Volební programy pod lupou. Daně půjdou nahoru, strany to voličům tají, tvrdí experti

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
13. 9. 2021 6:04
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.

Hlavní a největší výzvou, které bude nová vláda čelit, je podle oslovených odborníků oblast veřejných financí. "Současná vláda reagovala na pandemii tím, že dramaticky zvýšila deficit státního rozpočtu. Takovou politiku nelze moc dlouho prodlužovat. Nepochybně přijde čas na splácení dnes dělaných dluhů, což bude nepříjemné pro každou budoucí vládu, ať už bude její složení jakékoliv," říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle sociologa a politologa Ondřeje Císaře ale i přesto nebude předvolebním debatám toto téma dominovat - podobně jako jiné důležité oblasti, jako jsou například projevy změny klimatu. Mnohem důležitější podle něj je momentálně postoj k premiéru Andreji Babišovi (ANO) než konkrétní programy. "Některé strany se snaží vznášet důležitá témata, ale hlavní politický konflikt se vede o Babiše, a to i díky tomu, jak komunikují opoziční bloky. Myslím, že se na tom moc v dalších dnech během debat nezmění," očekává Císař. 

I podle sociologa Daniela Prokopa tak pro hodně lidí nebudou volby o obsahu, ale o politickém střetu. "Je to škoda. Když se vše točí kolem personálií, tak výsledným dojmem jsou pro spoustu lidí jen politické hádky. Důsledkem může být jejich odchod k nejvíce anti-establishmentovým stranám, které se proti demokratické polistopadové politice zcela vymezují," uvažuje Prokop. 

Jedním z velkých témat, kterému se strany ve svých programech dostatečně nevěnují, je podle odborníků epidemie koronaviru. "Přistupují k ní, jako kdyby se už jednalo o vyřešený problém, tak to ale zdaleka není. Divím se tomu, protože vysoké počty nemocných a obětí a tvrdá omezení platily ještě před několika měsíci," podotýká analytička Michaela Kudrnáčová. 

S tvrzením, že je mezi politiky současně spíše okrajovým tématem, souhlasí i Kostelecký, podle kterého by to tak ale nemělo zůstat. "O zkušenosti naší země se zvládáním či nezvládáním pandemie covidu by určitě stálo před volbami debatovat. Ani ne tak proto, aby se mohly strany navzájem obviňovat z toho či onoho postoje během pandemie, ale především proto, abychom se jako společnost z krizové situace poučili a byli schopni jiné krizové situace zvládat mnohem lépe," navrhuje. 

Kudrnáčová ale upozorňuje na to, že k tématu covidu strany přistupují opatrně z toho důvodu, že tuší, že si chce společnost od problémů souvisejících s epidemií odpočinout. 

Prokop dodává, že napříč průzkumy nejvíce mezi lidmi před volbami rezonuje otázka celkového stavu zdravotnictví a udržitelnosti rozpočtu. "Jde o legitimní témata, ale diskuse o nich je docela plytká a strany nabízející falešná řešení, to je vidět u Spolu i ANO," míní. 

Foto: František Vlček/Economia

Učitelům už sliby na zvýšení platů nestačí

Podle prorektorky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radky Wildové může letos téma školství ovlivnit rozhodování voličů výrazněji, než tomu bylo v minulých letech. A to kvůli pozornosti, kterou mu během epidemie přinesla distanční výuka. Na klíčových tématech, které je třeba v oblasti řešit, se podle Wildové politické strany v programech celkem shodují. Často však neuvádějí, jak vyhlášených cílů dosáhnout.

“Do nadcházejících voleb by měly strany jít s cílem řešit další směřování inkluzivního vzdělávání, podporu technologické a bezpečnostní gramotnosti včetně problémů odkrytých epidemií, odstraňování nerovností v našem vzdělávacím systému a podporu učitelů,” vyjmenovává expertka.

Regionální nerovnosti i závislost vzdělávání na sociálním původu patří k zásadním problémům vzdělávání v Česku i podle sociologa Prokopa. Tyto výzvy podle něj dobře reflektuje program Spolu a Pirátů se starosty.

Většina stran se v programech hlásí k propojení výuky na středních školách s praxí. Bohumil Kartous z Pražského inovačního institutu ale upozorňuje, že o takzvaném duálním vzdělávání se hovoří minimálně dvacet let, ale chybí podmínky pro jeho skutečné provedení. 

Experti obecně chválí propracovanost školských programů koalice Pirátů a STAN, Spolu a ČSSD. “Je skvělé, že si jako jediní berou za cíl reformu klíčových zkoušek, přijímaček na středních školách a maturit,” komentuje Kartous jeden ze slibů Pirátů se starosty.

Dále vyzdvihuje, že hnutí ANO se může v oblasti školství opřít o některé výsledky. "Je nutno současné vládě přiznat, že zvýšila platy učitelů podstatněji než kterákoliv předchozí vláda," zdůrazňuje. K programu hnutí do voleb je však spíš kritický. "Mantrám o navyšování platů či podpoře pedagogů chybí jakákoliv představa o provedení," říká odborník. 

Wildová pak připomíná, že zvýšení financí do školství i zvýšení platů se objevuje téměř ve všech volebních programech. "Učitelům již ale nestačí jen zvýšení platů. Dožadují se i kariérního rozvoje či kvalitních podmínek pro svoji práci," domnívá se. 

 

Právě se děje

Další zprávy