Jednadvacetiletý student z Frenštátu pod Radhoštěm Matyáš Vávra ještě stále neví, koho bude letos volit. Rozhoduje se mezi dvěma opozičními koalicemi. "Od začátku jsem plánoval, že budu volit Spolu. Piráty a starosty jsem vlastně nikdy moc jako volbu nezvažoval. Jejich politika mi nevadí, jen jsem měl zkrátka vždy blíž k TOP 09," popisuje.
"Tím hlavním důvodem, proč jsem volbu dvojkoalice začal zvažovat, byl výrok pana Jurečky o manželství pro všechny. Dále mi vadí, že koalice ODS, TOP 09 a lidovců nemá jednotný názor na způsob fungování EU nebo například na zavedení eura. Piráti a starostové na mě působí jednotněji," vysvětluje Vávra své rozhodování.
A není ve svém váhání zdaleka sám. Ačkoli podíl nerozhodnutých voličů s blížícími se volbami postupně klesá, podle průzkumu agentury Kantar se s váháním mezi koalicí Spolu a Piráty a starosty nyní potýká až devět procent všech voličů.
Letos je situace odlišná než v minulosti, protože vznikly dvě předvolební formace z celkem pěti stran - společný postup tak zvolila více než polovina sněmovních stran. Jde o neobvyklou situaci, avšak v Česku ne úplně ojedinělou. Zkušenost s ní mají lidovci, kteří jsou nyní součástí Spolu. V roce 2002 ve sněmovních volbách kandidovali spolu s Unií svobody jako uskupení Koalice, které vzniklo z původní Čtyřkoalice.
Čtyřkoalice a Koalice
Dvě strany, lidovci s Unií svobody, spojené do voleb v roce 2002, byly pozůstatkem širšího uskupení původně čtyř pravostředových stran. Opoziční smlouva, kterou dosavadní političtí rivalové ODS s ČSSD uzavřeli po volbách v roce 1998, totiž vyburcovala čtyři strany ke společnému postupu v nadcházejících senátních volbách. Lidovci, Unie svobody, Demokratická unie a ODA se tak dohodly na kandidatuře pod značkou Čtyřkoalice. Do parlamentních voleb v roce 2002 šly nakonec společně jen KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratická unie. Uskupení pod názvem Koalice tehdy dosáhlo na zhruba 14 procent hlasů a získalo 31 poslanců. Šlo o čtvrtou nejsilnější stranu ve sněmovně po ČSSD, ODS a KSČM.
"Ojedinělá situace je to letos ale v tom, že oba opoziční bloky v průzkumech překračují 20 procent," podotýká politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.
Ne všechny průzkumy však dvěma koalicím připisují více než dvacetiprocentní podporu. Například poslední průzkum agentury Median zveřejněný toto pondělí Pirátům se starosty dává 19,4 procent. Spolu figuruje na druhém místě s necelými 21 procenty a první příčku obsazuje hnutí ANO s 25,2 procenty.
Jednu z koalic preferuje polovina nerozhodnutých
Nejnovější predikce agentury Kantar nabízejí koalicím o něco pozitivnější výhledy. V září by koalice Spolu obsadila druhé místo za hnutím ANO, a to s 23 procenty. Piráti se starosty by dosáhli na 20,5 procenta. Analytici uvádějí, že se koalice Spolu těší v posledních týdnech vyšší přízni zejména díky novým voličům ODS, kteří přicházejí v první řadě od Pirátů.
"Pirátům utíkají voliči hlavně kvůli programu. Lidé mluví například o zdanění nemovitostí, zvyšování daní, přijímání uprchlíků či přílišné radikálnosti," uvádí analytik Kantaru Pavel Ranocha.
Piráti se starosty jsou podle politologů značně liberálnější a progresivnější, zatímco koalice Spolu se kloní více doprava. Přes viditelné rozdíly jsou si ale uskupení v některých tématech blízká.
Za cíl si ve volbách dávají porazit hnutí ANO a odstavit od moci premiéra Andreje Babiše. Sdílejí některé představy o hospodaření státu a shodnou se také na tom, že by se Česko mělo jednoznačně orientovat na Západ. Právě kvůli tématům, která je spojují, cílí obě koalice na podobné voliče a v příštích dnech budou podle odborníků bojovat hlavně o ty nerozhodnuté.
Nerozhodnutých je podle ředitele agentury Median Přemysla Čecha právě mezi dvěma koalicemi nejvíce v porovnání s ostatními stranami. Potvrzuje to i Ranocha z Kantaru. "Mezi pětinou aktuálně nerozhodnutých je téměř polovina těch, kteří preferují jednu z koalic a obvykle zvažují tu druhou, tedy opravdu velmi významná část," upozorňuje.
Podle Čecha mají potenciální voliči Spolu tendenci více váhat a zvažovat jiné alternativy než voliči, kteří mají blíže k Pirátům a starostům. "U koalice Spolu je v současné době spíše či zcela nejistých bezmála 28 procent potenciálních voličů. U Pirátů a STAN je to 16,7 procenta, tedy o něco méně," říká sociolog.
Čech však na druhou stranu upozorňuje, že strany koalice Spolu mají ukázněnější voliče. "Jejich pozice je rozhodně lepší v tom, že mají více hlasů jistých. Piráti se starosty ještě budou muset bojovat o větší část svých vlažnějších podporovatelů," dodává.
Piráti a STAN si navíc některé voliče nedokážou naklonit právě kvůli koaliční spolupráci. Část lidí totiž říká, že by za normálních okolností volili STAN, ale spojení s Piráty je odrazuje. "Ještě v srpnu až polovina voličů STAN říkala, že koalici buď volit nebudou, nebo že váhají," vysvětluje Ranocha z Kantaru. To se však podle něj mění a nyní je to už jen asi každý čtvrtý.
Proč voliči váhají?
Protože je podíl nerozhodnutých voličů stále velký, Aktuálně.cz oslovilo několik jejich potenciálních voličů, aby zjistilo, proč ještě váhají. Jedním z nerozhodnutých je třeba jedenapadesátiletý Zbyněk V. z Pardubického kraje. Říká, že u Spolu mu vadí například "katolický konzervatismus" KDU-ČSL nebo osobní postoje lídra Petra Fialy k právům menšin. TOP 09 pak podle něj chybí charismatický vůdce.
"Přesto je TOP 09, spolu s protestní volbou proti ANO, důvodem, proč jsem dosud Spolu nezavrhl. V koalici Pirátů a starostů zase nesouhlasím s programem Pirátů, nevěřím jim. Naopak starostové na mě dělají nejlepší dojem," vysvětluje.
Podobně je na tom i Jana P., která zatím pokaždé volila TOP 09. "Byla to pro mě vždy jediná relevantní proevropsky profilovaná strana. Utvoření koalice s ODS a jejím přetrvávajícím klausovským antievropským dědictvím však tuto hlavní kvalitu značně zastínilo. Některé až zpátečnické názory v KDU-ČSL, halící se do závoje křesťanství, jsou jen dalším hřebíčkem do mé zvažované podpory," říká.
Přiklání se tak spíš směrem k Pirátům se starosty, a to hlavně kvůli jejich proevropským postojům. "Mám vůči nim ale spoustu výhrad, a tak sama nevím, jak se nakonec rozhodnu," přiznává.
"Pro některé není zásadní, které koalici dají hlas"
Čech mluví o voličích váhajících nad volbou jedné z koalic jako o lidech, kteří již dlouhodobě prahnou po důvěryhodném vedení státu. "Příznivci Pirátů a starostů se původně rekrutovali mezi mladšími a vzdělanějšími. Časem se začali připojovat i starší lidé se vzděláním, kteří jsou často původními voliči některé ze stran nynější koalice Spolu a pro které je ANO nepřijatelné. Tito částečně konzervativní, tradiční a zodpovědní voliči nemají jiné varianty, dlouhodobě tak váhají mezi dvěma opozičními koalicemi," dodává Čech.
Příznivci lavírující mezi oběma koalicemi také podle Čecha vyjadřují obavy o udržení demokratické, liberální a otevřené společnosti. "Není pro ně tedy tak zásadní, komu z dvojice koalic dají svůj hlas," dodává. Poznamenává, že spousta lidí by raději volila Spolu, ale mají negativní zkušenosti z dob opoziční smlouvy a nepřejí si spojení koalice s ANO. To podle politologa Mlejnka nelze vyloučit.
"Spolu tak jako tak plánuje, že se po volbách rozdělí na samostatné kluby. Sice deklarovali společný postup, ale povolební situace může toto předsevzetí samozřejmě změnit. Všechny strany obou koalic si musí položit otázku, co budou dělat, když společně nezískají nadpoloviční většinu v parlamentu. Pro některé zúčastněné strany se v takovém případě může koalice s ANO jevit jako pragmatický plán B," vysvětluje Mlejnek.
Piráti se začali chovat nečitelně, míní marketér
Podle politického marketéra Karla Komínka nakonec o výběru jedné z koalic mohou rozhodnout nepřekročitelné postoje u konkrétních témat, jako je například manželství pro všechny či legalizace marihuany. Váhající voliče podle něj může přesvědčit i to, zda je subjekt dostatečně čitelný.
"Pokud se strana začne chovat nečitelně, což se stalo Pirátům a STAN, může odradit část voličů. Celkově jde komunikace této koalice ode zdi ke zdi. Problematické se zdají být i výroky některých kandidátů na ministry, které Piráti představili. Spolu oproti tomu pořád dělá to stejné - není to nijak objevné, ale alespoň jsou dobře čitelní," popisuje Komínek.
Podivuje se pak nad tím, že se obě koalice po čtyřech letech v opozici dostaly pod palbu negativní kampaně z dílny hnutí ANO, které vládne už druhé období. "Situace by typicky měla být přesně opačná, bránit by se mělo ANO. Opět to ukazuje, jak ANO dokáže ovládnout debatu, zatímco ostatní pouze reagují," říká odborník.
Koalice Spolu může být pro nerozhodnuté také přijatelnější kvůli lídrovi, domnívá se Komínek. "Pokud bychom se bavili o voličích obecně, tak stále více archetypální představě premiéra odpovídá Fiala. To může být určitá výhoda, ale asi ne zásadní," předesílá.
Podobně mluví i sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Fiala působí klidně, nemá žádné přešlapy. Nikoho nepřekvapí ani pozitivně, ani negativně. Bartoš naopak budí emoce a navíc je pod opravdu velkým tlakem," říká. Hodnotí kvůli tomu pak pozitivně větší angažovanost lídra starostů Víta Rakušana.
"V debatě CNN Prima News si s výpady Babiše poradil s nadhledem a ještě sám tvrdě rozdával rány. Ostatně začnou se šířit pochybnosti, zda by premiérem neměl být právě Rakušan. Je mnohem přijatelnější, vzhledově i stylem vyjadřování, a dle všeho umí pod tlakem podat dobrý výkon," míní Soukup.
