Volební programy pod lupou. Daně půjdou nahoru, strany to voličům tají, tvrdí experti

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
13. 9. 2021 6:04
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.

Hlavní a největší výzvou, které bude nová vláda čelit, je podle oslovených odborníků oblast veřejných financí. "Současná vláda reagovala na pandemii tím, že dramaticky zvýšila deficit státního rozpočtu. Takovou politiku nelze moc dlouho prodlužovat. Nepochybně přijde čas na splácení dnes dělaných dluhů, což bude nepříjemné pro každou budoucí vládu, ať už bude její složení jakékoliv," říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle sociologa a politologa Ondřeje Císaře ale i přesto nebude předvolebním debatám toto téma dominovat - podobně jako jiné důležité oblasti, jako jsou například projevy změny klimatu. Mnohem důležitější podle něj je momentálně postoj k premiéru Andreji Babišovi (ANO) než konkrétní programy. "Některé strany se snaží vznášet důležitá témata, ale hlavní politický konflikt se vede o Babiše, a to i díky tomu, jak komunikují opoziční bloky. Myslím, že se na tom moc v dalších dnech během debat nezmění," očekává Císař. 

I podle sociologa Daniela Prokopa tak pro hodně lidí nebudou volby o obsahu, ale o politickém střetu. "Je to škoda. Když se vše točí kolem personálií, tak výsledným dojmem jsou pro spoustu lidí jen politické hádky. Důsledkem může být jejich odchod k nejvíce anti-establishmentovým stranám, které se proti demokratické polistopadové politice zcela vymezují," uvažuje Prokop. 

Jedním z velkých témat, kterému se strany ve svých programech dostatečně nevěnují, je podle odborníků epidemie koronaviru. "Přistupují k ní, jako kdyby se už jednalo o vyřešený problém, tak to ale zdaleka není. Divím se tomu, protože vysoké počty nemocných a obětí a tvrdá omezení platily ještě před několika měsíci," podotýká analytička Michaela Kudrnáčová. 

S tvrzením, že je mezi politiky současně spíše okrajovým tématem, souhlasí i Kostelecký, podle kterého by to tak ale nemělo zůstat. "O zkušenosti naší země se zvládáním či nezvládáním pandemie covidu by určitě stálo před volbami debatovat. Ani ne tak proto, aby se mohly strany navzájem obviňovat z toho či onoho postoje během pandemie, ale především proto, abychom se jako společnost z krizové situace poučili a byli schopni jiné krizové situace zvládat mnohem lépe," navrhuje. 

Kudrnáčová ale upozorňuje na to, že k tématu covidu strany přistupují opatrně z toho důvodu, že tuší, že si chce společnost od problémů souvisejících s epidemií odpočinout. 

Prokop dodává, že napříč průzkumy nejvíce mezi lidmi před volbami rezonuje otázka celkového stavu zdravotnictví a udržitelnosti rozpočtu. "Jde o legitimní témata, ale diskuse o nich je docela plytká a strany nabízející falešná řešení, to je vidět u Spolu i ANO," míní. 

Daňové přiznání, ilustrační foto.
Daňové přiznání, ilustrační foto. | Foto: ČTK

To, že bude nutné zvýšit daně, přiznávají jen Piráti se STAN. Daňové prázdniny jsou dárkem pro bohaté

Finanční část programů stran považují odborníci letos za nejzásadnější, a to i kvůli rekordnímu schodku, kterého státní rozpočet dosáhl. V srpnu skončil s deficitem přes 298 miliard korun, což byl nejhorší srpnový výsledek v historii samostatného Česka.

Ekonomové a sociologové finanční části programů výrazně kritizují, a to hlavně u hnutí ANO a koalice Spolu. Nepředstavují podle nich plán, jak veřejné finance zkrotit, a nepřiznávají, že je třeba zvýšit daně.

Ekonomka Nerudová nastiňuje, že v podstatě existují jen dvě možnosti, ke kterým by se politické strany měly přihlásit. "Buď budeme platit nízké daně a jim samozřejmě musí odpovídat výdaje. Proto je při placení nízkých daní třeba nahlas říct, že některé veřejné služby pak nebudeme poskytovat v takovém rozsahu jako dosud. Anebo budeme platit vyšší daně, a jim pak přiřadit odpovídající výdaje. Stav, který máme teď, že si 'žijeme nad poměry', je dlouhodobě neudržitelný," říká.

Realistický pohled pak podle ní přináší subjekty, které nevylučují, že se po volbách budou muset zvyšovat některé daně, což jsou Piráti se starosty. "Ti si uvědomují, že pouhé škrtání výdajů není dostačující, a nevylučují zvyšování daní. Jejich program obsahuje konkrétní kroky a měřitelné závazky, které dávají jako celek smysl. Velmi pozitivně hodnotím, že jako jediní chtějí zavést systém hodnocení efektivity vynaložených výdajů," popisuje Nerudová.

Na opačném pólu podle ekonomky leží volební program ANO, který podle ní vůbec neuvádí, jak sníží provozní výdaje a státní dluh.

Prokop je v otázce boje se zadlužením státu kritický i ke koalici Spolu. "Spolu má v programu deficit 200 až 250 miliard. K daňové sekeře za 120 miliard, na které se v roce 2020 podílela ODS a ANO, přidávají zvýšení výdajů ve vzdělávání a obraně o 60 miliard nebo daňové prázdniny pro rodiče," vytýká koalici a odkazuje tak na jedny z jejich hlavních programových slibů v oblasti financí.  

"Dnes člověk se dvěma dětmi a průměrným příjmem daně skoro neplatí, takže daňové prázdniny jsou jen dárek pro bohaté," pokračuje Prokop. Nápad kritizuje i ekonomka Nerudová. "Z genderové perspektivy je to nešťastné, neboť si je třeba uvědomit, že velmi výrazným vedlejším negativním efektem opatření může být nízká participace žen na trhu práce, neboť ty budou chtít zůstat na rodičovské co nejdéle, právě kvůli daňovým prázdninám," uvažuje.

Prokop dále zdůrazňuje, že Spolu představuje jen minimální plán úspor, čímž se podobá hnutí ANO. "Je paradoxní, že takto ekonomicky 'populistický' program propagují tím, že zabrání zadlužování. ANO sice tak jako Spolu nemluví o snižování daní, ale je na tom dost podobně. Zase slibuje nárůst důchodů, který by kolem roku 2025 znamenal náklad zhruba 50 až 60 miliard nad pravděpodobnou zákonnou valorizaci, navyšování už tak docela vysoké rodičovské a v podstatě žádné konkrétní úspory," poukazuje Prokop.

Podle sociologa tak z nejsilnějších tří subjektů vychází jako nejrealističtější a nejméně populistický program Pirátů a starostů. "Jsou uměřenější ve výdajích a připouštějí navyšování některých daní," říká. 

Ke zvyšování daní se v programu tradičně hlásí levice. Sociální demokraté plánují přivést do státní kasy peníze třeba progresivním zdaněním osob s příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy.