reklama
 
 

Tři měsíce testování Dacie Duster: Dá se zvyknout na její drobné slabiny?

3. 1. 2019 6:02
Tři měsíce jsme testovali Dacii Duster, nejoblíbenější model rumunské automobilky v Česku. Na začátku měla na tachometru údaj 412 km, poté co jsme s ní vyrazili jak do jižních Čech, na samý sever republiky, do Karlovarského kraje, Zlína a nakonec i na Slovensko, se Duster vrátil s najetými 6214 km. Není to auto bez chyb, ale na všechny se dá snadno zvyknout.

Duster je tím typem auta, které umí automobilové fanoušky rozdělit na dva radikální tábory. Ti, kteří mají rumunské SUV v oblibě, na něj nedají dopustit a vyzdvihují užitnou hodnotu, atraktivnější pořizovací cenu oproti konkurenci, nízké provozní náklady a univerzálnost vozu.

Naproti tomu se pak najdou kritici, kteří poukazují na jednoduchou konstrukci nebo průměrné zpracování kabiny, příliš levné materiály v interiéru, malý kufr u čtyřkolky a nedostatečnou prostornost ve druhé řadě sedadel. (Podrobný přehled o Dusteru včetně motorizací, výbav a cen najdete tady.)

Prodejní bestseller
Jak ale vykazují prodejní statistiky, převažuje první skupina. Duster je nejprodávanější Dacií nejen v Česku, ale i v celé Evropě. Za jedenáct měsíců loňského roku se na českém trhu prodalo 4885 aut a mezi SUV je třetí za Škodou Karoq a Kodiaq. Jde navíc o vůz, který si v hojné míře kupují nikoli firmy, ale soukromí zákazníci. Na nový vůz se čeká několik měsíců. Úspěch firmy jsme podrobně popsali zde.

Mnohé slabiny vyřešil příchod nové generace, která se v Česku začala prodávat začátkem loňského roku. Jeden z testů Dusteru najdete pod tímto odkazem. Měli jsme i unikátní příležitost vést rozhovor s mongolským designérem, který studoval v Československu.

V létě loňského roku jsme dostali příležitost otestovat Duster na delší čas, aby bylo možné důkladněji vyzkoušet, jaký je. Dělal nám společnost tři měsíce, a zatímco na samém začátku měl najeto jen 412 kilometrů, vracel se s více než šesti tisíci.

Srovnali jsme ho s první generací, abychom zjistili, jak moc se zlepšil. Kdo jezdil s prvním Dusterem, čestně by přiznal, že to rozhodně není tiché auto. Dacie si zakládají na tom, že jsou levné, a tak se v případě Dusteru hodně šetřilo na odhlučnění.

Kultivovanější než dřív
V kabině totiž bývalo slyšet všechno: motor, hluk od kol a podvozku i svist okolo karoserie. Nedostatek tlumicích materiálů také znamenal, že se v autě neabsorbovaly ani rezonance. A právě v tom se Duster dost změnil.

Přidaly se tlumicí vrstvy, a i když to rozhodně není na medaili a na dálnici je hlučnost Dusteru pořád patrná, je to lepší než dřív. I tak ale přesun po dálnici z Prahy do Vysokých Tater není tichý výlet.

Také byste měli vědět, že Duster není uvnitř extrémně prostorný. Webová stránka Vybermiauto.cz podrobně měří nové vozy na trhu, například konkurenční Mitsubishi ASX je širší jak na předních, tak i na zadních sedadlech. Zdaleka nejhůř je na tom Duster v podélné prostornosti, v tomto ohledu patří k nejhorším ve své třídě. Nejpohodlnější je sedět za osobami drobnějších postav.

Drobné nedostatky
Dacie občas překvapují ledabylým přístupem k ergonomii. Nejinak tomu bylo v případě Dusteru, a i když mnoho detailů přece jen doznalo změny, pořád tu najdete detaily, které prvního uživatele překvapí. Tlačítko ovládání tempomatu je pořád na středovém tunelu mezi sedadly hned vedle otočného ovladače, který mají verze s pohonem všech kol.

Tlačítko ovládání vyhřívání sedadel je schované na kraji řidičovy sedačky a má jen funkci zapnuto nebo vypnuto. A výškově nastavitelné pásy chybí zcela. I když jsme dostali na test nejvyšší výbavu Prestige, díky které mají tlačítka klimatizace kovové obroučky, připomínající třeba modely Audi, celkově je na interiéru stále znát, že má jednoduchý základ sestavený z levnějších plastů. I když nyní lépe vypadají než dřív.

Výraznějším plusem jsou ale nová sedadla s tužší výplní a kvalitnějším čalouněním. Šest tisíc kilometrů a tři měsíce sice není mnoho, ale vydrželo i náročnější podmínky a navíc se dobře čistí. Kdo má děti, ocení to.

Objemem kufru neohromí
Mezi slabší stránky vozu se často řadí kufr, který u verze s pohonem 4×4 dosahuje hodnoty 411 litrů. Podlaha je navíc velmi vysoko, a tak kufr na první pohled působí, že se do něj zavazadla pro rodinu na týden v Chorvatsku nevejdou.

Je však poměrně hluboký, a tak se s trochou šikovnosti a zkušenostmi s pravidly hry Tetris dají dělat divy. Kdyby se Dacia navíc inspirovala u Škody a dokázala kufr vylepšit praktickými detaily, jako jsou tak elementární věci jako velké háčky na tašky nebo alespoň lepší systém zavírání víka kufru, než jsou dvě malé prohlubně na prsty, bylo by to ještě lepší.

Jenže právě na extrémní jednoduchosti Dacia vystavěla svůj úspěch. Bohatá nabídka příplatků, moderní technologie a sofistikované asistenční systémy jsou jí cizí. I proto se audio s průměrnou kvalitou grafiky ovládá tak jednoduše, virtuální kokpity nebo složitá elektronika tu nemají své místo.

Po několika týdnech tak řidič zjistí, že ani vše výše zmíněné opravdu není potřeba. Duster je jednoduché auto, které si na nic nehraje. Řídit ho sice není extrémní zábava, ale funguje.

Má extrémně lehké řízení, na které je potřeba si trochu zvyknout. A v případě testované naftové patnáctistovky spojené s pohonem všech kol má také až extrémně krátký první stupeň. V terénu se to hodí, ale při popojíždění v městských kolonách je to někdy trochu otrava, a tak je lepší se rozjíždět citlivě na dvojku. Manuální šestikvalt je poměrně přesný, pedál spojky ale trochu tužší.

Schopnosti v terénu
Duster vyniká svou univerzálností a především jízdními vlastnostmi v trochu horším terénu. Ostatně i proto se stal tak oblíbenou čtyřkolkou v těch oblastech, kde se častěji jezdí po horších cestách. Jezdili jsme s ním na Slovensku ve Vysokých Tatrách a také po polních cestách v několika oblastech českých hor i na Vysočině.

Perfektně zvládá výmoly nebo vyježděné brázdy po traktorech, pomáhají mu i měkčí tlumiče a slušná světlost podvozku. Kdo potřebuje čtyřkolku, protože častěji jezdí v horských oblastech, a navíc takovou, o kterou se v terénu nebude tolik bát, že ji možná někde škrábne, Duster pro něj dává maximální smysl.

Testovali jsme vůz s naftovou patnáctistovkou, avšak ještě ve starší verzi s 80 kW. Na podzim Dacia osadila Duster motorem s vyšším výkonem. Ten jsme sice zatím nezkoušeli, ale soudě dle zkušeností bude víc koní vítaným bonusem. Takto totiž plnému autu v dálničních kopcích brzy docházel dech.  

Spotřebě dálnice nesvědčí
Na dálnici se ostatně Duster zase tak moc nepředvádí ani v jedné z nejdůležitějších disciplín, které nás při dlouhodobém testu zajímaly. Spotřeba je totiž vítaně nízká, pokud s autem jezdíte klidnějším tempem a nejlépe po okreskách v rychlosti 80 km/h.

Na "vině" je totiž kratší zpřevodování, které je ideální pro jízdy v terénu (zmiňovaný krátký první stupeň), ale je také příčinou, proč Duster i na šestku točí při rychlosti 130 km/h zhruba 3200 otáček. Na to jsme spíš zvyklí u slabých benzinových než u naftových motorů. Nejenže je pak čtyřválec na dálnici hlučnější, než by musel být, na spotřebě se to výrazně podepisuje.

Dacia Duster technická data

Verze: 1.5 dCi/80 kW 4×4
Motor: 1461 cm3, turbodiesel
Výkon: 80 kW při 4000 ot./min.
Točivý moment: 260 Nm při 1750 ot.
Nejvyšší rychlost: 171 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 11,9 s
Hmotnost: 1320 kg
Spotřeba udávaná: 4,4 l/100 km
Objem kufru: 411 litrů (verze 4×4)

Pokud ale řidič jezdí hlavně po okreskách, spotřeba klesne. Na jedné delší okreskové trase po Vysočině displej ukázal i hodnotu 4,2 litru, v průměru se spotřeba pohybovala v rozmezí od 5,2 do 5,7 litru, na dálnici byla spíše sedmilitrová. Celkově ale Duster 1.5 dCi/80 kW potěší, že i s pohonem všech kol jezdí skutečně za málo. 

Jen bychom uvítali, kdyby o tom informoval lépe. I několikeré dotankování potvrdilo, že o spotřebě nelže, ale není přesný, pokud jde o dojezd. Zpočátku slibuje i tisícikilometrový, nakonec je ale spíše okolo 800 km. Navíc už při dojezdu 110 km se rozsvítí "hladové oko" a dojezd neadekvátně rychle klesá, aby se po údaji 80 km objevily jen tři čárky, které v řidiči vyvolají paniku, že v nádrži už téměř nic nezbylo.

Závěr
Všechno výše zmíněné jsou ale celkově jen drobnosti a je potěšující, že Dacia neustále pracuje na tom, aby se vůz navzdory své jednoduchosti zlepšoval. Stačí se podívat do interiéru první generace, abyste uznali, že je Duster lépe postavený i vybavený. Přitom stále zůstává tím, čím byl. Konstrukčně jednoduchým autem, které je maximálně univerzální a za rozumnou cenu.

Ceny nejsilnější naftové verze Dusteru

V době, kdy se prodával Duster 1.5 dCi/80 kW, stál ve vrcholné verzi Prestige s pohonem 4×4 448 900 Kč. Poté, co v září 2018 vešla v platnost přísnější emisní norma, došlo také na změny v nabídce motorů a tento byl nahrazen agregátem 1.5 dCi/85 kW vybaveným systémem selektivní katalytické redukce neboli vstřikováním močoviny, který má navíc vyšší tlak při vstřikování.
V lednu 2019 Duster 1.5 dCi/85 kW 4×4 stojí 458 900 Kč. Podle technických údajů má o 8 km/h vyšší maximálku, na 100 km/h je rychlejší o 1,4 sekundy a je žíznivější o 0,3 litru než testovaná verze, kterou nový motor nahradil.

autor: Eva Srpová | 3. 1. 2019 6:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama