před 8 hodinami

Bývalý senátor Horník se kvůli výsledkům voleb obrátil na Ústavní soud

Bývalý senátor Jan Horník (STAN) se kvůli průběhu letošních senátních voleb na Karlovarsku obrátil na Ústavní soud. Hned po volbách podával stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, poukazoval na údajně neférovou kampaň. Soud jeho podnět zamítl. Během listopadu podal ještě ústavní stížnost. Vyplývá to z přehledu plenárních věcí na webu Ústavního soudu.

Přehled je anonymizovaný, podle iniciál a spisové značky napadeného rozhodnutí však jde právě o Horníka, který už avizoval, že možnost využije. Chce, aby se soud vyjádřil k tomu, co v kampaních je, a co už naopak není přípustné. "Mám za to, že čestný a poctivý průběh voleb je hodnotou, na kterou nelze rezignovat," uvedl Horník v říjnu podle Mladé fronty Dnes.

Starosta Božího Daru a dlouholetý senátor Horník letos nepostoupil do druhého kola voleb. Na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.

Zdroj: ČTK
před 23 hodinami

Soud dostal v souvislosti s přípravou prezidentské volby 13 podnětů

Nejvyšší správní soud obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka.

Podatelna soudu obdržela také několik e-mailových podání od uživatele "fantom98", za kterými je podle tiskové zprávy soudu zřejmě nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská. Navrhuje zrušení registrace kandidátů Rohanové, Tomáše Zimy, Pavla Fischera a Josefa Středuly. Protože však e-maily nebyly elektronicky podepsány, soud k nim nebude přihlížet.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 21. 11. 2022 7:46

Volby v Kazachstánu podle předběžných výsledků vyhrál prezident Tokajev

Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta.

Jasné vítězství Tokajeva předpovídaly již v neděli výsledky průzkumu u voličů při odchodu z volebních místností. Tokajev byl favoritem voleb, jeho pět soupeřů znalo podle agentury Reuters jen málo voličů. Žádný z dalších kandidátů se nedostal přes 3,42 procenta, napsala agentura AFP.

Novinkou voleb byla možnost hlasovat "proti všem", kterou zaškrtlo 5,8 procenta voličů, uvedla agentura Reuters.

Tokajev se podle Reuters snaží předčasnými volbami posílit svou moc na úkor svého vlivného předchůdce a dlouholetého vládce Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva. Tokajev patřil k věrným Nazarbajevovým spojencům, oba politici se ale rozešli po lednových krvavě potlačených demonstracích, které Tokajev označoval za pokus o státní převrat.

Zdroj: ČTK
15. 11. 2022 7:36

Ve volbách by si v říjnu vyhrálo ANO. Podpora ODS klesla

V minulém měsíci by hnutí ANO získalo 31,5 procenta hlasů, jeho podpora proti září mírně vzrostla. Zisk ODS naopak klesl na 13,5 procenta. SPD by měla 12 procent a Piráti 11 procent, ukázal volební model, který v úterý médiím poskytla agentura Median. Mezi osmi stranami a hnutími, které překonaly pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, by v říjnu byli také sociální demokraté. U nich a také u KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ale nelze podle Medianu spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí, nebo pod ní.

Podpora ANO proti zářijovému modelu Medianu stoupla o procentní bod, občanským demokratům se naopak snížila o 2,5 procent. SPD měla v září o půl procentního bodu méně, Piráti zůstali na svém. Možný zisk KDU-ČSL se zvýšil ze zářijových 2,5 procenta na 6 procent, u STAN zůstal na 5,5 procenta. Podpora TOP 09 klesla o procentní bod na říjnových 5 procent. ČSSD by v říjnu dostala 5,5 procenta, v září měla o procentní bod méně.

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) společně s Piráty a STAN, tedy strany zastoupené v nynější vládě, by prostým součtem získaly 41 procent, uvedl Median. Voleb do Sněmovny se v říjnu určitě chtělo zúčastnit 59 procent účastníků průzkumu, dalších 16,5 procenta účast zvažovalo. Určitě by k volbám nešlo 17 procent dotázaných, spíše by nešlo 7,5 procenta. "Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast," podotkli autoři průzkumu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 9. 11. 2022 18:45

Vnitro nalezlo nedostatky v odevzdaných listinách pěti kandidátů na prezidenta

Pět z 21 odevzdaných kandidátních listin pro volbu prezidenta má podle ministerstva vnitra zjevné nedostatky. Dva ze šesti kandidátů navrhovaných senátory nemají dost jejich podpisů, kterých musí být nejméně deset, oznámilo ministerstvo ve středu na svém webu. Neuvedlo, o které kandidáty jde. Jména adeptů hodlá zveřejnit až při registraci 25. listopadu.

Sedm kandidátů je podle ministerstva podporováno peticí občanů, jichž musí být minimálně 50 tisíc. O občanskou podporu se opírali bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nebo podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina. S podpisy občanů podal přihlášku na prezidenta také aktivista Pavel Zítko.

Ve třech případech podle ministerstva kandidáty navrhla skupina poslanců, kterých musí být nejméně 20. Jsou jimi podle dostupných informací předseda ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta a senátor Pavel Fischer (nezávislý). Podpisy 20 poslanců ze Sněmovny v předvolebním složení podpořila svou kandidaturu na hlavu státu prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která svou přihlášku předložila ministerstvu ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb. Podle ústavního právníka Jana Kysely takový postup nebyl přípustný.

Zdroj: ČTK
Pokračovat