Volební programy pod lupou. Daně půjdou nahoru, strany to voličům tají, tvrdí experti

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
13. 9. 2021 6:04
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.

Hlavní a největší výzvou, které bude nová vláda čelit, je podle oslovených odborníků oblast veřejných financí. "Současná vláda reagovala na pandemii tím, že dramaticky zvýšila deficit státního rozpočtu. Takovou politiku nelze moc dlouho prodlužovat. Nepochybně přijde čas na splácení dnes dělaných dluhů, což bude nepříjemné pro každou budoucí vládu, ať už bude její složení jakékoliv," říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle sociologa a politologa Ondřeje Císaře ale i přesto nebude předvolebním debatám toto téma dominovat - podobně jako jiné důležité oblasti, jako jsou například projevy změny klimatu. Mnohem důležitější podle něj je momentálně postoj k premiéru Andreji Babišovi (ANO) než konkrétní programy. "Některé strany se snaží vznášet důležitá témata, ale hlavní politický konflikt se vede o Babiše, a to i díky tomu, jak komunikují opoziční bloky. Myslím, že se na tom moc v dalších dnech během debat nezmění," očekává Císař. 

I podle sociologa Daniela Prokopa tak pro hodně lidí nebudou volby o obsahu, ale o politickém střetu. "Je to škoda. Když se vše točí kolem personálií, tak výsledným dojmem jsou pro spoustu lidí jen politické hádky. Důsledkem může být jejich odchod k nejvíce anti-establishmentovým stranám, které se proti demokratické polistopadové politice zcela vymezují," uvažuje Prokop. 

Jedním z velkých témat, kterému se strany ve svých programech dostatečně nevěnují, je podle odborníků epidemie koronaviru. "Přistupují k ní, jako kdyby se už jednalo o vyřešený problém, tak to ale zdaleka není. Divím se tomu, protože vysoké počty nemocných a obětí a tvrdá omezení platily ještě před několika měsíci," podotýká analytička Michaela Kudrnáčová. 

S tvrzením, že je mezi politiky současně spíše okrajovým tématem, souhlasí i Kostelecký, podle kterého by to tak ale nemělo zůstat. "O zkušenosti naší země se zvládáním či nezvládáním pandemie covidu by určitě stálo před volbami debatovat. Ani ne tak proto, aby se mohly strany navzájem obviňovat z toho či onoho postoje během pandemie, ale především proto, abychom se jako společnost z krizové situace poučili a byli schopni jiné krizové situace zvládat mnohem lépe," navrhuje. 

Kudrnáčová ale upozorňuje na to, že k tématu covidu strany přistupují opatrně z toho důvodu, že tuší, že si chce společnost od problémů souvisejících s epidemií odpočinout. 

Prokop dodává, že napříč průzkumy nejvíce mezi lidmi před volbami rezonuje otázka celkového stavu zdravotnictví a udržitelnosti rozpočtu. "Jde o legitimní témata, ale diskuse o nich je docela plytká a strany nabízející falešná řešení, to je vidět u Spolu i ANO," míní. 

Foto: František Vlček/Economia

Učitelům už sliby na zvýšení platů nestačí

Podle prorektorky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radky Wildové může letos téma školství ovlivnit rozhodování voličů výrazněji, než tomu bylo v minulých letech. A to kvůli pozornosti, kterou mu během epidemie přinesla distanční výuka. Na klíčových tématech, které je třeba v oblasti řešit, se podle Wildové politické strany v programech celkem shodují. Často však neuvádějí, jak vyhlášených cílů dosáhnout.

“Do nadcházejících voleb by měly strany jít s cílem řešit další směřování inkluzivního vzdělávání, podporu technologické a bezpečnostní gramotnosti včetně problémů odkrytých epidemií, odstraňování nerovností v našem vzdělávacím systému a podporu učitelů,” vyjmenovává expertka.

Regionální nerovnosti i závislost vzdělávání na sociálním původu patří k zásadním problémům vzdělávání v Česku i podle sociologa Prokopa. Tyto výzvy podle něj dobře reflektuje program Spolu a Pirátů se starosty.

Většina stran se v programech hlásí k propojení výuky na středních školách s praxí. Bohumil Kartous z Pražského inovačního institutu ale upozorňuje, že o takzvaném duálním vzdělávání se hovoří minimálně dvacet let, ale chybí podmínky pro jeho skutečné provedení. 

Experti obecně chválí propracovanost školských programů koalice Pirátů a STAN, Spolu a ČSSD. “Je skvělé, že si jako jediní berou za cíl reformu klíčových zkoušek, přijímaček na středních školách a maturit,” komentuje Kartous jeden ze slibů Pirátů se starosty.

Dále vyzdvihuje, že hnutí ANO se může v oblasti školství opřít o některé výsledky. "Je nutno současné vládě přiznat, že zvýšila platy učitelů podstatněji než kterákoliv předchozí vláda," zdůrazňuje. K programu hnutí do voleb je však spíš kritický. "Mantrám o navyšování platů či podpoře pedagogů chybí jakákoliv představa o provedení," říká odborník. 

Wildová pak připomíná, že zvýšení financí do školství i zvýšení platů se objevuje téměř ve všech volebních programech. "Učitelům již ale nestačí jen zvýšení platů. Dožadují se i kariérního rozvoje či kvalitních podmínek pro svoji práci," domnívá se. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Papež František vrátí do Řecka části Partenonu z vatikánských muzeí

Papež František nechá vrátit do Řecka tři části aténského Partenonu, které mají ve sbírkách vatikánská muzea. Oznámil to v pátek Vatikán. Řecko se dlouhodobě snaží získat nazpět různé části nejvýznamnějšího chrámu aténské Akropole, které uchovávají muzea po celém světě.

Vatikán oznámil, že papež František části starořeckého chrámu zasvěceného bohyni Athéně daruje pravoslavnému arcibiskupovi aténskému Hieronymovi II. "jako konkrétní náznak upřímného přání pokračovat v ekumenické cestě". Podle agentury Reuters není ale jasné, jak arcibiskup aténský s památkami naloží.

Podle stránek vatikánských muzeí se v jejich sbírkách nacházejí tři části soch z aténského Partenonu. Jedná se o hlavu koně a dvě mužské hlavy. Mramorové artefakty, které byly součástí výzdoby chrámu, získal Vatikán do svých sbírek v 19. století.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zeman podepsal zákon, který ke konci roku ruší elektronickou evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii koronaviru přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by elektronická evidence tržeb od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zrušení evidence tržeb navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který elektronickou evidenci tržeb v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že tento nástroj narovnal podnikatelské prostředí a vynesl více než 35 miliard korun. Podle odpůrců elektronické evidence tržeb exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců však její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Těžba černého uhlí v dole na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to v pátek oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy