Větu o úspěšném výsledku pronesl po víkendových komunálních volbách lídr téměř každé z velkých stran. Žádná ale nezískala tolik nových mandátů jako Svoboda a přímá demokracie. "Opoziční strany posílily. Občané vyjádřili, že nejsou spokojeni s vládou Petra Fialy," prohlásil její předseda Tomio Okamura, který se proti koaličnímu kabinetu vedenému ODS před hlasováním ostře vymezoval.
Ze 161 zastupitelů po celém Česku letos SPD posílila na 492. Zasedne v zastupitelstvech všech 13 krajských měst místo dosavadních šesti, poprvé bude mít své zástupce v Praze, překvapivě dobrý výsledek zaznamenala i v Brně.
Nejvíce lidí ji tradičně volilo v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V Orlové strana získala v koalici s Trikolorou 17,3 procenta, 15 procent překonala v Bílině, Bruntále, Přerově, Litvínově nebo Děčíně. Vůbec největší podíl hlasů dostala v Milhostově nedaleko Chebu. V obci se třemi stovkami obyvatel brala 50,2 procenta.
"Po sečtení všech pro a proti bude SPD stranou, která nejvíce vydělala," komentuje výsledky politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj lze Okamurovu stranu označit za jednoho z vítězů voleb.
Vysoký zisk hlasů souvisí podle Charváta s nynější těžkou sociální situací. Razantní růst životních nákladů nahrává nespokojenosti části obyvatel s vládní politikou. Kabinet premiéra Petra Fialy z ODS, tvořený dále KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a Starosty, podle kritiků nedostatečně podporuje lidi zasažené prudkým zdražováním energií, potravin či pohonných hmot. Řadě voličů vadí také vládní podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem.
Výrazně se navíc projevila agresivní protivládní kampaň hnutí ANO. Nejsilnější opoziční strana chtěla s její pomocí získat nespokojené voliče, ve skutečnosti ale pomohla SPD, míní Charvát. "Řada voličů to vyhodnotila tak, že tím, kdo dlouhodobě razí nesmlouvavý, razantní a agresivní přístup, je Okamura, a dala hlas jemu. Proč jít za kovaříčkem, když máte kováře," uvádí politolog.
K Okamurově straně se navíc přesunuli voliči od komunistů. "KSČM v posledních dvaceti letech výrazně akcentovala nacionalismus, autoritářství, proruský postoj. Letos jsme viděli konec této strany a odchod části voličů k SPD," připomíná Charvát.
Volební úspěch může ale Okamurovi uškodit, mnohem šířeji rozkročenou stranu bude těžší kontrolovat a z jednoho centra řídit. Podle Charváta hrozí, že nad ním předseda ztratí kontrolu. "SPD je vedena hierarchicky, aby Okamura ovládal všechny, kdo ve straně jsou. Začne mít obavu, že mezi stovkami nových zastupitelů vyrostou lidé, kteří mu přerostou přes hlavu, a on ztratí dominantní pozici. Vítězství tedy spíše utrpěl a bude muset řešit, co s nově vzniklou základnou udělat," popisuje expert.
V minulosti už Okamura nad politickou stranou kontrolu ztratil. S Úsvitem přímé demokracie se v roce 2013 dostal do sněmovny, dva roky poté se proti němu kvůli nesrovnalostem v hospodaření vzbouřili spolustraníci a vyloučili jej z poslaneckého klubu. Okamura odešel a založil SPD.
Na Okamurovo pevné vedení si stěžovalo několik výrazných postav, které v posledních letech SPD opustily. Čerstvě ho za "imperátora" označil europoslanec Hynek Blaško. Generál v záloze opustil stranu pro vzájemné neshody počátkem letošního září. V SPD podle Charváta reprezentoval jiný proud než Okamura, velké popularitě se těší mezi radikálnějšími voliči, příznivci konspiračních teorií a dezinformační scénou.
Podobně jako jiný odpadlík, bývalý poslanec Lubomír Volný. Ten se do sporu s Okamurou dostal v roce 2019 poté, co předseda zrušil moravskoslezskou buňku. Následně Volný vytvořil vlastní uskupení Volný blok, s nímž loni neúspěšně kandidoval do sněmovny. Se svým nejnovějším politickým projektem v komunálních volbách nekandidoval.
Odchody budou podle Charváta pokračovat. "Až bude komunální volební období končit, zdaleka ne všichni lidé, kteří získali mandát za SPD, jej budou ještě držet," dodává.
Konkurence nových extremistů
Senátní volby, které se konaly ve třetině volebních obvodů souběžně s komunálními, ukázaly, že Okamurovi navíc roste konkurence i mimo řady bývalých spolustraníků. Úspěch zaznamenali kandidáti spojení s českou dezinformační scénou, v některých obvodech dokonce zástupce Okamurovy strany porazili.
Jedná se především o řečníky z nedávných protivládních demonstrací, kde lidé protestovali proti zdražení energií, prozápadní orientaci vlády, pomoci Ukrajině nebo mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko. "Po volbách je jasné, že tato scéna je schopna mobilizovat velké počty lidí a je silnější, než si myslíme," říká Charvát, který se dlouhodobě zabývá výzkumem extremismu.
V Kroměříži postoupila do druhého kola bývalá poslankyně ČSSD, právnička Jana Zwyrtek Hamplová kandidující jako nezávislá. Podle webu Manipulátoři.cz při covidové pandemii opakovaně publikovala manipulativní příspěvky na Facebooku. Počátkem září na demonstraci na Václavském náměstí projevila protievropské postoje.
Dvojciferná procenta hlasů získali také někteří kandidáti strany PRO, kteří do druhého kola nepostoupili. Stranu založili letos v červnu jedni z organizátorů protivládních demonstrací. Od jihlavských voličů dostal necelých 12 procent Tomáš Nielsen, zakladatel spolku Zdravé fórum, které získalo od Českého klubu skeptiků Sisyfos ocenění Bludný balvan za šíření dezinformací o covidové pandemii. Na stejném webu publikovala i Hana Zelená, která v Ostravě skončila třetí se 14 procenty.
Pozornost na protestní scéně získává i předseda strany PRO, právník Jindřich Rajchl. Bývalý fotbalový funkcionář a místopředseda Trikolory podle webu Manipulátoři.cz šíří dezinformace, například ohledně dávek pro uprchlíky z Ukrajiny. Také při demonstraci na Václavském náměstí několikrát nemluvil pravdu, například o počtu lidí, kteří na ni přišli, nebo o tom, že pražský primátor Zdeněk Hřib nechal na místě vypnout kamery.
Přestože jsou zástupci dezinformační scény často názorově blízcí SPD, proti hnutí se vymezují. Kritizovali jej například za neúčast na protivládních akcích. "Berou SPD jako součást systému, jehož změnu požadují," říká Charvát. Spory mezi oběma proudy rozvířilo i to, že si SPD naplánovala vlastní demonstraci v Ostravě na dobu, kdy se bude v Praze konat protest iniciativy Na prvním místě.
Vzrůstající popularita lidí spojených s demonstracemi je pro Okamuru podle Charváta příležitostí i ohrožením zároveň. "Voliči antisystémových stran zpravidla potřebují rychlé a jasné vzruchy. To splňují ti, kdo jsou noví. Pokud by se například Rajchlovi podařilo sjednotit dezinformační scénu, mohlo by to Okamuru ohrozit," hodnotí politolog.
Připomíná, že posílení zástupců dezinformační scény v dalších volbách není příliš pravděpodobné. V senátních kandidují jednotlivci, ve všech ostatních by se museli spojit pod jeden subjekt. "Tato scéna je postavená na sebestředných postavách, které mají obrovský problém spolupracovat, pokud by to znamenalo sestoupit z vedoucího místa," říká Charvát.
Zároveň však upozorňuje, že přes roztříštěnost do menších skupin se počet extrémních skupin rozšiřuje. "Jasně to ukazuje, že něco není v pořádku. Víc a víc lidí je naštvaných a vládní koalice bude mít problém uhrát další volby," shrnuje politolog vývoj na politické scéně a v české společnosti.
