extremismus

Policie ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko propustila 18 svých příslušníků kvůli extremistickým příspěvkům do chatové skupiny studentů policejní akademie. Agentura DPA poznamenala, že někteří policisté do diskusí aktivně přispívali vyjádřeními s antisemitským, rasistickým a násilí oslavujícím obsahem.

"Z 18 policistů podle dosavadních zjištění 11 aktivně vkládalo zprávy, videa a fotografie se zmíněným obsahem do chatovací skupiny," řekla dnes v Magdeburgu zemská ministryně vnitra Tamara Zieschangová. Chatovací skupina podle ní existovala od září 2017 do prosince 2021. Z více než pěti tisíc jednotlivých zpráv jich bylo antisemitských, rasistických nebo násilnických nejméně 50. "Obsah tohoto třídního chatu neotřásl jenom mnou," řekla Zieschangová. "Tento třídní chat je ostudou pro zemskou policii," dodala.

Na diskusní skupinu se přišlo během vyšetřování bývalého uchazeče o policejní službu v jiné kauze, řekla ministryně. Proti čtyřem začínajícím policistům bylo zahájeno vyšetřování kvůli užívání symbolů protiústavních organizací, podněcování k nenávisti a šíření písemností s násilnickým a zoopornografickým obsahem.

Odvolací senát středočeského krajského soudu v pondělí potvrdil podmíněné tresty od devíti do 18 měsíců v kauze propagace neonacismu, která se u soudů projednává už 12 let. Sedm lidí uznal vinnými například z vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu, organizování shromáždění či vedení webu Resistance Women Unity. Všichni vinu od počátku odmítali. Jeden z nich hned po skončení jednání avizoval, že bude podávat dovolání.

Skupině původně hrozily až osmileté tresty vězení, soudy ale zohlednily při ukládání trestů neúměrnou délku řízení. Podle předsedkyně odvolacího senátu Lucie Černé nelze skutky obžalovaných bagatelizovat, jde o závažnou trestnou činnost. Délku řízení však označila za nehoráznou. "Za této situace nemohl obvodní soud postupovat jinak," uvedla. Soudy uznaly všechny obžalované vinnými z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

Soudy stíhání někdejších extremistů, mezi které patří například bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrik Vondrák, expředseda krajské organizace Dělnické strany na Vysočině Milan Hroch, členka strany Michaela Dupová nebo dlouholetý aktivista ultrapravicové scény Filip Vávra, už jednou kvůli délce řízení zastavily. Nejvyšší soud však toto rozhodnutí zrušil. Vondrákův případ následně soud vyloučil k samostatnému projednání, také ho potrestal podmínkou.

Londýnský soud vyměřil trest 8,5 roku vězení Alexi Daviesovi, spoluzakladateli neonacistické organizace National Action (Národní akce), která je od roku 2016 zakázaná. Její členové plánovali či schvalovali vraždy zákonodárců, uvedla agentura Reuters.

Soud 28letého Daviese už minulý měsíc shledal vinným z toho, že zůstal členem organizace, která byla zakázána. Vláda skupinu hlásající nadřazenost bílé rasy postavila mimo zákon, když otevřeně oslavovala vraždu poslankyně Jo Coxové stoupencem krajní pravice Thomasem Mairem.

V roce 2018 jeden člen National Action přiznal, že si pořídil mačetu za účelem zavraždění jiné zákonodárkyně. Vyhrožoval také smrtí policistce. Loni byl poprvé v souvislosti s terorismem usvědčen policista, který byl rovněž členem organizace.