rok 2016 bude ve znamení modelové ofenzívy Fiat a návratu značky Alfa Romeo," potvrzuje mluvčí tuzemského zastoupení FCA Janka Konečná. V jejím případě se hlavní aktivity odehrají kolem nového modelu Giulia. Následně má přijít na řadu "terénněji" zaměřený vůz a do roku 2018 dalších šest nových aut. Jedině o budoucnosti Lancie zatím rozhodnuto není. "V tuto chvíli k ní není k dispozici žádné oficiální stanovisko," říká Konečná.
První přijede na trh v březnu příštího roku sedan Fiat Tipo. "Ve startovací verzi přijde na 281 300 korun včetně klimatizace a rádia s USB+AUX. Skvěle vybavená zahajovací edice Opening Edition pak startuje na 329 000 korunách," uvádí Konečná. Výbava obsahuje mimo jiné kůží potažený volant s ovládáním rádia, mlhovky, zadní parkovací senzory, elektricky vyhřívaná zpětná zrcátka a řadu designových ozdobných prvků. Brzy po sedanu přijdou na trh také varianty kombi a hatchback. Další novinkou bude sportovní kabriolet Fiat 124, který je po technické stránce sourozencem známé Mazdy MX-5.
První kilometry s Fiatem Tipo
S Fiatem Tipo už mohl redaktor online deníku Aktuálně.cz absolvovat několik desítek testovacích kilometrů v okolí italského Turína.
Podle prvních dojmů je Fiat Tipo "kus" auta. Na délku měří 4,54 metru a jeho linie mají šanci zaujmout. Ostatně, design byla vždy silná stránka italských tvůrců aut. Z jednotlivých detailů je nápaditý například růžek předních světlometů zapuštěný do masky chladiče, upoutají také podélné prolisy na střeše a přední kapotě.
Tvar zadních světlometů může být někomu povědomý například ze sedanů Volva, jisté společné znaky by se daly najít i s některými mercedesy. Zjednodušeně se jejich tvar dá popsat jako otazník.
Pod víkem kufru je podle výrobce prostor na 520 litrů zavazadel, což z konkurentů (mezi které má patřit například Renault Fluence nebo francouzské duo Peugeot 301 a Citröen C-Elysée) překonává pouze Škoda Rapid.
V interiéru je patrné, že se auto nesnaží konkurovat prémiovým limuzínám, což je vidět například na kvalitě plastů na obložení dveří.
Je jasné, že se konstruktéři zaměřili na samou podstatu vozu. Přístrojový štít je jednoduchý a funkční, výdechy klimatizace jsou až pod displejem multimediálního systému. To pak v praxi znamená, že řidič, který se na něj potřebuje podívat, nemusí tolik odklánět svůj pohled od provozu před sebou jako v mnoha jiných autech.
S výjimkou sady airbagů a povinných bezpečnostních systémů, jako je elektronická stabilizace a kontrola tlaku v pneumatikách, nejsou ve voze žádné elektronické vychytávky, tedy různé systémy pro sledování únavy řidiče, varování před opuštěním jízdního pruhu a podobně. V případě karosářských verzí hatchback a kombi, které Fiat představí na autosalonu v Ženevě a začne je nabízet ještě v průběhu roku 2016, ovšem už budou moci být součástí výbavy.
Auto je zaměřeno v první řadě na komfort. Tomu nahrává i poměrně velkorysý prostor. Fiat sám udává, že v první řadě sedadel mohou bez potíží cestovat jedinci vysocí 188 centimetrů a za nimi lidé s tělesnou výškou do 180 centimetrů. Redaktor, který měří 186 centimetrů, si to osobně ověřil. Při nastavení přední sedačky do ideální řidičské pozice zbyl vzadu pro stejně vysokého jedince ještě dostatek místa na kolena, hlava se však už těsně dotýkala obložení střechy.
Auto se bude nabízet se čtveřicí motorů. Benzinové čtyřválce 1,4 a 1,6 jsou oba bez turbodmychadla. Dieselové 1,3 a 1,6 toto zařízení samozřejmě mají. S nejsilnější, a tudíž nejdražší verzí vznětového motoru jsme při prezentaci ujeli přibližně 40 kilometrů. Zvukový projev motoru je velmi dobře utlumený. Spotřeba při klidné jízdě po italském venkově činila přibližně 5,2 litru. Ve velkoměstském provozu v Turíně pak vystoupala na osm litrů. Jízdu po dálnici jsme tentokrát vyzkoušet nemohli.
Velmi příjemné bylo v testovaném voze řazení manuální šestistupňové převodovky. Nevydává žádné nepatřičné zvuky, páka se ve svých drahách pohybuje s přirozeným lehkým odporem a přesně.
Naladění podvozku je kompromisní. Mělo by vyhovět jak starostlivým otcům vozícím manželku a děti na víkend, ale současně by vůz neměl nechat na holičkách ani řidiče, který spěchá na důležitou schůzku. Minimálně to platilo o testovaném kusu, který byl obut do pneumatik 225/45/R17.
Další podrobné informace o tomto voze i srovnání s konkurenty naleznete zde.
